Nervus facialis: Porovnání verzí
m (Editace uživatele „107.0.160.40“ (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je „Lampa“) |
m (úprava odkazů) |
||
| Řádek 111: | Řádek 111: | ||
=== Související články === | === Související články === | ||
* [[Hlavové nervy]]<small> | * [[Hlavové nervy]]<small> | ||
** [[Nervus olfactorius]] • [[Nervus opticus]] • [[Nervus oculomotorius]] • [[Nervus trochlearis]] • [[Nervus trigeminus]] • [[Nervus abducens]] • [[Nervus vestibulocochlearis]] • [[Nervus glossopharyngeus]] • [[Nervus vagus]] • [[Nervus accessorius]] • [[Nervus hypoglossus]]</small> | ** [[Nervus olfactorius]] • [[Nervus opticus]] • [[Nervus oculomotorius]] • [[Nervus trochlearis]] • [[Nervus trigeminus]] • [[Nervus abducens]] • '''Nervus facialis''' • [[Nervus vestibulocochlearis]] • [[Nervus glossopharyngeus]] • [[Nervus vagus]] • [[Nervus accessorius]] • [[Nervus hypoglossus]]</small> | ||
===Reference=== | ===Reference=== | ||
<references /> | <references /> | ||
Verze z 27. 1. 2012, 19:17
Nervus facialis (n. intermediofacialis; n. VII, lícní nerv) se skládá ze dvou částí[1]:
- nervus facialis – branchiální somatomotorický nerv, vývojově nerv 2. faryngového oblouku;[2]
- nervus intermedius – visceromotorická, somatosensitivní a viscerosensitivní vlákna;
Jádra
- nucleus nervi facialis – somatomotorické jádro v pontu;[1]
- nucleus salivatorius superior – visceromotorické, parasympatické jádro v mostu;[1]
- ncl. spinalis n. trigemini – somatosenzitivní jádro n. V, cíl senzitivních vláken z oblasti boltce;[1]
- ncl. gustatorius – rostrální část nucleus tractus solitarii, chuťové jádro;[3]
Průběh
Nervus facialis vychází z jádra nejdříve dorsálně, obtáčí se kolem ncl. n. abducentis a vyzdvihá na dně 4. mozkové komory colliculus facialis.[3] Z mozkového kmene vychází ventrálně, v angulus pontocerebellaris, do zadní lebeční jámy. Pokračuje přes porus acusticus internus, meatus acusticus internus a fundus acusticus internus, kde jej nalezneme v horním předním kvadrantu.[3]
Dále vede skrze canalis nervi facialis Falloppi. Probíha ventrálně, pak dorsolaterálně a nakonec kaudálně a vystupuje z lebky ve foramen stylomastoideum. Vstupuje zezadu do glandula parotis a vytváří plexus parotideus.[1] Dělí se na horní a dolní větev, pro mimické svaly horní a dolní poloviny obličeje.[4]
V geniculum (přechod ventrání a dorsolaterární části) je uloženo chuťové ganglion (ganglion geniculi).[1]
Větve
- nervus petrosus major – vede parasympatickou složku pro žlázy slzní, nosní, patrové a nosohltanové. Odstupuje v geniculu, prochází přes canalis n. petrosi majoris. Po spojení se sympatickým n. petrosus profundus prochází jako n. canalis pterygoidei přes canalis pterygoideus Vidii do fossa pterygopalatina a přináší visceromotorickou složku do ganglion pterygoideum;[4]
- ramus communicans cum plexu tympanico;[1]
- ramus stapedius – somatomotorický nerv pro m. stapedius;[3]
- chorda tympani – vede parasympatickou složku pro podčelistní, podjazykovou a jazykové žlázy a chuť z předních 2/3 jazyka. Prochází skrze cavitas tympani a fissura petrotympanica do fossa infratemporalis, kde se spojuje s n. lingualis (větev n. mandibularis z n. V). Parasympatická vlákna jsou přepojena v ganglion submandibulare;[1]
- nervus auricularis posterior, ramus digastricus, ramus stylohyoideus – somatomotorické větve pro svaly ucha, musculus stylohyoideus a venter posterior m. digastrici;[1]
- rami musculares – somatomotorické větve pro mimické svaly:[3]
- horní větev – rr. temporales, rr. zygomatici, rr. bucales;
- dolní větev – r. marginalis mandibulae, r.colli.
Funkce
- Motorická vlákna[1]
-
- mimické svaly
- m. platysma
- m. stapedius
- m. epicranius
- venter posterior m. digastrici
- m. stylohyoideus
- Parasympatická vlákna[1]
- ganglion submandibulare
- podjazyková žláza
- podčelistní žláza
- žlázy jazyka
- ganglion pterygopalatinum
- žlázky patra
- zadní polovina dutiny nosní
- slzná žláza
- žlázy nosohltanu
- Sensitivní a senzorická vlákna[1]
Poruchy
Centrální obrna
Vlákna z mozkové kůry pro horní část ncl. nervi facialis (odpovídající horní koncově větvi) jsou zkřížená i nezkřížená, zatímco pro dolní část (dolní koncová větev) jsou pouze zkřížená. Proto se centrální obrna n. facialis projeví poklesem koutku kontralaterálně, ale nikoli jako lagoftalmus.[5]
Periferní obrna
Periferní obrna může vzniknou při porušení na jakémkoli místě průběhu nervus facialis. Nejčastější je tzv. Bellova obrna. Projevuje se postižením horní i dolní větve, postižena je tedy celá jedna polovina obličeje. [5]
Podrobnější informace naleznete na stránce Obrna lícního nervu.Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i j k l PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi III. -- Neuroanatomie, smyslová ústrojí a kůže. 1. vydání. 2002. ISBN 80-8063-048-8.
- ↑ MOORE, Keith L a T. V. N PERSAUD. Zrození člověka. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e KACHLÍK, David. Hlavové nervy II [přednáška k předmětu Anatomie, obor Všeobecné lékařství, 3. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 21.12.2010. Dostupné také z <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/PNS_hlavove_nervy_II.zip>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b Ústav anatomie 3. LF UK. Nervus facialis [online]. [cit. 2011-06-28]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/pns_hn4.htm>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b Ústav anatomie 3. LF UK. Poruchy vybraných hlavových nervů [online]. [cit. 2011-06-28]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/obrny_hn.htm>.
