Činnost tenkého střeva, střevní šťáva, motilita
Tenké střevo je zaživa asi 5 m dlouhý orgán, který začíná jako duodenum, pokračuje dál jako jejunum a do tlustého střeva ústí jako ileum. Hlavní funkcí je dokončení trávení přijaté potravy a resorpce živin, vody, elektrolytů a vitaminů. Tenké střevo je zásobeno krevními a lymfatickými cévami a nervy z mezenteria. Obranné systémy tenkého střeva jsou při zpracování potravy aktivovány a brání například průniku bakterií.
Sliznice[upravit | editovat zdroj]
Sliznice je pokryta jednovrstevným cylindrickým epitelem, který má schopnost resorpce. Epitel tvoří několik typů buněk, většinu představují enterocyty, což jsou štíhlé, cylindrické buňky, které mají na apikálním pólu mikroklky. Ve světelném mikroskopu vytváří mikroklky tzv. žíhaný lem. Mezi buňkami epitelu se nachází pohárkové buňky obsahující mucin, z kterého buňky tvoří ochranný hlen. Dále zde nacházíme M-buňky (aktivně zapojené do obranných mechanismů) a ojediněle i chomáčkové buňky, jejichž funkce neni známá.
Celý povrch sliznice je pokryt štíhlými prstovitými výběžky zvanými střevní klky, které výrazně zvětšují resorpční plochu. Vrcholy klků jsou průběžně odírány a zároveň dorůstají nové buňky z krypt. Epitel tenkého střeva je nahrazen přibližně za 3-6 dnů. U báze klků jsou uloženy glandulae intestinales či Lieberkühnovy krypty, v kterých se nachází nediferencované a mitotické buňky, mucinózní buňky, endokrinní a parakrinní buňky a buňky sloužící imunitní ochraně.
Podslizniční vazivo obsahuje řídké vazivo s krevními a mízními cévami a nervovou pleteň plexus submucosus Meissneri.
Motilita tenkého střeva[upravit | editovat zdroj]
Pro správnou funkci tenkého střeva je velmi důležitá jeho hybnost a sekrece, která je řízena nervově i hormonálně. Na úspěšnosti trávení a vstřebávání se podílí pankreas a játra, což jsou exokrinní žlázy. Průchod potravy tenkým střevem je relativně rychlý a trvá 2-4 hodiny, převážná část trávicích pochodů probíhá v duodenu a jejunu.
Motilita tenkého střeva je mnohotvárná a rozlišujeme několik typů pohybů - fragmentační (dělící), mísící a propulzivní (posunující). Peristaltické pohyby posouvají tráveninu aborálně (od úst) a jsou pomalé, což je výhodně pro vstřebávání živin. Interdigestivní pohyby probíhají mezi jídly, když je žaludek a tenké střevo prázdné, mají 3 fáze.
Rychlost postupu chymu je regulována rozepnutím duodena (zvyšuje rychlost), gastro-ileálním reflexem, hormony trávicího traktu a psychickými vlivy.
Střevní šťáva[upravit | editovat zdroj]
V tenkém střevě probíhá chemické trávení pomocí střevní šťávy, šťávy slinivky břišní a žluči. Střevní šťáva je produkována žlázami tenkého střeva a rozkládá bílkoviny (erepsin), tuky (lipázy) a cukry (amylázy), má zásaditý charakter.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
- SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka : 6. vydání, zcela přepracované a rozšířené. 3. vydání. Praha : Grada, 2004. s. 290-293. ISBN 80-247-0630-X.
- LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 3. vydání. Praha : Grada, 2012. 576 s. ISBN 978-80-247-3729-4.