Fourniérova gangréna
Fourniérova gangréna je vzácná, ale velmi závažná polymikrobiální infekce mužského genitálu, vedoucí k fasciitidě a gangréně měkkých tkání této oblasti. Je řazena k nejzávažnějším stavům v urologii. Jedná se o povrchový proces postihující kůži šourku nebo penisu (varlata nejsou zasažena), postiženo může být rovněž perineum a perianální oblast. Fourniérova gangréna je onemocnění s vysokou letalitou.
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Příčinou Fourniérovy gangrény je polymikrobiální infekce, která se šíří z oblasti anorekta, urogenitálního traktu či z oblasti kůže zevního genitálu. Často vzniká v důsledku urologického či kolorektálního onemocnění nebo chirurgického výkonu v těchto oblastech. Může být i důsledkem zevního poranění při operaci na prostatě, močové trubici, endoskopii, operaci hemoroidů nebo perianálních píštělí. Predisponujícími faktory jsou imunodeficience, malnutrice, alkoholismus, nádorová kachexie, diabetes mellitus a další stavy vedoucí k oslabení organismu. Původcem infekce je většinou smíšená flóra s převahou anaerobů.
Klinický obraz a diagnostika[upravit | editovat zdroj]
Fourniérova gangréna je onemocnění s perakutním průběhem. Je doprovázena horečkou, třesavkami a bolestí v genitálu. Ke klinickému obrazu patří zduření varlat (u pokročilých forem i podbřišku) s krepitací v podkoží (plynotvorné bakterie). Vyšetření krevního obrazu ukazuje leukocytózu, trombocytopenii, poruchy koagulace. Dochází ke vzestupu kreatininu.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Při podezření na Fourniérovu gangrénu je indikována hospitalizace nemocného a intenzivní komplexní léčba. Okamžitě jsou podána širokospektrá antibiotika pokrývající celé bakteriální spektrum včetně aerobních i anaerobních bakterií. Nezbytná je rovněž neodkladná chirurgická léčba s nekrektomií všech gangrenózních tkání, výplachy peroxidem, drenáž, protigangrenózní a protitetanová séra, při rozsáhlém postižení penisu hyperbarická terapie.
Kombinace antibiotik při gangrénózní infekci genitálu[upravit | editovat zdroj]
- Aminoglykosidy (gentamicin);
- beta-laktamy (cefalosporiny III. generace);
- vždy Metronidazol.
Prognóza[upravit | editovat zdroj]
Prognóza onemocnění je špatná. I při okamžité a agresivní terapii má Fourniérova gangréna 50% letalitu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DVOŘÁČEK, Jan. Urologie : obecná a speciální urologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 1999. s. 224-225. ISBN 80-7184-745-3.
- HERÁČEK, Jiří a Michael URBAN, et al. Urologie pro studenty : Akutní skrotální syndrom [online] . 2.0. vydání. 2012. Dostupné také z <http://www.urologieprostudenty.cz/uploads/pdf/akutni-skrotalni-syndrom.pdf>. ISBN 978-80-254-1859-8.
Doporučená literatura[upravit | editovat zdroj]
- HANUŠ, Tomáš. Urologie. 1. vydání. V Praze : Triton, 2011. ISBN 978-80-7387-387-5.
- MACEK, Petr a Tomáš HANUŠ. Urologie : pro všeobecné praktické lékaře. 1. vydání. Praha : Raabe, 2011. ISBN 9788086307855.