Odchlípení sítnice

Odchlípení sítnice
Retinal detachment
Amotio retinae
Trakční amoce
Klasifikace a odkazy
MKN	H33
MeSH ID	D012163
MedlinePlus	001027

Retina neboli sítnice je průhledná blána o síle od 0,1 do 0,25 mm vystýlající vnitřní stranu očního bulbu. Můžeme jí rozdělit na dvě základní části:

• Pars optica, která obsahuje světločivné buňky (tyčinky, čípky),
• Pars caeca, která vystýlá vnitřní stranu řasnatého tělesa a zadní plochu duhovky; na této části se obraz nepromítá jak již vyplývá z názvu (caeca = slepá).

Obě části jsou odděleny linií pilovitého charakteru – ora serrata. Retina je volně přiložena k cévnatce a pevně lne jen v okolí papily a ora serrata. Vzhledem k embryonálnímu vývoji je rozdělena na stratum pigmentosum (pigmentový epitel) a neuroretinu. Vzhledem k patologiím popsaných u amoce je důležitá oblast macula lutea s fovea centralis, kde je místo nejostřejšího vidění.

Amoce

Odchlípení sítnice je závažné onemocnění vratně i nevratně ohrožující visus. Spočívá v odloučení sensorické části od pigmentového epitelu, který zůstává fixován k cévnatce. Mezi neuroretinou a pigmentovým epitelem se hromadí tekutina - ze sklivcového prostoru (transsudát) nebo z cévnatky (exsudát). Amoce vždy znamená vážné narušení výživy pro fotoreceptory, na jejich obnově má podíl včasná diagnostika a léčba. Při delším trvání onemocnění sítnice atrofuje a stav končí slepotou.

Rozlišujeme dva základní typy amoce: primární (s trhlinou) a sekundární (bez trhliny).

			Tady musí proběhnout stylistická úprava.
			Články ve WikiSkriptech by měly připomínat kapitoly v učebnici, ne bodové poznámky.
			V nápovědě můžete se podívat jak vypadá ideální članek. O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.

Primární rhegmatogenní (idiopatické, s trhlinou)

• Incidence je zhruba 7–10 onemocnění na 100 000 obyvatel ročně.
• Predisponovaní jedinci – periferní degenerativní změny sklivce, retiny, cévnatky.
• V patogenezi hraje klíčovou úlohu zkapalnění sklivce a jeho fixace k sítnici v ora serrata. Při prudkém pohybu hlavy tak může vzniknout mikrotrauma až trakční trhlina. V závislosti na perzistenci trakční síly dochází následně k odchlípení v horizontu dní až týdnů.
• Rozlišujeme díry a trhliny – rozhodující je síla trakce sklivce, která je rozhodující u trhlin.
• Terapie
  • Trhlina bez odchlípení – asymptomatická, léčba ambulantně laserem.
  • Trhlina s odchlípením – symptomatická, nutné chirurgické řešení (episklerální plobáž nebo pars plana vitrektomie).
• Amoce je pacientem vnímána hlavně jako zvětšující se „clona“ postupující od periferie ke středu zorného pole.
• Pokud je amocí zasažena macula lutea výrazně se zhoršuje zraková ostrost.
• 25 % případů je způsobeno posttraumaticky.
• Predisponující faktory – ablace zadní plochy sklivce (jeho zkapalnění, typické pro vyšší věk), abnormální vitreoretinální adheze, Marfanův syndrom, mřížkovitá degenerace (oválně ekvatoriálně uložená ložiska ztenčené sítnice s bělavými liniemi), myopie (nejrizikovější faktor, 10× větší riziko než u heterotropa, emetropa), afakie či pseudoafakie, familiární výskyt, amoce druhého oka.

Sekundární (bez trhliny, nerhegmatogenní)

• Následek jiného očního onemocnění
• Trakční – komplikace u perforujících poranění, krvácení do sklivce, diabetická retinopatie, okluze sítnicové žíly, Ealsovy choroby, terminální stádium retinopatie nedonošených.
• Exsudativní – hromadění transsudátu nebo exsudátu v subretinálním prostoru, nádor cévnatky (melanom), uveitidy, těhotenská retinopatie, záněty.

• 

  Rhegmatogenní amoce

• 

  Odchlípení sítnice – syndrom von Hippel-Lindau

• 

  CT – totální exsudativní odchlípení sítnice

• 

  Odchlípení sítnice – histologie

Klinické příznaky

Pacienti s amocí sítnice popisují fotopsii (světelné fenomény, záblesky, předcházejí trhlině), plavající zákaly (způsobené krvácením), defekt zorného pole (z periferie k centru), snížená zraková ostrost (při postihnutí makuly), metamorfopsie až amauróza (slepota).

Vyšetření

Vyšetření se provádí nepřímým oftalmoskopem, štěrbinovou lampou, ultrazvukem či perimetrií (vyšetřující zorné pole). Odchlípená sítnice je šedavě zakalená, nařasená a "vlaje".

Léčba amoce

Odchlípení sítnice se řeší výhradně chirurgicky. Základním principem je uzavření trhliny. Na včasné diagnostice a léčbě závisí funkční výsledek. Klasický postup se provádí zevní cestou tzv. episklerální plombáž, která tamponuje trhlinu přiblížením cévnatky a pigmentového epitelu k retině, eliminuje tah sklivce. Jako implantační materiál se používá např. silikonový kaučuk. U 10−15 % případů není tato léčba úspěšná.

Dalším řešením je pars plana vitrektomie (PPV). Provádí se u komplikovanějších amocí. Často spojena s vnitřní tamponádou sítnice. Její přiložení zpět k pigmentovému epitelu se provádí pomocí expanzivního plynu nebo silikonového oleje. Plyn nevyžaduje další chirurgický zákrok, silikonový olej ano. Délka implantace oleje v bulbu je individuální (až 1 rok).

Indikace PPV – rhegmatogenní odchlípení s krvácení do sklivce, velké trhliny a trhliny zadního pólu oka. Léčba je spojena s pooperačními komplikacemi, mezi nejčastější patří katarakta, hyphema, nitrooční záněty. Do pooperační péče spadá prioritně monitorace nitroočního tlaku (jeho zvýšení – riziko glaukomu), polohování hlavy a aplikace očních kapek s antiseptickým účinkem. Po PPV by se měl pacient vyvarovat nárazům do hlavy a těžké fyzické práci.

Odkazy

Související články

• Pars plana vitrektomie
• Oko/Vady oka
• Biochemie procesu vidění
• Oko (biofyzika)/Princip vidění
• Katarakta

Externí odkazy

• Hyphema − anglická wikipedie
• Vitrektomie − anglická wikipedie

Vitrektomie – YouTube prezentace

Použitá literatura

• ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. ISBN 80-7262-404-0.

• KRAUS, Hanuš, et al. Kompendium očního lékařství. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 1997. 341 s. ISBN 80-7169-079-1.