Antifosfolipidový syndrom

Primární a sekundární antifosfolipidový syndrom patří mezi onemocnění charakterizovaná tvorbou orgánově nespecifických autoprotilátek.

Klinický obraz

• recidivující arteriální / venózní trombózy
• u žen spontánní potraty
• trombocytopenie
• epilepsie
• transverzální myelitis
• trombocytopenická purpura

Charakteristika a diagnostika

• mohou se manifestovat i v rámci jiného systémového onemocnění (SLE) → sekundární antifosfolipidový syndrom (označován jako antikardiolipinový)

• autoprotilátky proti různým fosfolipidům, fosfolipido-proteinovým komplexům
• spontánně prodloužený aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT)
• v některých případech lze prokázat lupus antikoagulans (cirkulující antikoagulační faktor)
• snížená funkce i počet destiček

• primární antifosfolipidový syndrom vázán na neúspěchy v reprodukci

Antifosfolipidové protilátky

• antifosfolipidové protilátky proti: fosfatidylserinu, fosfatidyletanolaminu, kyselině fosforečné, fosfatidylglycerolu, fosfatidyl-β2-glykoproteinu (součást kardiolipinu), annexinu V (důležité k diagnóze antifosfolipidového syndromu)
• protilátky IgG, IgA, IgM
• významný faktor při neúspěšném rozmnožování (IgG)
• vyšetřují se ELISA testem
• fosfolipidové antigeny součástí všech buněčných membrán, patří sem kardiolipin atp.

Terapie

• antiagregancia
• kyselina acetylosalicylová
• heparin
• kortikosteroidy

Odkazy

Související články

• Autoprotilátky

Použitá literatura

HOŘEJŠÍ, Václav a Jiřina BARTŮŇKOVÁ. Základy imunologie. 3. vydání. Praha : Triton, 2008. 280 s. ISBN 80-7254-686-4.

			Článek neobsahuje vše, co by měl.
			Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej.
			O vhodných změnách se lze poradit v diskusi.