Teratogeny: Porovnání verzí

Aktuální verze z 8. 12. 2024, 23:15

Jako teratogeny obecně označujeme vnější faktory, které jsou schopné zapříčinit vznik vrozené vývojové vady, nebo riziko takovéto vady významným způsobem zvyšují. Podobně jako mutageny, můžeme i teratogeny rozdělit na tři hlavní skupiny – teratogeny biologické, chemické či fyzikální povahy.

Skupiny teratogenů[upravit | editovat zdroj]

Teratogeny biologické povahy[upravit | editovat zdroj]

Patří sem zejména různí původci infekčních onemocnění. Mezi prokázané teratogeny patří viry (Rubivirus (zarděnky), Cytomegalovirus, Herpesviry, Parvovirus B-19, virus chřipky, HIV aj.), bakterie (Treponema pallidum (syfilis)), ale i například prvok Toxoplasma gondii (toxoplasmosa).

Nebezpečné mohou být i jiné choroby matky – například diabetes mellitus, fenylketonurie, myasthenia gravis a další.

Teratogeny chemické povahy[upravit | editovat zdroj]

Mezi teratogeny chemické povahy patří řada látek užívaných v průmyslu či zemědělství (organická rozpouštědla, polychlorované bifenyly, těžké kovy atd.). Významnou skupinou jsou léčiva a léčivé přípravky. Mezi významné teratogeny patří cytostatika (např. již nepoužívaný Aminopterin), dále některá antibiotika (zejména tetracykliny), antiepileptika (fenytoin, valproát), lithium, warfarin, thalidomid, ACE-inhibitory, látky steroidní povahy, retinoidy atd. Významným teratogenem je rovněž alkohol (etylalkohol, jehož abúzus v těhotenství způsobuje fetální alkoholový syndrom) a některé další drogy (pervitin aj.)

Teratogeny fyzikální povahy[upravit | editovat zdroj]

Do této skupiny patří hlavně různé typy ionizujícího záření (RTG záření, gama-záření atd.), dále i vysoká teplota a mechanické teratogeny (např. amputace končetin amniovými pruhy).

Specifika účinku[upravit | editovat zdroj]

Vliv teratogenů je komplexní a rozhodně neplatí zjednodušení mutagen = teratogen. V rámci působení teratogenů je třeba vzít v úvahu několik specifik:

Faktor dávky[upravit | editovat zdroj]

Dávka teratogenního agens je často rozhodující. Nízké dávky teratogenu nemusí vrozenou vadu způsobit vůbec, mohou způsobit mírnější postižení, nebo dokonce jiný typ vady.

Faktor času[upravit | editovat zdroj]

Citlivost k účinku jednotlivých teratogenů není v průběhu celého těhotenství stejná. Obecně nejhorší prognózu má působení teratogenů v průběhu prvního trimestru gravidity, ovšem nepříznivý efekt má i působení teratogenů ve druhém a třetím trimestru. V rámci jednotlivých teratogenů se časový faktor uplatňuje jako "kritická perioda", po kterou je plod na určitý teratogen citlivý, respektive kdy se vyvíjí orgán/soustava – jejíž vývoj je účinkem teratogenu nepříznivě ovlivněn. Působení stejné dávky stejného teratogenu v různých fázích těhotenství může mít významně odlišné účinky.

Jako pravidlo "Vše nebo nic" je označována reakce časných stádií embrya (v období embryogeneze) na působení teratogenů. V tomto období nevznikají vrozené vývojové vady – embryo buď dokáže veškeré poškození zreparovat ad integrum – nebo zanikne. V následujícím období − organogeneze − již působení teratogenů vývojové vady vyvolává.

Faktor genetické výbavy a druhu[upravit | editovat zdroj]

Citlivost k působení jednotlivých teratogenů je ovlivněna i genetickou výbavou konkrétního jedince. Ačkoliv v rámci jednoho druhu nemusí být tato variabilita významná – mezidruhová variabilita může být významná. To je důležité zejména ve vztahu k testování teratogenního účinku léčiv a chemikálií na laboratorních zvířatech, neboť stejná dávka stejného teratogenu může být významným teratogenem u člověka, ale ne u použitého druhu laboratorního zvířete (rezistence myší na teratogenní působení thalidomidu byla jedním z důvodů propuknutí thalidomidové aféry).

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

ŠÍPEK, Antonín, et al. Vrozené vývojové vady – Příčiny vrozených vad a teratogeny [online]. ©2008-2010. [cit. 2009-08-04]. <http://www.vrozene-vady.cz/vrozene-vady/index.php?co=priciny_vad_teratogeny>.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-{{Zkontrolováno|20130428125419|[[Uživatel:OSeda|doc. MUDr. Ondřej Šeda, PhD.]]|218134}}
+<noinclude>{{Zkontrolováno | 20190131153629 | [[Uživatel:OSeda|prof. MUDr. Ondřej Šeda, Ph.D.]] ([[Diskuse s uživatelem:OSeda|diskuse]])|421263|20190210181020}}</noinclude>
-Jako '''teratogeny''' obecně označujeme vnější faktory, které jsou schopné zapříčinit vznik [[vrozené vývojové vady]], nebo riziko takovéto vady významným způsobem zvyšují. Podobně jako [[mutageny]], můžeme i teratogeny rozdělit na tři hlavní skupiny - teratogeny biologické, chemické či fyzikální povahy.
+Jako '''teratogeny''' obecně označujeme vnější faktory, které jsou schopné zapříčinit vznik [[vrozené vývojové vady]], nebo riziko takovéto vady významným způsobem zvyšují. Podobně jako [[mutageny]], můžeme i teratogeny rozdělit na tři hlavní skupiny – teratogeny biologické, chemické či fyzikální povahy.
-==Skupiny teratogenů==
+== Skupiny teratogenů ==
-===Teratogeny biologické povahy===
+=== Teratogeny biologické povahy ===
-Patří sem zejména různí původci infekčních onemocnění. Mezi prokázané teratogeny patří '''viry''' (''Rubivirus'' ([[zarděnky]]), ''Cytomegalovirus'', ''Herpesviry'', ''Parvovirus B-19'', virus chřípky, [[HIV]] aj.), '''bakterie''' (''Treponema pallidum'' ([[syfilis]])), ale i například '''prvok''' ''Toxoplasma gondii'' ([[toxoplasmosa]]).
+Patří sem zejména různí původci infekčních onemocnění. Mezi prokázané teratogeny patří '''viry''' (''Rubivirus'' ([[zarděnky]]), ''Cytomegalovirus'', ''Herpesviry'', ''Parvovirus B-19'', virus chřipky, [[HIV]] aj.), '''bakterie''' (''Treponema pallidum'' ([[syfilis]])), ale i například '''prvok''' ''Toxoplasma gondii'' ([[toxoplasmosa]]).
 Nebezpečné mohou být i jiné choroby matky – například [[diabetes mellitus]], [[fenylketonurie]], [[myasthenia gravis]] a další.
-===Teratogeny chemické povahy===
+=== Teratogeny chemické povahy ===
-Mezi teratogeny chemické povahy patří řada látek užívaných v průmyslu či zemědělství ('''organická rozpouštědla''', polychlorované bifenyly, těžké kovy atd.). Významnou skupinou jsou '''léčiva''' a léčivé přípravky. Mezi významné teratogeny patří '''[[cytostatika]]''', dále některá [[Antibiotika|'''antibiotika''']] (zejména [[Tetracykliny|'''tetracykliny''']]), [[Antiepileptika|'''antiepileptika''']] (fenytoin, valproát), [[Lithium|lithium]], [[Warfarin|'''warfarin''']], '''thalidomid''', [[Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu|ACE-inhibitory]], látky steroidní povahy, retinoidy  atd.
+Mezi teratogeny chemické povahy patří řada látek užívaných v průmyslu či zemědělství ('''organická rozpouštědla''', polychlorované bifenyly, těžké kovy atd.). Významnou skupinou jsou '''léčiva''' a léčivé přípravky. Mezi významné teratogeny patří '''[[cytostatika]]''' (např. již nepoužívaný [[Aminopterin]]), dále některá [[Antibiotika|'''antibiotika''']] (zejména [[Tetracykliny|'''tetracykliny''']]), [[Antiepileptika|'''antiepileptika''']] (fenytoin, valproát), [[lithium]], [[Warfarin|'''warfarin''']], '''thalidomid''', [[Inhibitory angiotenzin konvertujícího enzymu|ACE-inhibitory]], látky steroidní povahy, retinoidy atd.
 Významným teratogenem je rovněž [[Alkohol|'''alkohol''']] (etylalkohol, jehož abúzus v těhotenství způsobuje [[fetální alkoholový syndrom]]) a některé další drogy (pervitin aj.)
-===Teratogeny fyzikální povahy===
+=== Teratogeny fyzikální povahy ===
-Do této skupiny patří hlavně různé typy '''ionizujícího záření''' (RTG záření, gama-záření  atd.), dále i vysoká teplota a mechanické teratogeny (např. amputace končetin amniovými pruhy).
+Do této skupiny patří hlavně různé typy '''ionizujícího záření''' (RTG záření, gama-záření atd.), dále i vysoká teplota a mechanické teratogeny (např. amputace končetin amniovými pruhy).
-==Specifika účinku==
+== Specifika účinku ==
 Vliv teratogenů je komplexní a rozhodně neplatí zjednodušení mutagen = teratogen. V rámci působení teratogenů je třeba vzít v úvahu několik specifik:
-===Faktor dávky===
+=== Faktor dávky ===
 '''Dávka''' teratogenního agens je často rozhodující. Nízké dávky teratogenu nemusí vrozenou vadu způsobit vůbec, mohou způsobit mírnější postižení, nebo dokonce jiný typ vady.
-===Faktor času===
+=== Faktor času ===
 Citlivost k účinku jednotlivých teratogenů není v průběhu celého těhotenství stejná. Obecně nejhorší prognózu má působení teratogenů v průběhu '''prvního trimestru''' gravidity, ovšem nepříznivý efekt má i působení teratogenů ve druhém a třetím trimestru. V rámci jednotlivých teratogenů se časový faktor uplatňuje jako ''"kritická perioda"'', po kterou je plod na určitý teratogen citlivý, respektive kdy se vyvíjí orgán/soustava – jejíž vývoj je účinkem teratogenu nepříznivě ovlivněn. Působení stejné dávky stejného teratogenu v různých fázích těhotenství může mít významně odlišné účinky.
-Jako pravidlo '''"Vše nebo nic"''' je označována reakce časných stádií [[embryo|embrya]] (v období [[embryogeneze]]) na působení teratogenů. V tomto období nevznikají vrozené vývojové vady - embryo buď dokáže veškeré poškození zreparovat ad integrum - nebo zanikne. V následujícím období − [[Čtvrtý až osmý týden intrauterinního vývoje|organogeneze]] − již působení teratogenů vývojové vady vyvolává.
+Jako pravidlo '''"Vše nebo nic"''' je označována reakce časných stádií [[embryo|embrya]] (v období [[embryogeneze]]) na působení teratogenů. V tomto období nevznikají vrozené vývojové vady – embryo buď dokáže veškeré poškození zreparovat ad integrum – nebo zanikne. V následujícím období − [[Čtvrtý až osmý týden intrauterinního vývoje|organogeneze]] − již působení teratogenů vývojové vady vyvolává.
-===Faktor genetické výbavy a druhu===
+=== Faktor genetické výbavy a druhu ===
 Citlivost k působení jednotlivých teratogenů je ovlivněna i genetickou výbavou konkrétního jedince. Ačkoliv v rámci jednoho druhu nemusí být tato variabilita významná – '''mezidruhová variabilita''' může být významná. To je důležité zejména ve vztahu k testování teratogenního účinku léčiv a chemikálií na laboratorních zvířatech, neboť stejná dávka stejného teratogenu může být významným teratogenem u člověka, ale ne u použitého druhu laboratorního zvířete (rezistence myší na teratogenní působení thalidomidu byla jedním z důvodů propuknutí ''thalidomidové aféry'').
 <noinclude>
-==Odkazy==
+== Odkazy ==
-===Související články===
+=== Související články ===
-*[[Fyzikální a chemické teratogeny]]
+* [[Fyzikální a chemické teratogeny]]
 * [[Teratogeneze]]
 * [[Léčiva v těhotenství]]
@@ Řádek 38: / Řádek 38: @@
 * [[Fetální alkoholový syndrom]]
 * [[Vrozené vývojové vady]]
-===Zdroj===
+* [[Životospráva v těhotenství]]
+=== Zdroj ===
 * {{Citace
 | typ = web
@@ Řádek 45: / Řádek 46: @@
 | kolektiv = ano
 | url = http://www.vrozene-vady.cz/vrozene-vady/index.php?co=priciny_vad_teratogeny
-| název = Vrozené vývojové vady - Příčiny vrozených vad a teratogeny
+| název = Vrozené vývojové vady – Příčiny vrozených vad a teratogeny
 | rok = 2008-2010
 | citováno = 2009-08-04
 }}
 </noinclude>
 [[Kategorie:Genetika]]
 [[Kategorie:Porodnictví]]
 [[Kategorie:Embryologie]]