Spinální nádory
Feedback

Z WikiSkript

Verze z 2. 5. 2021, 17:47, kterou vytvořila AdELA (Diskuse | příspěvky) (klasifikace)

OpenMoji-color 15.0.0 1F6A7.svgČlánek byl označen za rozpracovaný,
od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu {{Pracuje se}} a stránku upravte.
Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 2. května 2021 v 17:47.

Spinální nádory zastupují škálu neoplasmů v rámci CNS. Oproti intrakraniálním nádorům nejsou tak časté, jedná se přibližně o 15 % veškerých tumorů CNS [1]. Nejčastějšími tumory míchy jsou sekundární nádory – ve valné většině (90–97 %) se jedná o metastázy karcinomu plic, prsu, prostaty, ledvin, štítné žlázy [2][3].

Klasifikace

Klasifikace spinálních nádorů

Spinální tumory dělíme na základě:

  • lokalizace – extradurální a intradurální (ty dále na extramedulární a intradurální),
  • biologické podstaty – maligní a benigní,
  • zda je jedná o primární spinální neoplasmy nebo o sekundární tumory.
Shrnující tabulka klasifikace spinálních tumorů:
EXTRADURÁLNÍ INTRADURÁLNÍ
Primární Sekundární Primární Sekundární
Benigní Maligní Extramedulární Intramedulární


Diagnostika

  • MR – primární volba, zejména axiální a sagitální T1 a T2 snímky. V praxi se již běžně využívá i DTI (diffuse tensor imaging) a FT (fiber tractography) pro detailní zobrazení drah bílé hmoty (jejich posuny, útlaky apod.) vzhledem k lokalizaci tumoru [4][5][6].
  • CT – využíváno zejména před MR, v dnešní době se rozhodně nejedná o zobrazovací metodu první volby v oblasti diagnostiky spinálních tumorů [7]. Může se ale provést jako dodatečné vyšetření.
  • Angiografie – dodatečná diagnostická metoda pro zobrazení např. vaskularizace v případě hypervaskulárních tumorů nebo embolizace aj. [8]
  • PET/CT – indikováno zejména u pacientů s intramedulárními high-grade tumory pro evaluaci jejich malignity [9].


  • DTI – traktografie mozku

    DTI – traktografie mozku

  • MRI – spinální ependymom

    MRI – spinální ependymom

Extradurální nádory

Primární extradurální nádory

Benigní

Maligní

Sekundární extradurální nádory

Sekundární nádory míchy jsou zapříčiněné metastázami karcinomů z různých oblastí organismu. Nejčastěji se jedná o karcinomy plic, prsu, prostaty, ledvin, štítné žlázy [2][3]. Extradurální metastázy zastupují cca 95 % spinálních metastáz (intradurální metastázy jsou poměrně ojedinělé) [10].

Lokalizace

Nejčastěji postiženou oblastí extraspinálních metastáz je thoracický a lumbální segment páteře – cervikální oblast je zasažena minimálně [2].


Intradurální nádory

Intradurální spinální nádory jsou poměrně vzácnou entitou neoplasmů CNS, které ovšem mohou vyústit ve značnou morbiditu [11].

Procentuální rozlišení výskytu intradurálních spinálních nádorů [11]:
Extramedulární Intramedulární
Děti (%) 65–70 30–35
Dospělí (%) 80 20


Primární intradurální nádory

Extramedulární nádory

Intramedulární nádory

Přibližně 90 % veškerých intramedulárních spinálních nádorů zastupují gliální tumory, z nichž nejčastěji je to ependymom (60 %) a astrocytom (30 %) [11].

Ependymom

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ependymom.

Nejčastěji se ependymom vyskytuje ve IV. komoře u dětí [12]. Míšní ependymomy jsou poměrně ojedinělé (10 % veškerých ependymomů CNS), jejich výskyt převládá u dospělých pacientů, nejčastěji mezi 35–45 lety [13].

Astrocytom

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Astrocytom.

Sekundární intradurální nádory


Odkazy

Související články

Externí odkazy

Klasifikace spinálních nádorů

Použitá literatura

ARNAUTOVIĆ, Kenan a Ziya GOKASLAN. Spinal Cord Tumors. - vydání. Springer, 2019. 540 s. ISBN 9783319994383.

Reference

  1. ↑ DAS, Joe M, Stanley HOANG a Fassil B MESFIN, et al. Intramedullary Spinal Cord Tumors [online] . 1. vydání. StatPearls [Internet] : StatPearls Publishing, 2020. Dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK442031/>. 
  2. ↑ Skočit nahoru k: a b c LEWANDROWSKI, Kai-Uwe, Megan E. ANDERSON a Robert F. MCLAIN. Tumors of the Spine. Rothman Simeone The Spine. 2011, roč. ?, vol. ?, s. 1480-1512, ISSN ?. DOI: 10.1016/b978-1-4160-6726-9.00085-7.
  3. ↑ Skočit nahoru k: a b CHOI, David, A. CROCKARD a C. BUNGER. Review of metastatic spine tumour classification and indications for surgery: the consensus statement of the Global Spine Tumour Study Group. European Spine Journal. 2009, roč. 2, vol. 19, s. 215-222, ISSN 0940-6719. DOI: 10.1007/s00586-009-1252-x.
  4. ↑ GANGADHARAN, Jagathlal, G.G. SHARATH KUMAR a Chandrajit PRASAD. Can diffusion tensor imaging predict outcome in acute traumatic deterioration of degenerative cervical spine disease. The Indian Journal of Neurotrauma. 2013, roč. 2, vol. 10, s. 97-104, ISSN 0973-0508. DOI: 10.1016/j.ijnt.2013.04.006.
  5. ↑ ALKHERAYF, Fahad, Eve TSAI a Abdullah ARAB. Conus Medullaris Teratoma with Utilization of Fiber Tractography: Case Report. Journal of Neurological Surgery Reports. 2015, roč. 01, vol. 76, s. e183-e187, ISSN 2193-6358. DOI: 10.1055/s-0035-1555134.
  6. ↑ LANDI, Alessandro. Magnetic resonance diffusion tensor imaging and fiber-tracking diffusion tensor tractography in the management of spinal astrocytomas. World Journal of Clinical Cases. 2016, roč. 1, vol. 4, s. 1, ISSN 2307-8960. DOI: 10.12998/wjcc.v4.i1.1.
  7. ↑ OTTENHAUSEN, Malte, Georgios NTOULIAS a Imithri BODHINAYAKE. Intradural spinal tumors in adults—update on management and outcome. Neurosurgical Review. 2018, roč. 2, vol. 42, s. 371-388, ISSN 0344-5607. DOI: 10.1007/s10143-018-0957-x.
  8. ↑ KRINGS, Timo, Pierre L. LASJAUNIAS a Franz J. HANS. Imaging in Spinal Vascular Disease. Neuroimaging Clinics of North America. 2007, roč. 1, vol. 17, s. 57-72, ISSN 1052-5149. DOI: 10.1016/j.nic.2007.01.001.
  9. ↑ NAITO, Kentaro, Toru YAMAGATA a Hironori ARIMA. Qualitative analysis of spinal intramedullary lesions using PET/CT. Journal of Neurosurgery: Spine. 2015, roč. 5, vol. 23, s. 613-619, ISSN 1547-5654. DOI: 10.3171/2015.2.spine141254.
  10. ↑ TAKEUCHI, Kenichi, Yoko HAGIWARA a Koichi KANAYA. Drop Metastasis of Adrenocorticotropic Hormone-Producing Pituitary Carcinoma to the Cauda Equina. Asian Spine Journal. 2014, roč. 5, vol. 8, s. 680, ISSN 1976-1902. DOI: 10.4184/asj.2014.8.5.680.
  11. ↑ Skočit nahoru k: a b c ABUL-KASIM, Kasim, Majda M. THURNHER a Paul MCKEEVER. Intradural spinal tumors: current classification and MRI features. Neuroradiology. 2007, roč. 4, vol. 50, s. 301-314, ISSN 0028-3940. DOI: 10.1007/s00234-007-0345-7.
  12. ↑ VILLANO, J L, C K PARKER a T A DOLECEK. Descriptive epidemiology of ependymal tumours in the United States. British Journal of Cancer. 2013, roč. 11, vol. 108, s. 2367-2371, ISSN 0007-0920. DOI: 10.1038/bjc.2013.221.
  13. ↑ MALDJIAN, Joseph A. a Rita S. PATEL. Cerebral neoplasms in adults. Seminars in Roentgenology. 1999, roč. 2, vol. 34, s. 102-122, ISSN 0037-198X. DOI: 10.1016/s0037-198x(99)80025-x.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Spinální_nádory&oldid=447287“