Glukoneogeneze
Glukoneogeneze je proces novotvorby glukózy z necukrových substrátů, např. aminokyselin, glycerolu či laktátu.[1]. Musí se jednat o tří a víceuhlíkové molekuly (PDH reakce je nevratná!).[2] Hlavním významem pro organismus je udržení hladiny glykémie v normě (glukóza je nezbytná pro mozek a erytrocyty) během hladovění, kdy jsou už zásoby glykogenu vyčerpány. Reakce glukoneogeneze jsou většinou ty samé reakce glykolýzy, akorát v opačném pořadí. Nevratné reakce glykolýzy (pyruvátkinázová, 6-fosfofrukto-1-kinázová a glukokinázová) se obcházejí jinou cestou. Glukoneogeneze probíhá pouze v játrech, ledvinách a enterocytech.
Překonání nevratných reakcí glykolýzy[upravit | editovat zdroj]
Pyruvátkarboxyláza a fosfoenolpyruvátkarboxykináza[upravit | editovat zdroj]
Tyto dva enzymy (zkratkami PK a PEPKK) ve výsledku zabezpečí přeměnu pyruvátu na fosfoenolpyruvát. V prvním kroku pracuje PK – na pyruvát se naváže molekula oxidu uhličitého (za spotřeby ATP) a vzniká oxalacetát (anaplerotická reakce – oxalacetát je součástí citrátového cyklu). Celý děj probíhá v matrix mitochondrie. Druhý krok – reakce PEPKK – dekarboxylace oxalacetátu za současného navázání fosfátu. Ten pochází z GTP. Tato reakce může probíhat jednak v matrix mitochondrie, ale také v cytosolu. Oxalacetát může být z mitochondrie vynesen pomocí malátaspartátového člunku, fosfoenolpyruvát má vlastní přenašeč.
Glukóza-6-fosfatáza[upravit | editovat zdroj]
Glukóza-6-fosfatáza přeměňuje Glc-6-P na glukózu a fosfát (ATP se netvoří!). Nejedná se tedy o zpětnou reakci (podívejte se na první reakci glykolýzy). Kromě toho celý proces probíhá v endoplazmatickém retikulu (oddělení od glykolýzy, která probíhá v cytosolu), a to pouze v játrech, ledvinách a enterocytech tenkého střeva. Ostatní orgány v těle tedy nejsou schopny glukózu tímto způsobem tvořit.
Substráty[upravit | editovat zdroj]
- Laktát
- Aminokyseliny – jen glukogenní a gluko- také ketogenní AMK
- Glycerol
- Propionyl-CoA
Poznámky z farmakologie[upravit | editovat zdroj]
 | Článek neobsahuje vše, co by měl. | |||
| Můžete se přidat k jeho autorům a doplnit jej. | ||||
| O vhodných změnách se lze poradit v diskusi. | ||||
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ ŠVÍGLEROVÁ, Jitka. Glukoneogeneze [online]. Poslední revize 18.2.2009, [cit. 2010-12-25]. <https://web.archive.org/web/20160416225129/http://wiki.lfp-studium.cz/index.php/Glukoneogeneze>.
- ↑ DUŠKA, František. Biochemie v souvislostech, 1.díl – základy energetického metabolizmu. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1116-3.
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- MATOUŠ, Bohuslav, et al. Základy lekárskej chemie a biochemie. 2010. vydání. Praha : Galen, 2010. 0 s. ISBN 978-80-7262-702-8.
- DUŠKA, František. Biochemie v souvislostech, 1.díl – základy energetického metabolizmu. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2006. ISBN 80-246-1116-3.
- MURRAY, Robert K.. Harperova biochemie. 2. vydání. Jinočany : H&H, 1998. ISBN 80-7319-013-3.
- EZAKI, Junji, Naomi MATSUMOTO a Mitsue TAKEDA-EZAKI, et al. Liver autophagy contributes to the maintenance of blood glucose and amino acid levels. Autophagy [online]. 2011, vol. 7, no. 7, s. -, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21471734>. ISSN 1554-8627 (print), 1554-8635.
- ASEERVATHAM, Jaya, Shanthi PALANIVELU a Sachdanandam PANCHANADHAM. Semecarpus anacardium (Bhallataka) Alters the Glucose Metabolism and Energy Production in Diabetic Rats. Evid Based Complement Alternat Med [online]. 2011, vol. 2011, s. -, dostupné také z <https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2949585/?tool=pubmed>. ISSN 1741-427X (print), 1741-4288.
