Životospráva v těhotenství
Vývoj plodu může příznivě i nepříznivě ovlivnit životospráva matky. Nejedná se pouze o životní styl během těhotenství, ale i před ním a následně v době kojení.
Výživa a pitný režim[upravit | editovat zdroj]
Příjem potravy je základním stavebním kamenem pro fungování organismu. V prvním trimestru není navýšení energetického příjmu potřeba, poté se navyšuje asi o 300 kcal denně. Žena by se měla vyhnout nadměrnému přejídání i hladovění. Dlouhotrvající malnutricie může vyvolat vážné problémy ve vývoji plodu, až abortus.
Mezi základní složky řadíme makronutrienty a mikronutrienty. Makronutrienty jsou nositeli energie. Řadíme zde cukry (sacharidy), tuky (lipidy) a bílkoviny (proteiny). Mezi mikronutrienty řadíme vitamíny, minerály a stopové prvky. Pokrytím výše zmíněných živin bychom měli dosáhnout pestrou a vyváženou stravou.
Trojpoměr živin ve stravě:
- sacharidy 55 - 60%
- proteiny 15%
- lipidy 30%
Těhotná žena by se měla držet zásad základů zdravého stravování. Ideální zastoupení skupin potravin znázorňuje tzv. zdravý talíř z Harvardu. Klasickým přístupem je potravinová pyramida.
Doporučení denní dávka ovoce se pohybuje kolem 2 - 4 porcí, u zeleniny 3 - 5 porcí denně.
Pro správné fungování organismu a průběhu těhotenství je důležité hlídat hladinu minerálů a dalších vitamínů. Například jsou vysoce zvýšené nároky železa, těhotným ženám je proto od druhého trimestru doporučeno užívat doplněk stravy. Dále je důležitý jod, jehož nedostatek vede k psychoneurologickým poruchám dítěte.
Denní příjem tekutin v těhotenství se pohybuje kolem 35 - 45 ml na 1 kg tělesné hmotnosti denně. V ideálním případě je příjem pokryt čistou vodou. Doporučené je vyhýbání se kolovým, kávovým nápojům a alkoholu. Některé literatury uvádějí, že občasná káva posledním trimestru neuškodí. Dále se doporučuje omezit některé bylinné čaje.
Období gravidity je přirozeně spojeno s nárůstem tělesné hmotnosti, který odpovídá plodu, placentě, plodové vodě, zvětšováním prsou a podobně. Jedná se o fyziologický děj a rozhodně není žádoucí snažit se v těhotenství hubnout nebo si původní hmotnost udržet. Na druhou stranu však není ideální přibrat na váze až moc. S nadměrným přírůstkem hmotnosti jsou spojená rizika jako vysoký tlak, těhotenská cukrovka či obtíže u porodu.
Tabulka
| Parametr | Normální denní dávka | Denní dávka během těhotenství |
|---|---|---|
| Energie | 9250 kJ | 11 300 kJ |
| Bílkoviny | 0,8 g/kg | 1,3 g/kg |
| Vápník | 800 mg | 1200 mg |
| Hořčík | 300 mg | 450 mg |
| Jod | 150 µg | 230 - 260 µg |
| Železo | 18 mg | 50 - 80 mg |
| Zinek | 15 mg | 20 mg |
| Vitamin B6 | 2 mg | 6 - 20 mg |
| Vitamin B12 | 5 µg | 8 µg |
| Kyselina listová | 400µg | 800 µg |
Spánek a relaxace[upravit | editovat zdroj]
Důležitým faktorem přispívajícím k celkové pohodě nastávající matky je spánek. Potřeba spánku je samozřejmě individuální, ale uvádí se, že těhotná žena by měla spát alespoň 8 hodin denně a měla by odpočívat i přes den, pokud cítí únavu.
V prvním trimestru je často nárok na spánek zvýšený. Naopak v posledním trimestru mívají ženy občas problémy se spánkem kvůli tělesným změnám a pohybům plodu. Spánek tedy bývá přerušovaný. Ke zlepšení může pomoct tělesná aktivita přes den, před spaním omezit jídlo, či snaha vynechat spánek během dne.
Ideální poloha ke spánku je poloha na boku. Při lehu na zádech může docházet k utlačování močového měchýře a cév. Ve třetím trimestru může dojít až k utlačování dolní duté žíly. Pro komfortní polohování těhotných je dnes na trhu mnoho polštářů a pomůcek.
V dnešní uspěchané době je také důležité dbát o své duševní zdraví, což platí nejen pro těhotné ženy. Těhotenství může být obdobím nejistot, kdy hned první nejistotou je přijetí těhotenství partnerem. Míru tohoto stresu ovlivňuje partnerský stav, věk partnerů, osobnost i jejich charakter. Vhodným nástrojem k duševní hygieně může být meditace, navštěvování poraden.
Pohyb v těhotenství[upravit | editovat zdroj]
Více ve článku Těhotenský tělocvik.
Hygiena v těhotenství[upravit | editovat zdroj]
Vhodná je každodenní sprcha vlažnou vodou, nejlépe s promasírováním prsou a povytahováním bradavek. Rozhodně se nedoporučuje provádět různé poševní výplachy a používat dráždivá mýdla. Dále není vhodná horká koupel.
V těhotenství dbá žena na zubní hygienu. Vlivem hormonálních změn se zvyšuje riziko vzniku paradontitidy. Pokud ale těhotenství předchází dobrý stav chrupu, ke komplikacím většinou nedochází.
Rizikové faktory a chování v těhotenství[upravit | editovat zdroj]
Nutno uvést faktory chování, které ohrožují vývoj plodu i zdraví matky. Patří zde kouření, nadměrné užívání alkoholu, drogy, nesprávná výživa, málo pohybu, stres, rizikové sexuální chování. Zmíněný výčet aktivit samozřejmě neohrožuje pouze těhotné ženy.
Lékům se těhotná žena pokud možno vyhýbá, pokud jinak neurčí lékař. Je dobré si dávat pozor i na suplementy. Setkáváme se nejčastěji se železem, což je v pořádku vzhledem ke zvýšené potřebě, ale například vysoké dávky vitaminu A mohou vést k malformacím plodu.
Kouření je dalším faktorem, který může vážně ohrozit vývoj plodu. Látky vznikající při kouření zamezují přenos kyslíku vlivem karboxyhemoglobinu. Nikotin snižuje průtok krve v děloze a placentu negativně ovlivňují aromatické látky. U kuřaček dochází 1,4krát častěji ke spontánnímu potratu. Dále mají děti kuřaček častěji nízkou porodní hmotnost, jsou nedonošení, trpí astmatem a respiračními infekcemi.
Alkohol je další z rizikových faktorů. Matkám alkoholičkám se rodí děti s fetálním alkoholovým syndromem, který vede k mentální retardaci dítěte.
Co se týče dalšího chování v těhotenství, prodiskutovává se i cestování. Doporučuje se omezit jízdu autem kvůli nebezpečí úrazu. V posledním trimestru gravidity je zakázáno dlouhé cestování letadlem. V rizikovém těhotenství se nedoporučuje létání po celou dobu.
Zaměstnání v rizikovém prostředí není vhodné. Jedná se například o prostory s vysokou prašností, zářením, noční směny, apod. Zaměstnavatel je povinen dle zákoníku práce zajistit ženě lepší pracovní prostředí bez snížení platu.
O pohlavním styku během těhotenství je rozšířeno mnoho mýtů. Pokud probíhá fyziologické těhotenství, není důvod se styku vyhýbat. Není vhodné střídání partnerů, rizikové sexuální chování, které může vést k přenosu pohlavních nemocí.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
HÁJEK, Zdeněk, Evžen ČECH a Karel MARŠÁL. Porodnictví, 3. zcela přepracované a doplněné vydání. 3. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2014. ISBN 978-80-247-9428-0.
PTÁČKOVÁ, Vendula. Výživa v těhotenství. Brno, 2014. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sportovních studií, Katedra univerzitního sportu. Vedoucí práce Mgr. Renáta Vychodilová.
TAUCOVÁ, Zdeňka. Životospráva v období těhotenství. [Lifestyle during pregnancy]. Praha, 2014. 90 s., 7 příloh. Bakalářská práce (Bc.). Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta, Ústav teorie a praxe ošetřovatelství, 2014. Vedoucí práce Kulhavá, Miluše.
