Nervus oculomotorius
(přesměrováno z 3. hlavový nerv)
| nervus oculomotorius | |
| okohybný nerv | |
 Průběh nervů v orbitě | |
| TA | A14.2.01.007 |
|---|---|
| Funkce |
somatomotorická – inervace okohybných svalů – kromě m. obliquus superior, m. rectus lateralis visceromotorická – ganglion ciliare, m. ciliaris, m. sphincter pupillae |
| Odstup z | jádra, které je na mediální straně mozkového kmene v úrovni colliculi superiores |
| Větve | ramus superior, ramus inferior, větev ke ganglion ciliare |
| Obraz obrny | ptóza; strabismus divergens –> diplopie; iridoplegie; poruchy akomodace do blízka |
Nervus oculomotorius (N. III.), okohybný nerv. Stejně jako většina ostatních hlavových nervů (nervi craniales) vystupuje z mozkového kmene.
Anatomie[upravit | editovat zdroj]
Obsahuje 2 druhy eferentních vláken :
somatomotorické
- inervují okohybné svaly společně s N. IV. (m. obliquus bulbi superior) a N. VI. (m. rectus lateralis)
- jdou z motorického jádra ncl. nervi oculomotorii v tegmentum
visceromotorické parasympatické
- parasympatická inervující ganglion ciliare a skrze něj m. ciliaris (akomodace) a m. sphincter pupillae (mióza)
- pocházejí z ncl. accessorius nervi oculomotorii v tegmentu mesencephala
Průběh[upravit | editovat zdroj]
Extracerebrální průběh nervu:
- výstup z mozku mediálně od crura cerebri po boku fossa interpeduncularis
- vnnoří se do subarachnoideální cisterny – vytvoří se obal okolo nervu a probíhá tu a. superior cerebelli a a. cerebri posterior
- subarachnoideální prostor opouští mezi úponem tentorium cerebelli a jeho volným okrajem
Extradurální průběh :
- nejprve pod vnitřní list dura mater encephali laterálně od processus clinoideus posterior a jde k stropu sinus cavernosus
- před vstupem do očnice se k němu připojí i sympatická vlákna ze sulcus caroticus internus a přiloží se k n. ophthalmicus
- do očnice vstupuje při fissura orbitalis superior, ale ještě předtím se rozdělí na 2 větve: ramus superior et inferior
Extrakraniální průběh:
- ramus sup.: jde po laterálním okraji nervus opticus a směřuje dopředu, kde se dělí na menší větvičky inervující m. rectus superior bulbi a levator palpebrae superioris
- ramus inf.: rozděluje se na 3 větve, jdou pod n. opticus a inervují m. rectus medialis, m. rectus inferior, m. obliquus inferior;
Vystupuje z mozkového kmene na mediální straně pedunkulu v sulcus nervi oculomotorii ve fossa interpeduncularis. Dále probíhá v subarachnoideálním prostoru, laterálně od ramus communicans posterior (Willisův okruh). Proráží dura mater, laterálně od processus clinoideus posterior vstupuje do sinus cavernosus a pokračuje v jeho laterální stěně do fissura orbitalis superior. Do orbity vstupuje skrze anulus tendineus communis (Zinni) a tam se dělí na ramus superior (slabší) a ramus inferior (silnější). Tyto větve dále vedou k okohybným svalům.
V blízkosti ramus inferior leží v očnici nervus opticus a asi 1 cm za očním bulbem parasympatické ganglion ciliare, do kterého N. III. přivádí parasympatická pregangliová vlákna.
Ganglion ciliare :
- 1–2 mm
- v orbitě před fissura orbitalis superior
- v tukovém vazivě mezi n. opticus a m. rectus lateralis bulbi
- dostává i sympatická vlákna, které ním jen přecházejí
Hlavní větve[upravit | editovat zdroj]
- motorické
- ramus superior – inervuje m. levator palpebrae superioris a m. rectus superior;
- motorické a parasympatické
- ramus inferior – m. rectus medialis, m. rectus inferior, m. obliquus inferior;
- ramus ad ganglion ciliare (radix parasympathica ganglii ciliaris) pokračuje z ganglion ciliare jako postgangliová vlákna nn. ciliares breves pro m. sphincter pupillaeam. ciliaris
Neurologie[upravit | editovat zdroj]
Inervace zornice[upravit | editovat zdroj]
Parasympatická vlákna n. III. inervují m. sphincter pupillae, který způsobuje miózu. Mydriázu (dilataci) umožňuje sympatikus.
Sympatické dráhy pro inervaci zornice vycházejí z hypotalamu, procházejí mozkovým kmenem a končí v ciliospinálním sympatickém centru v míšních segmentech C8–Th1. Zde vycházejí pregangliová vlákna do krčních ganglií – ggl. stellatum a ggl. cervicale superius. Postgangliová vlákna doprovázejí a. carotis interna do sinus cavernosus a připojují se k n. ophtalmicus a inervují m. dilatator pupillae a m. tarsalis.
Zornicová fotoreakce[upravit | editovat zdroj]
Tr. opticus vysílá nervová vlákna kontralaterálně i ipsilaterálně do obou Edinger-Westphalových jader, každé inervuje svůj ipsilaterální m. sphincter pupillae, takže při osvícení jednoho oka dojde k mióze oka osvíceného (přímá fotoreakce) i neosvíceného (nepřímá fotoreakce).
- Při postižení N. II. dojde k vyhasnutí přímé fotoreakce postiženého oka i nepřímé fotoreakce oka zdravého.
- Při postižení N. III. je vyhaslá přímá reakce na postiženém oku, na zdravém je nepřímá fotoreakce zachována.
Postižení nervus oculomotorius[upravit | editovat zdroj]
Důsledkem léze N. III. vzniká soubor příznaků:
- ptóza – pokles horního víčka,
- strabismus divergens – rozbíhavé šilhání (převaha nepostižených svalů m. obliquus superior a m. rectus lateralis) a v důsledku toho diplopie (dvojité vidění),
- iridoplegie (oftalmoplegie) – mydriatická zornice nereagující na osvit,
- poruchy akomodace do blízka.
Postižení sympatických vláken – Hornerův syndrom[upravit | editovat zdroj]
- Hornerův syndrom = ptóza (mírná), mióza, enoftalmus (spíše zdánlivý);
- centrální léze – přerušení sympatiku mezi hypotalamem a míšním centrem;
- periferní léze – přerušení krčního sympatiku;
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie 3. 2. vydání. Praha : Grada Publishing a. s., 2004. 692 s. s. 473-474. ISBN 80-247-1132-X.
- AMBLER, Zdeněk. Neurologie pro studenty lékařské fakulty. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2001. 399 s. s. 45-50. ISBN 80-246-0080-3.
- FENEIS, Heinz. Anatomický obrazový slovník. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 1996. 455 s. s. 320. ISBN 80-7169-197-6.
- KACHLÍK, David. Hlavové nervy 1. díl : Přednáška [online]. ©2012. [cit. 2012-01-24]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/Hlavovenervy1.zip>.
- GRIM, Miloš a Rastislav DRUGA. Základy anatomie, Periferní nervový systém, smyslové orgány a kůže. 1. vydání. Praha : Galén, 2014. 173 s. ISBN 978-80-7492-156-8.
