Lipidy: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (preklep) |
m (oprava externích linků; kosmetické úpravy) |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
__NOTOC__ | __NOTOC__ | ||
[[Soubor:Common_lipids_lmaps.png| | [[Soubor:Common_lipids_lmaps.png|náhled|vpravo|350px|Příklady běžných lipidů]] | ||
'''Lipidy''' jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje a vosky. Chemicky jsou to převážně estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (nejčastěji glycerolu). Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je '''hydrofobní charakter''', který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce. | '''Lipidy''' jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje a vosky. Chemicky jsou to převážně estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (nejčastěji glycerolu). Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je '''hydrofobní charakter''', který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce. | ||
==Biologické funkce lipidů== | == Biologické funkce lipidů == | ||
V organismu plní lipidy funkci: | V organismu plní lipidy funkci: | ||
*zdroje energie (ve srovnání se sacharidy a bílkovinami jsou energeticky nejhodnotnější); | * zdroje energie (ve srovnání se sacharidy a bílkovinami jsou energeticky nejhodnotnější); | ||
*zásobní; | * zásobní; | ||
*stavební – jsou součástí [[Buněčná membrána|biomembrán]]; | * stavební – jsou součástí [[Buněčná membrána|biomembrán]]; | ||
*ochrannou – tuková vrstva chrání orgány před mechanickým poškozením; | * ochrannou – tuková vrstva chrání orgány před mechanickým poškozením; | ||
*termoregulační – fungují jako tělesná izolační vrstva; | * termoregulační – fungují jako tělesná izolační vrstva; | ||
*jako rozpouštědlo lipofilních vitaminů – [[Vitaminy rozpustné v tucích|A, D, E a K]]. | * jako rozpouštědlo lipofilních vitaminů – [[Vitaminy rozpustné v tucích|A, D, E a K]]. | ||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
! glyceridy | ! glyceridy | ||
| Alkohol tvoří [[glycerol]]: | | Alkohol tvoří [[glycerol]]: | ||
*nasycené (tuky) – pevné, živočišného původu; | * nasycené (tuky) – pevné, živočišného původu; | ||
*nenasycené (oleje) – kapalné, rostlinného původu; hydrogenací, takzvaným '''ztužováním''' se nasytí násobné vazby kyseliny (které jsou jinak náchylné k oxidaci, tedy žluknutí) a vzniká ztužený tuk. | * nenasycené (oleje) – kapalné, rostlinného původu; hydrogenací, takzvaným '''ztužováním''' se nasytí násobné vazby kyseliny (které jsou jinak náchylné k oxidaci, tedy žluknutí) a vzniká ztužený tuk. | ||
|- | |- | ||
! vosky | ! vosky | ||
| Řádek 42: | Řádek 42: | ||
| Jsou to látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy. | | Jsou to látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy. | ||
|} | |} | ||
==Příjem tuků v potravě== | == Příjem tuků v potravě == | ||
Tuky by měly tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. <ref>{{Citace | Tuky by měly tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. <ref>{{Citace | ||
| typ = web | | typ = web | ||
| příjmení1 = Vítek | | příjmení1 = Vítek | ||
| jméno1 = Libor | | jméno1 = Libor | ||
| url = | | url = https://www.sportvitalpro.cz/zdravi/kolik-tuku-by-mela-obsahovat-nase-strava | ||
| název = Jste zde Kolik tuků by měla obsahovat naše strava? | | název = Jste zde Kolik tuků by měla obsahovat naše strava? | ||
| rok = 2013 | | rok = 2013 | ||
| citováno = 2017-12-05 | | citováno = 2017-12-05 | ||
}}</ref> | }}</ref> | ||
{{Příklad|Při denním energetickém příjmu 8500kJ by množství přijatých tuků odpovídalo 70g.}} | {{Příklad|Při denním energetickém příjmu 8500kJ by množství přijatých tuků odpovídalo 70g.}} | ||
==Reakce lipidů== | == Reakce lipidů == | ||
*kyselá hydrolýza; | * kyselá hydrolýza; | ||
*zásaditá hydrolýza – výroba mýdla; | * zásaditá hydrolýza – výroba mýdla; | ||
*neutralizace; | * neutralizace; | ||
*vysychání olejů – některé rostlinné oleje (makový, lněný,...) na vzduchu polymerují a získávají povahu suchého, nepropustného filmu. Tyto oleje se používají jako takzvané fermeže – nátěrové hmoty proti korozi. | * vysychání olejů – některé rostlinné oleje (makový, lněný,...) na vzduchu polymerují a získávají povahu suchého, nepropustného filmu. Tyto oleje se používají jako takzvané fermeže – nátěrové hmoty proti korozi. | ||
<noinclude> | <noinclude> | ||
==Odkazy== | == Odkazy == | ||
===Související články=== | === Související články === | ||
* [[Odbourávání lipidů a metabolismus ketolátek]] | * [[Odbourávání lipidů a metabolismus ketolátek]] | ||
* [[Tuky v potravě]] | * [[Tuky v potravě]] | ||
* [[Klasifikace a struktura lipidů]] | * [[Klasifikace a struktura lipidů]] | ||
=== Použitá literatura === | === Použitá literatura === | ||
*{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 978-80-253-0498-3 | | isbn = 978-80-253-0498-3 | ||
| Řádek 81: | Řádek 81: | ||
| rok = 2007 | | rok = 2007 | ||
}} | }} | ||
*{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| isbn = 978-80-7238-584-3 | | isbn = 978-80-7238-584-3 | ||
Verze z 3. 2. 2018, 22:37
Lipidy jsou důležité přírodní látky, mezi které patří především tuky, oleje a vosky. Chemicky jsou to převážně estery vyšších mastných kyselin a alkoholů (nejčastěji glycerolu). Skupina látek zařazovaných mezi lipidy není úplně přesně ohraničená. Obecně přijímanou společnou charakteristikou těchto látek je hydrofobní charakter, který je podmíněný obsahem delšího nepolárního uhlovodíkového řetězce.
Biologické funkce lipidů
V organismu plní lipidy funkci:
- zdroje energie (ve srovnání se sacharidy a bílkovinami jsou energeticky nejhodnotnější);
- zásobní;
- stavební – jsou součástí biomembrán;
- ochrannou – tuková vrstva chrání orgány před mechanickým poškozením;
- termoregulační – fungují jako tělesná izolační vrstva;
- jako rozpouštědlo lipofilních vitaminů – A, D, E a K.
| Dělení lipidů | ||
|---|---|---|
| Jednoduché lipidy | glyceridy | Alkohol tvoří glycerol:
|
| vosky | Alkoholem není glycerol, ale například cetylalkohol, myricylalkohol – příkladem může být včelí vosk, nebo ovčí lanolin, často také pokrývají plody rostlin. | |
| Složené lipidy | sfingolipidy | Ceramidy, fosfosfingolipidy a glykosfingolipidy (cerebrosidy a gangliosidy). |
| glykolipidy | Galaktolipidy, sulfolipidy a glykosfingolipidy. | |
| lipoproteiny | Chylomikrony, HDL, VLDL, LDL. | |
| fosfolipidy | Tvoří dvojvrstvu buněčné membrány. | |
| Odvozené lipidy | steroidy, karotenoidy, lipofilní vitaminy a prostaglandiny. | Jsou to látky lipidické povahy, které ale nemohou být svojí strukturou zařazeny mezi lipidy. |
Příjem tuků v potravě
Tuky by měly tvořit maximálně 25–30 % denní dávky živin pro dospělé. Celkový příjem energie a tuků závisí na pohlaví, věku, hmotnosti a fyzické zátěži jedince. [1]
Při denním energetickém příjmu 8500kJ by množství přijatých tuků odpovídalo 70g.
Reakce lipidů
- kyselá hydrolýza;
- zásaditá hydrolýza – výroba mýdla;
- neutralizace;
- vysychání olejů – některé rostlinné oleje (makový, lněný,...) na vzduchu polymerují a získávají povahu suchého, nepropustného filmu. Tyto oleje se používají jako takzvané fermeže – nátěrové hmoty proti korozi.
Odkazy
Související články
Použitá literatura
- BÁRTA, Milan a Libuše BARTOŠOVÁ. Chemie : maturitní otázky. 1. vydání. Praha : Fragment, 2007. ISBN 978-80-253-0498-3.
- ŠKODA, Jiří a Pavel DOULÍK. Chemie 9 : učebnice pro základní školy a víceletá gymnázia. 1. vydání. Plzeň : Fraus, 2007. ISBN 978-80-7238-584-3.
Reference
- ↑ VÍTEK, Libor. Jste zde Kolik tuků by měla obsahovat naše strava? [online]. ©2013. [cit. 2017-12-05]. <https://www.sportvitalpro.cz/zdravi/kolik-tuku-by-mela-obsahovat-nase-strava>.
