Torze apendixu varlete a nadvarlete
Apendix varlete je asi 3 mm veliká rudimentální struktura Müllerianského vývodu, zatímco apendix nadvarlete je rudiment Wolffova vývodu. Oba jsou stopkaté a pendulující, což predisponuje k jejich torzi. Torze apendixu u chlapců má vrchol incidence v sedmi až dvanácti letech a jedná se o nejčastější příčinu akutního skrotálního syndromu u dětí. Může být a také bývá doprovázená reaktivní hydrokélou varlete.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
Bolest přichází náhle – jako je tomu u torze varlete, ale bývá mírnější a bodově lokalizovaná. Varle samotné nebývá na pohmat citlivé. Při absenci většího edému lze důkladným vyšetřením vypalpovat citlivou masu na horním či dolním pólu varlete. Pokud roztáhneme mezi prsty kůži skrota a pohybujeme pod ní varletem, tak můžeme vidět migrující modravě prosvítající bod, tzv. blue-dot sign.
Kremasterový reflex bývá přítomen a často lze palpovat reaktivní hydrokélu.
Diagnóza[upravit | editovat zdroj]
Diagnóza se stanoví podle klinického nálezu. Ultrazvukové vyšetření se doplní pouze v nejasných případech, kdy nemůžeme z klinického nálezu vyloučit torzi varlete . Prokrvení varlete na Dopplerovském zobrazení je normální nebo zvýšené, lze vidět echogenní útvar s centrální hypoechogenitou.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Primárně chirurgická terapie není doporučována. K léčbě a odeznění příznaků v drtivé většině případů postačí klidový režim po dobu jednoho týdne, lokální chlazení a běžná analgetika. Stav se u většiny pacientů upraví. V případě neúspěchu konzervativní léčby nebo při recidivě je chirurgická revize již indikována. Při nálezu torkovaného apendixu se provádí jeho snesení. U non-compliantních pacientů (sportovci, adolescenti) je vhodné zvážit hospitalizaci.
Bolest danou torkovaným apendixem se operací sice vyřeší okamžitě, ale přidá se bolest hojící se rány skrota, je nutná delší doba hospitalizace, dítě je zatíženo celkovou anestezií, je vystaveno obecným rizikům chirurgického zákroku (krvácení, infekce, poškození struktur skrota) a je třeba následných pooperačních kontrol.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- DVOŘÁČEK, Jan. Urologie : obecná a speciální urologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 1999. ISBN 80-7184-745-3.
