Glykemie: Porovnání verzí

Aktuální verze z 21. 11. 2024, 20:32

Koncentrace glukózy v krvi (glykémie) je za fyziologických podmínek udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9–5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Je přísně regulována řadou mechanismů: inzulinem, který glykémii snižuje, a antiinzulinárně působícími hormony − glukagonem, katecholaminy, glukokortikoidy a růstovým hormonem, které glykémii zvyšují. Na regulaci glukózové homeostázy se dále významně podílejí játra. Udržení stálé hodnoty glykémie je nezbytné pro činnost CNS a jiných tkání a buněk (např. erytrocytů).

Zdroje glukózy[upravit | editovat zdroj]

Exogenním zdrojem glukózy pro organismus jsou disacharidy a polysacharidy obsažené v potravě. Glukóza vzniká jejich rozštěpením v tenkém střevě a je utilizována v játrech, svalech, tukové a mozkové tkáni jako přímý zdroj energie. Nezoxidovaná glukóza se uskladňuje ve formě glykogenu, nebo se přeměňuje na mastné kyseliny a triacylglyceroly. Nalačno se normální koncentrace glukózy udržuje štěpením glykogenu glykogenolýzou a tvorbou glukózy z nesacharidových prekurzorů (aminokyselin, glycerolu a laktátu) v procesu glukoneogeneze.

Původ glukózy v plazmě a její odsun z plazmy

Změny koncentrace glukózy v krvi[upravit | editovat zdroj]

Pokles glykémie s klinickými příznaky (hlad, poruchy chování, vědomí, křeče ...) se označuje jako hypoglykémie. Při hypoglykémii je ohroženo zásobování mozkové tkáně glukózou. Může se vyskytovat v průběhu různých onemocnění, nejčastěji při předávkování antidiabetik, vzácněji při dlouhodobém hladovění, u některých endokrinně aktivních nádorů nebo u dědičných metabolických poruch, které zasahují i metabolismus glukózy (např. při glykogenózách). Těžší hypoglykémie je provázena neklidem, opocením a třesem, při dalším poklesu glykémie dochází k poruše vědomí.

Glykémie zvýšená nad referenční rozmezí se označuje jako hyperglykémie. Chronická hyperglykémie je základním projevem diabetu. Můžeme se však setkat i s přechodnou nediabetickou hyperglykémií. Vedou k ní všechny situace, kdy je zvýšená hladina katecholaminů, glukokortikoidů a dalších stresových hormonů, včetně řady akutních onemocnění. Změna regulace metabolismu glukózy vedoucí k hyperglykémii provází také zánětlivé stavy. Hyperglykémie může být vyvolána i iatrogenně, nejčastěji jako důsledek léčby pomocí steroidních hormonů a jejich analog.

Výrazná hyperglykémie vede ke ztrátám glukózy do moči, neboť je překročen tzv. resorpční práh glukózy v renálních tubulech. V důsledku toho se zvyšují i ztráty vody, kterou glukóza s sebou osmoticky strhává, a některých iontů. Rozvíjí se proto dehydratace, hypovolémie, hyperosmolarita a iontová dysbalance. Hyperglykémie a hyperosmolarita extracelulárních tekutin současně vede i k poruchám transportních mechanismů na plazmatických membránách buněk. Tím dojde i ke zhroucení energetického metabolismu tkání, dochází ke zvýšenému odbourávání mastných kyselin a k nadprodukci ketolátek a rozvíjí se ketoacidóza. Těžká hyperglykémie pak vede k

nechutenství,

nevolnosti a

poruchám vědomí se

zmateností.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Stanovení glykémie
Hodnocení glykemie je probráno společně s hodnocením oGTT
Hepatogenní diabetes a metabolizmus sacharidů

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 *
 * Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}}
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------->[[Kategorie:Vložené články]]{{Zkontrolováno|20101027163506|[[Uživatel:Mvejr|MUDr. Martin Vejražka, PhD.]]|58306}}
+-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->
-===Glykemie a hormony===
+<noinclude>{{Zkontrolováno | 20240301215753 | [[Soubor:Martin Vejražka.jpg | 30px | link=Uživatel:Mvejr]] [[Uživatel:Mvejr|MUDr. Martin Vejražka, PhD.]] ([[Speciální:E-mail/Mvejr|e-mail]]) -- [[WikiSkripta:Kontakt|redakce WikiSkript]] |473104|20240301215831}}</noinclude>
-Koncentrace [[glukosa|glukózy]] v [[krev|krvi]] ('''glykemie''') je za fyziologických podmínek udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9–5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Je přísně regulována řadou mechanismů: [[inzulin]]em, který glykemii snižuje, a antiinzulinárně působícími hormony − [[glukagonem]], [[katecholaminy]], [[glukokortikoidy]] a [[růstový hormon|růstovým hormonem]], které glykemii zvyšují. Na regulaci glukózové homeostázy se dále významně podílejí [[játra]]. Udržení stálé hodnoty glykemie je nezbytné pro činnost [[CNS]] a jiných tkání a buněk (např. [[erytrocyty|erytrocytů]]).
+Koncentrace [[glukóza|glukózy]] v [[krev|krvi]] ('''glykémie''') je za fyziologických podmínek udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9–5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Je přísně regulována řadou mechanismů: [[inzulin]]em, který glykémii snižuje, a antiinzulinárně působícími hormony − [[glukagon]]em, [[katecholaminy]], [[glukokortikoidy]] a [[růstový hormon|růstovým hormonem]], které glykémii zvyšují. Na regulaci glukózové homeostázy se dále významně podílejí [[játra]]. Udržení stálé hodnoty glykémie je nezbytné pro činnost [[Centrální nervový systém|CNS]] a jiných tkání a buněk (např. [[erytrocyty|erytrocytů]]).
 ===Zdroje glukózy===
 Exogenním '''zdrojem glukózy''' pro organismus jsou [[Sacharidy|disacharidy]] a [[Sacharidy|polysacharidy]] obsažené v potravě. Glukóza vzniká jejich rozštěpením v [[tenké střevo|tenkém střevě]] a je utilizována v játrech, [[sval]]ech, tukové a mozkové tkáni jako přímý zdroj energie. Nezoxidovaná glukóza se uskladňuje ve formě [[glykogen]]u, nebo se přeměňuje na [[mastné kyseliny]] a [[triacylglyceroly]]. Nalačno se normální koncentrace glukózy udržuje štěpením glykogenu glykogenolýzou a tvorbou glukózy z nesacharidových prekurzorů ([[aminokyseliny|aminokyselin]], [[glycerol]]u a [[laktát]]u) v procesu [[glukoneogeneze]].
-[[Soubor:Glykémie.png | thumb | Původ glukózy v plazmě a její odsun z plazmy]]
+[[Soubor:Glykémie.svg | thumb | Původ glukózy v plazmě a její odsun z plazmy]]
-===Změny koncentrace glukosy v krvi===
+===Změny koncentrace glukózy v krvi===
-*Pokles glykemie pod hodnotu 2,2 mmol/l se označuje jako '''[[hypoglykemie]]'''. Při hypoglykemii je ohroženo zásobování mozkové tkáně glukózou. Může se vyskytovat v průběhu různých onemocnění, např. u endokrinně aktivních nádorů produkujících inzulin, při předávkování [[antidiabetika|antidiabetik]] nebo při [[hladovění]]. Těžší hypoglykemie je provázena neklidem, opocením a třesem, při dalším poklesu glykemie dochází k poruše vědomí.
-*Glykemie zvýšená nad referenční rozmezí se označuje jako '''hyperglykemie'''. Je základním projevem ''[[diabetes mellitus]]''. Můžeme se však setkat i s přechodnou '''nediabetickou hyperglykemií''', např. při stresových situacích, při akutním infarktu [[myokard]]u nebo náhlé cévní mozkové příhodě, při operacích nebo traumatu. Obvykle ustupuje během jednoho týdne.
+*Pokles glykémie s klinickými příznaky (hlad, poruchy chování, vědomí, křeče ...) se označuje jako '''[[hypoglykémie]]'''. Při hypoglykémii je ohroženo zásobování mozkové tkáně glukózou. Může se vyskytovat v průběhu různých onemocnění, nejčastěji při předávkování [[antidiabetika|antidiabetik]], vzácněji při dlouhodobém [[hladovění]], u některých endokrinně aktivních nádorů nebo u dědičných metabolických poruch, které zasahují i metabolismus glukózy (např. při [[glykogenóza|glykogenózách]]). Těžší hypoglykémie je provázena neklidem, opocením a třesem, při dalším poklesu glykémie dochází k poruše vědomí.
+*Glykémie zvýšená nad referenční rozmezí se označuje jako '''hyperglykémie'''. Chronická hyperglykémie je základním projevem ''[[diabetes mellitus|diabetu]]''. Můžeme se však setkat i s přechodnou '''nediabetickou hyperglykémií'''. Vedou k ní všechny situace, kdy je zvýšená hladina katecholaminů, glukokortikoidů a dalších stresových hormonů, včetně řady akutních onemocnění. Změna regulace metabolismu glukózy vedoucí k hyperglykémii provází také zánětlivé stavy. Hyperglykémie může být vyvolána i iatrogenně, nejčastěji jako důsledek léčby pomocí steroidních hormonů a jejich analog.
+:Výrazná hyperglykémie vede ke ztrátám glukózy do moči, neboť je překročen tzv. resorpční práh glukózy v renálních tubulech. V důsledku toho se zvyšují i ztráty vody, kterou glukóza s sebou osmoticky strhává, a některých iontů. Rozvíjí se proto dehydratace, hypovolémie, hyperosmolarita a iontová dysbalance. Hyperglykémie a hyperosmolarita extracelulárních tekutin současně vede i k poruchám transportních mechanismů na plazmatických membránách buněk. Tím dojde i ke zhroucení energetického metabolismu tkání, dochází ke zvýšenému odbourávání mastných kyselin a k nadprodukci ketolátek a rozvíjí se ketoacidóza. Těžká hyperglykémie pak vede k {{symptom|nechutenství}}, {{symptom|nevolnost|nevolnosti}} a {{symptom|porucha vědomí|poruchám vědomí}} se {{symptom|zmatenost|zmateností}}.
 <noinclude>
-===Další odkazy===
+==Odkazy==
-*[[Glykémie/stanovení|Stanovení glykemie]]
+===Související články===
+*[[Glykemie/stanovení|Stanovení glykémie]]
 *Hodnocení glykemie je probráno společně s hodnocením [[Orální glukosový toleranční test#Hodnocení glykemie a oGTT|oGTT]]
+*[[Hepatogenní diabetes a metabolizmus sacharidů]]
 </noinclude>
+[[Kategorie:Vložené články]]
 [[Kategorie:Biochemie]]
 [[Kategorie:Patobiochemie]]
 [[Kategorie:Fyziologie]]
+[[Kategorie:Endokrinologie]]
+[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]