Akutní cholecystitida
Akutní cholecystitida, neboli akutní zánět žlučníku, spadá do skupiny zánětlivých NPB. Může se vyskytnout jako primární zánět, častěji jde o akutní vzplanutí chronické cholecystitidy. U 95 % případů je cholecystolitiáza v anamnéze, kde kámen působí jako rezervoár infekce a jako překážka odtoku žluči.
Patologický nález
V průběhu zánětu stěny dochází k zánětlivé exsudaci do podjaterní krajiny – výpotek. Během hodin se se stěnou žlučníku slepují okolní orgány (omentum, duodenum, transverzum) a tvoří se pericholecystický infiltrát, ohraničí se zánět, který se může se zhojit za vzniku srůstů, nebo zánět pokračuje a může dojít k perforaci stěny – vytváří se pericholestatický absces nebo píštěl do GIT.
- Perforace do volné dutiny břišní → těžká difúzní biliární peritonitida nebo podbrániční absces.
- Perforace do jater → jaterní absces.
Po resorpci zánětu zůstává žlučník naplněný odbarvenou tekutinou – hydrops.
Rizikové faktory
- ženské pohlaví, věk nad 40 let
- genetické faktory
- vícečetná těhotenství
- užívání antikonceptiv
- hormonální substituční terapie
- obezita, metabolický syndrom
- rychlé hubnutí s vývojem cholecystolitiázy
- hypercholesterolemie
- těžké popáleniny a poraněné
- masivní systémová infekce
- závažná těžká onemocnění
- diabetes mellitus
- obstrukce vývodných cest žlučových při tumorech
Klinický obraz
- Bolest pod pravým obloukem žeberním, začátek se často podobá žlučníkové kolice, propaguje se pod pravou lopatku a do ramene
- Kolísavé bolesti přecházejí do bolestí trvalého rázu – zhoršují se pohybem, otřesy a při hlubokém nádechu
- Horečka, stoupající s progresí zánětu; třesavka
- Nausea, zvracení
- Povrchní dýchání
- Tachykardie
- Ikterus při přítomné obstrukci žlučových cest
- Pacient hledá polohu v klidu s uvolněním břišní stěny
Diagnóza
Anamnéza
- cholelitiáza v anamnéze
- vznik bolesti po alimentární chybě, nejčastěji po požití tučného jídla, .
Fyzikální vyšetření
- palpační bolestivost
- palpace zvětšeného žlučníku
- Murphyho znamení
- tachykardie
- tachypnoe
- horečka
- při větším zánětlivém postižení défense musculaire
- Per rectum bývá negativní.
Pomocná vyšetření
- KO – leukocytóza, elevace FW a CRP, v moči pozitivní Ehrlichova reakce, event. prokážeme bilirubin,
- RTG – mohou být vidět kontrastní konkrementy v oblasti žlučníku, plyn ve žlučníku při klostridiovém zánětu, plyn v cestách při biliodigestivní píštěli
- USG – ztluštění stěny žlučníku, konkrementy
- CT
Komplikace
- obstrukce žlučovodu se vznikem ikteru
- empyém
- gangréna
- perforace s možným vznikem generalizované peritonitidy
- píštěle
- emfyzém žlučníku
- obstrukce tenkého střeva objemným kamenem
- biliární pankreatitida
Diferenciální diagnóza
- Prostá kolika žlučová, akutní pankreatitida, laterocékální či subhepatická apendicitida, apendicitida v těhotenství, AIM, bazální pneumonie, akutní hepatitida, porfyrie, perforace žaludečního vředu
Terapie
- Většinou vystačíme s konzervativní léčbou – klid, studené obklady, per os pouze tekutiny, kontrolování stavu, spazmolytika, parenterální výživa, ATB (diskutabilní – můžou zastřít příznaky šíření do okolí).
- Při progresi nebo při komplikacích indikujeme operační řešení.
- Chirurgická terapie: rozlišujeme 4 typy indikací – urgentní, akutní, odloženou a plánovanou cholecystektomii.
Odkazy
Související články
Zdroj
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 5.5.2010]. <http://jirben.wz.cz>.
- ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 442-444. ISBN 978-80-7387-423-0.
