Akutní skrótum
Akutní skrótum (akutní skrotální syndrom, ASS) je urgentní stav, který zahrnuje několik jednotek. Společnými symptomy jsou náhle vzniklý otok a bolestivost poloviny nebo celého skróta. Anamnéza bývá kratší než 12 hodin.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Při vyšetření se zaměřujeme na tři nejčastější etiologie. V prvé řadě chceme vyloučit (či potvrdit) torzi varlete.
Začneme anamnézou, ve které nás zajímá nejenom současný stav symptomů, ale také doba a okolnosti jejich vzniku spolu s jejich následným vývojem až do současné chvíle:
- lokalizace a charakter bolesti, kdy a jak rychle nastoupila, její propagace;
- bolesti břicha či bolest v tříslech;
- předcházel otok (je-li přítomen) bolesti nebo naopak;
- subfebrilie či febrilie;
- nausea a zvracení;
- dysurické potíže;
- pocit pálení či řezání, pruritus či tupá bolest při močení;
- časté nucení na močení;
- anamnéza infekcí močových cest;
- sexuální anamnéza (pohlavně přenosné choroby);
- údaje o event. traumatu genitálu;
- informace stran prenatálního UZ screeningu vrozených vývojových vad;
- cíleně se doptáme na systémová onemocnění, konkrétně: hematomy, petechie a B-symptomy.
Pokračujeme fyzikálním vyšetřením pacienta v klidném a tichém prostředí s dobrým osvětlením, nejdříve ve stoje (aspekce a vyšetření kremasterového reflexu) a následně v poloze na zádech s dolními končetinami do “tureckého sedu”.
- Nejdřívě si všimneme pozice testes. Jsou patrná pouhým pohledem? Nápadně zvýšená poloha jednoho z nich?
- Vyšetříme kremasterový reflex podrážděním ne zcela tupým předmětem na vnitřní straně stehen.
- Jsou-li testes ve skrótu, zajímá nás jejich orientace − je vertikální či horizontální?
- Je skrótum na první pohled oteklé, zarudlé či někde promodralé?
- Palpujeme postupně varlata, nadvarlata a semenné provazce.
- Roztáhneme kůži skróta mezi prsty a pátráme po bodovém promodrání (tzv. blue-dot sign).
- Nezapomeneme přetáhnout opatrně předkožku (pouze tam, kam ji lze přetáhnout volně) a pohledem kontrolujeme ústí uretry.
- Pohmatem vyšetříme zda jsou volná třísla.
- Provedeme kompletní fyzikální vyšetření břicha včetně Israeliho hmatu a tapotementu.
Při zanedbání či neznalosti problematiky hrozí nevratná ztráta varlete.
Klinické jednotky[upravit | editovat zdroj]
Torze varlete[upravit | editovat zdroj]
Torze varlete je superakutní stav vyvolaný otočením varlete kolem cévní stopky a strangulací přívodných tepen.
Torze apendixu varlete nebo nadvarlete[upravit | editovat zdroj]
Apendix varlete je cca 3 mm veliká rudimentární struktura Müllerianského vývodu, zatímco apendix nadvarlete je rudiment vývodu Wolffova. Oba dva jsou stopkaté, což predisponuje k jejich torzi. Bolest bývá bodově lokalizovaná a často se objevuje tzv. blue-dot sign.
Akutní epididymitida[upravit | editovat zdroj]
Akutní epididymitida je zánětlivé postižení nadvarlete, které je nejčastější příčinou akutního skrotálního syndromu u dospělých.
V klinickém obraze dominuje otok poloviny skróta, zarudnutí kůže a výrazná bolestivost podél chámovodu, která se propaguje do třísla. Důležitými příznaky jsou horečka a celková schvácenost, které epididymitidu pomůže odlišit od torze varlete.
Akutní orchitida[upravit | editovat zdroj]
Většina zánětů varlat vzniká hematogenním rozsevem infekce z jiného ložiska. Orchitida může být bakteriální (pneumokoky, brucely) nebo virové etiologie (komplikace parotitidy). Může dojít také k přestupu infekce z nadvarlete nebo močové trubice. Typický je opět náhlý vznik, zduření a silné bolesti postižené poloviny šourku, zarudnutí a zvýšení teploty kůže skróta, horečka a nevolnost. Při neléčeném zánětu může dojít k tvorbě abscesů s možností provalení přes kůži.
Fourniérova gangréna[upravit | editovat zdroj]
Fourniérova gangréna je jedna z nejzávažnějších náhlých příhod urologických. Příčinou tohoto vzácného akutního stavu je rychle progredující gangrenózní infekce mužského genitálu, vedoucí k jeho ischemické nekróze. Jedná se o povrchový proces postihující kůži šourku nebo penisu (varlata nejsou postižena).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DVOŘÁČEK, Jan. Urologie : obecná a speciální urologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 1999. s. 224-225. ISBN 80-7184-745-3.
- Urologie pro studenty [1]
Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]
- HANUŠ, Tomáš. Urologie. 1. vydání. V Praze : Triton, 2011. ISBN 978-80-7387-387-5.
- MACEK, Petr a Tomáš HANUŠ. Urologie : pro všeobecné praktické lékaře. 1. vydání. Praha : Raabe, 2011. ISBN 978-80-8630-785-5.