AIDS
(přesměrováno z Aids)
| Syndrom získaného imunodeficitu | |
| Acquired Immune Deficiency Syndrome (AIDS) | |
 Základní projevy AIDS | |
| Původce | HIV |
|---|---|
| Rizikové faktory | promiskuita, intravenózní užívání drog, těhotná trpící AIDS, krevní transfuze |
| Patogeneze | napadení CD4+ T-lymfocytů |
| Přenos | krví a sekrety nemocných |
| Inkubační doba | 2-8 týdnů[1] |
| Klinický obraz | postupná destrukce imunitního systému, která bez léčby vede k infekcím, rozvoji maligních nádorů a dalším komplikacím a ve finále ke smrti |
| Diagnostika | průkaz protilátek metodou ELISA, stanovení virové reverzní transkriptázy nebo virové RNA pomocí PCR |
| Léčba | symptomatická, antibiotika, antimykotika, imunomodulátory, antiretrovirová terapie (Zidovudin a mnoho dalších) |
| Komplikace | infekce, nádory, demence… |
| Očkování | zatím neexistuje vakcína |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | B23 |
| MeSH ID | D000163 |
AIDS je zkratkou anglického pojmenování Acquired Immune Deficiency Syndrome (tj. syndrom získaného imunodeficitu). Toto onemocnění známé od r. 1981[2] způsobuje retrovirus zvaný HIV – Human Immunodeficiency Virus, tedy virus způsobující ztrátu obranyschopnosti u člověka. Tento virus napadá zejména CD4+ T-lymfocyty a makrofágy, množí se v nich, zabíjí je, čímž výrazně snižuje jejich množství v těle nakaženého člověka. Pokles počtu těchto bílých krvinek, důležitých pro správné fungování obranyschopnosti lidského organismu, vede k selhávání imunity.[3] Neuro- a lymfotropní vlastnosti umožňují viru invazi do CNS a progresivní destrukci imunitního systému (ničí CD4+ T-lymfocyty).
- Přenos
- Horizontální – nechráněný pohlavní styk, krevní deriváty, parenterální aplikace drog infikovanou jehlou;
- vertikální – z matky na dítě (transplacentárně i perinatálně).
- Rizikové skupiny
- Muži mající sex s muži;
- heterosexuálové provozující náhodný nechráněný styk;
- intravenózní uživatelé návykových látek;
- hemofilici – v dřívějších dobách se často nakazili infikovanými krevními deriváty;
- děti infikovaných matek.
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
- Akutní infekce
Akutní infekci uvádí horečka a zduření uzlin. Protilátky proti HIV se tvoří nejdříve za 1–3 měsíce[2]. Jejich pozitivita je jediný projev až u 70 % nakažených.[2] Toto stadium symptomatické chronické infekce odezní. K propuknutí stádia AIDS může dojít po měsících až desítkách let.
- Komplex spojený s AIDS (ARC – AIDS Related Complex)
Průjmy, letargie, hubnutí, oportunní infekce (kandidóza, impetigo). HIV pozitivitu může provázet lymfopenie, trombocytopenie. AIDS je nejtěžší stádium HIV infekce. Znamená pokles CD4+ lymfocytů pod 200/mm3 a současnou přítomnost těžké oportunní infekce nebo nádoru (pneumocystová pneumonie, toxoplasmová encefalitida, kryptokoková meningitida tuberkulóza, lymfom nebo Kaposiho sarkom). Neurologické projevy se vyskytují až u 80 % nemocných[2], jejich nástup má vazbu na sérokonverzi a na pozdní propuknutí AIDS.
Podrobnější informace naleznete na stránce HIV.Komplikace[upravit | editovat zdroj]
- nádory: Kaposiho sarkom, lymfom CNS, invazivní karcinom děložního hrdla;
- demence při AIDS: HIV infekce působí demyelinizaci a perivaskulární zánětlivé změny mozku, následuje úbytek intelektu;
- retinopatie: působí CMV, toxoplazma;
- myelopatie: akutní reverzibilní při sérokonverzi, CMV, Herpes zoster + simplex;
- encefalitis: CMV, Herpes zoster či simplex, Toxoplazma, progresivní multifokální leukoencefalopatie;
- absces mozku: E. coli, Aspergillus, Candida, Nocardia
- meningitis: aseptická při sérokonverzi, Mycobacterium, Listeria, Aspergillus;
- periferní neuropatie: akutní reverzibilní demyelinizace při sérokonverzi, radikulopatie z herpes zoster, chronická demyelinizace.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Při podezření na infekci HIV virem rovnou nasazujeme léčbu!
Rozvinutý AIDS doposud nelze úplně vyléčit. Terapie je symptomatická.
- Antiretrovirová terapie je v současné době základem terapie HIV pozitivních. Užívá se kombinace několika antiretrovirových léčiv (cART = combined antiretroviral therapy) s různými mechanismy účinku. Příkladem je zidovudin (AZT) – blokuje tvorbu HIV specifické DNA a tak omezuje replikaci viru.
- Při podezření na mozkovou toxoplasmózu – pyrimethamin, sulfadiazin.
- Pokud se CT obraz nelepší, indikujeme biopsii (lymfom).
- Léčebné schéma podle původce oportunní infekce.
- Imunomodulátory (IFN, IL–2).
Neléčený AIDS končí nevyhnutelně fatální infekcí či malignitou. Léčba v dnešní době je natolik efektivní, že délka života HIV pozitivních se blíží délce zdravé populace.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- ↑ Rozsypal, Hanuš. . Základy infekčního lékařství. - vydání. Charles University in Prague, Karolinum Press, 2015. 572 s. ISBN 8024629321.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 1. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.
- ↑ Národní program boje proti AIDS. Detailně o AIDS [online]. ©2010. [cit. 2010-06-02]. <http://www.aids-hiv.cz/index.html>.
