Odchlípení sítnice
(přesměrováno z Amotio retinae (odchlípení sítnice))
Odchlípení sítnice | |
Retinal detachment | |
Amotio retinae | |
Trakční amoce | |
Klasifikace a odkazy | |
---|---|
MKN | H33 |
MeSH ID | D012163 |
MedlinePlus | 001027 |
Retina neboli sítnice je průhledná blána o síle od 0,1 do 0,25 mm vystýlající vnitřní stranu očního bulbu. Můžeme jí rozdělit na dvě základní části:
- pars optica, která obsahuje světločivné buňky (tyčinky, čípky),
- pars caeca, která vystýlá vnitřní stranu řasnatého tělesa a zadní plochu duhovky; na této části se obraz nepromítá jak již vyplývá z názvu caeca = slepá.
Obě části jsou odděleny linií pilovitého charakteru – ora serrata. Retina je volně přiložena k cévnatce a pevně lne jen v okolí papily a ora serrata. Vzhledem k embryonálnímu vývoji je rozdělena na stratum pigmentosum (pigmentový epitel) a neuroretinu. Vzhledem k patologiím popsaných u amoce je důležitá oblast macula lutea s fovea centralis, kde je místo nejostřejšího vidění.
Amoce[upravit | editovat zdroj]
Odchlípení sítnice je závažné onemocnění vratně i nevratně ohrožující visus. Spočívá v odloučení sensorické části od pigmentového epitelu, který zůstává fixován k cévnatce. Mezi neuroretinou a pigmentovým epitelem se hromadí tekutina - ze sklivcového prostoru (transsudát) nebo z cévnatky (exsudát). Amoce vždy znamená vážné narušení výživy pro fotoreceptory, na jejich obnově má podíl včasná diagnostika a léčba. Při delším trvání onemocnění končí slepotou. Dva základní typy amoce:
Primární rhegmatogenní (idiopatické, s trhlinou)[upravit | editovat zdroj]
- Incidence zhruba 7–10 onemocnění na 100 000 obyvatel ročně,
- predisponovaní jedinci – periferní degenerativní změny sklivce, retiny, cévnatky,
- faktory patogenese – trhlina sítnice, tah odlučujícího se sklivce vpřed, adheze mezi smyslovým a pigment. epitelem,
- rozlišujeme díry a trhliny – rozhodující je síla trakce sklivce, která je rozhodující u trhlin,
- trhlina bez odchlípení – asymptomatická, léčba ambulantně laserem,
- trhlina s odchlípením – symptomatická, nutné chirurgické řešení,
- amoce je pacientem vnímána hlavně jako zvětšující se „clona“ postupující od periferie ke středu zorného pole,
- pokud je amocí zasažena macula lutea výrazně se zhoršuje zraková ostrost,
- 25 % případů je způsobeno posttraumaticky,
- predisponující faktory – ablace zadní plochy sklivce (jeho zkapalnění, typické pro vyšší věk), abnormální vitreoretinální adheze, mřížkovitá degenerace (oválně ekvatoriálně uložená ložiska ztenčené sítnice s bělavými liniemi), myopie (nejrizikovější faktor, 10x větší riziko než u heterotropa, emetropa), familiární výskyt, amoce druhého oka.
Sekundární (bez trhliny, nerhegmatogenní)[upravit | editovat zdroj]
- Následek jiného očního onemocnění,
- trakční – komplikace u perforujících poranění, krvácení do sklivce, diabetická retinopatie, okluze sítnicové žíly, Ealsovy choroby, terminální stádium retinopatie nedonošených,
- exsudativní – hromadění transsudátu nebo exsudátu v subretinálním prostoru, nádor cévnatky, uveitidy, těhotenská retinopatie.
Léčba amoce[upravit | editovat zdroj]
Odchlípení sítnice se řeší výhradně chirurgicky. Základním principem je uzavření trhliny. Na včasné diagnostice a léčbě závisí funkční výsledek. Klasický postup se provádí zevní cestou tzv. episklerální plombáž, která tamponuje trhlinu přiblížením cévnatky a pigmentového epitelu k retině, eliminuje tah sklivce. Jako implantační materiál se používá např. silikonový kaučuk. U 10−15 % případů není tato léčba úspěšná. Dalším řešením je pars plana vitrektomie. Provádí se u komplikovanějších amocí. Často spojena s vnitřní tamponádou sítnice. Její přiložení zpět k pigmentovému epitelu se provádí pomocí expanzivního plynu nebo silikonového oleje. Plyn nevyžaduje další chirurgický zákrok, silikonový olej ano. Délka implantace oleje v bulbu je individuální (až 1 rok).
Indikace PPV – rhegmatogenní odchlípení s krvácení do sklivce, velké trhliny a trhliny zadního pólu oka. Léčba je spojena s pooperačními komplikacemi, mezi nejčastější patří katarakta, hyphema, nitrooční záněty. Do pooperační péče spadá prioritně monitorace nitroočního tlaku (jeho zvýšení – riziko glaukomu), polohování hlavy a aplikace očních kapek s antiseptickým účinkem. Po PPV by se měl pacient vyvarovat nárazům do hlavy a těžké fyzické práci.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Pars plana vitrektomie
- Oko/Vady oka
- Biochemie procesu vidění
- Oko (biofyzika)/Princip vidění
- Katarakta
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Vitrektomie – YouTube prezentace
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ROZSÍVAL, Pavel, et al. Oční lékařství. 1. vydání. Galén, Karolinum, 2006. ISBN 80-7262-404-0.
- KRAUS, Hanuš, et al. Kompendium očního lékařství. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 1997. 341 s. ISBN 80-7169-079-1.