Nestabilní angina pectoris: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

Vizuální
(++)
m (Nahrazení textu „ischémie“ textem „ischemie“)
 
(Není zobrazeno 20 mezilehlých verzí od 12 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se}}
__TOC__
[[Soubor:AP Ateroskleróza.png|náhled|400px|]]
'''Nestabilní angina pectoris''' (NAP) je '''akutní koronární syndrom bez ST elevací''' na [[EKG]].


'''Nestabilní angina pectoris''' (NAP) je '''akutní koronární syndrom bez ST elevací''' na EKG. Vzniká v důsledku nasednutí trombu na prasklý aterosklerotický plát v koronární tepně; k úplnému uzávěru koronární tepny a následné nekróze myokardu však '''nedochází''', hladiny kardiospecifických markerů se tedy '''nezvyšují'''.<ref name="ceska">{{Citace
Mezi '''[[akutní koronární syndrom]]y''' (AKS) řadíme:<ref name="Běl">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}
</ref>
 
Mezi '''akutní koronární syndromy''' (AKS) řadíme:<ref name="Běl">{{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Bělohlávek
| příjmení1 = Bělohlávek
Řádek 28: Řádek 15:
| svazek = Suppl
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf/
| issn = 1803-7712
| issn = 1803-7712
}}
}}
</ref>
</ref>
# nestabilní anginu pectoris;
# akutní infarkt myokardu bez elevací ST úseků (NSTEMI);
# akutní infarkt myokard s elevacemi ST úseků (STEIMI).


Tyto stavy jsou akutní manifestací ischemické choroby srdeční a je třeba je neodkladně řešit. Pacienta s NAP je nutné hospitalizovat na koronární jednotce.
#nestabilní anginu pectoris;
#[[akutní infarkt myokardu]] bez elevací ST úseků (NSTEMI);
#akutní infarkt myokardu s elevacemi ST úseků (STEIMI).
 
Tyto stavy jsou akutní manifestací [[Ischemická choroba srdeční|ischemické choroby srdeční]] a je třeba je neodkladně řešit. Pacienta s NAP je nutné hospitalizovat na koronární jednotce.


==Etiopatogeneze==
==Etiopatogeneze==
Patofyziologickou podstatou všech AKS je intrakoronární trombóza nasedající na povrchově poškozený (ruptura, eroze, fisurace) aterosklerotický plát. V případě NAP je vzniklá obstrukce koronární tepny neúplná, nedochází tak k myokardiální nekróze.
Patofyziologickou podstatou všech AKS je intrakoronární [[trombóza]] nasedající na povrchově poškozený (ruptura, eroze, fisurace), nestabilní [[ateroskleróza|aterosklerotický plát]]. V případě NAP je vzniklá obstrukce koronární tepny neúplná, '''nedochází''' tak k myokardiální [[Nekróza|nekróze]], hladiny [[Kardiospecifické markery|kardiospecifických markerů]] se tedy '''nezvyšují'''.<ref name="ceska">{{Citace
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| příjmení1 = Češka
| jméno1 = Richard
| kolektiv = ano
| titul = Interna
| vydání = 1
| místo = Praha
| vydavatel = Triton
| rok = 2010
| rozsah = 855
}}
</ref>


Mezi příčiny NAP řadíme:<ref name="Běl">{{Citace
Mezi příčiny NAP řadíme:<ref name="Běl">{{Citace
Řádek 53: Řádek 54:
| svazek = Suppl
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf/
| issn = 1803-7712
| issn = 1803-7712
}}
}}
Řádek 85: Řádek 86:
}}
}}
</ref>
</ref>
* neokludující trombózu nasedající na nestabilní aterosklerotický plát;
 
* progredující aterosklerotický proces;
*neokludující trombózu nasedající na nestabilní aterosklerotický plát;
* progredující neointimální hyperplazii se vznikem restenózy;
*progredující aterosklerotický proces;
* fokální spazmus epikardiální koronární tepny (Prinzmetalova AP);
*progredující neointimální hyperplazii se vznikem restenózy;
* zánět stěny koronární tepny;
*fokální spazmus epikardiální koronární tepny ('''Prinzmetalova AP''');
* řadu extrakardiálních mechanismů (tachykardie, thyreotoxikóza, horečka, anémie, hypoxémie, hypotenze).
*zánět stěny koronární tepny;
*řadu extrakardiálních mechanismů (tachykardie, [[thyreotoxikóza]], horečka, anémie, hypoxémie, hypotenze).


==Klinické formy a klasifikace==
==Klinické formy a klasifikace==
Řádek 98: Řádek 100:
:{| class="wikitable"
:{| class="wikitable"
|-  
|-  
! colspan="2" | Klinické formy NAP<ref name="Běl">{{Citace
! colspan="2" |Klinické formy NAP<ref name="Běl">{{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Bělohlávek
| příjmení1 = Bělohlávek
Řádek 110: Řádek 112:
| svazek = Suppl
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf/
| issn = 1803-7712
| issn = 1803-7712
}}
}}
</ref>
</ref>
|-
|-
| 1   || klidová AP – manifestuje se v klidu, většinou trvá déle než 20 minut
|1||klidová AP – manifestuje se v klidu, většinou trvá déle než 20 minut
|-
|-
| 2   || nově vzniklá AP – minimálně III. třídy CCS
|2||nově vzniklá AP – minimálně III. třídy CCS
|-
|-
| 3   || zhoršená stávající AP – minimálně na III. stupeň CCS
|3||zhoršená stávající AP – minimálně na III. stupeň CCS
|-
|-
| 4   || poinfarktová AP
|4||poinfarktová AP
|}
|}
|
|
|
|
:{| class="wikitable" align="right"
:{| class="wikitable" align="right"
|-  
|-
! colspan="2" | Klasifikace stupně AP podle CCS (Canadian Cardiovascular Society)<ref name="ceska">{{Citace
! colspan="2" |Klasifikace stupně AP podle CCS (Canadian Cardiovascular Society)<ref name="ceska">{{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| isbn = 978-80-7387-423-0
Řádek 152: Řádek 154:
| svazek = Suppl
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf/
| issn = 1803-7712
| issn = 1803-7712
}}
}}
</ref>
</ref>
|-
|-
|| CCS I   || AP jen při velké námaze, při sportovních aktivitách, rychlé nebo dlouhotrvající zátěži
||CCS I||AP jen při velké námaze, při sportovních aktivitách, rychlé nebo dlouhotrvající zátěži
|-
|-
| CCS II   || AP při chůzi do kopce, pacient vyjde bez bolest/zastavení do 1. patra a výše
|CCS II||AP při chůzi do kopce, pacient vyjde bez bolesti/zastavení do 1. patra a výše
|-
|-
| CCS III   || AP i při chůzi po rovině, pacient nevyjde bez bolesti/zastavení do 1. patra
|CCS III||AP i při chůzi po rovině, pacient nevyjde bez bolesti/zastavení do 1. patra
|-
|-
| CCS IV   || AP při chůzi po bytě, klidové stenokardie
|CCS IV||AP při chůzi po bytě, klidové [[stenokardie]]
|}
|}
|}
|}


==Klinické příznaky==
==Klinické příznaky==
Pacienti udávájí '''tlaková/svírající/pálivou bolest na hrudi''', bolest může vystřelovat do krku, dolní čelisti, horních končetin, zad i do břicha. Dále může být přítomna úzkost, nevolnost, zvracení, pocení, závrať, pocit na omdlení, pocit dušnosti.
Pacienti udávají '''tlakovou/svírající/pálivou bolest na hrudi (stenokardie)''', bolest může vystřelovat do krku, dolní čelisti, horních končetin, zad i do břicha. Bolest obvykle ustoupí do 20 minut. Dále může být přítomna úzkost, nevolnost, zvracení, pocení, závrať, pocit na omdlení, pocit [[dušnost]]i.
 
Typické rozdíly oproti [[stabilní AP]]
* nově vzniklá AP nebo již existující AP, která se v posledních 30 dnech zhoršila
* podání nitrátů nevede k úplné úlevě.
* projevuje se  v klidu nebo při námaze, která dosud obtíže nevyvolávala
* přetrvává po ukončení námahy přes 15 min.
* nevolnost a zvracení je rovněž příznakem nestabilní AP


==Diagnostika==
==Diagnostika==
* '''Anamnéza:''' rizikové faktory (kouření, hyperlipoproteinémie, DM, hypertenze)?, pozitivní rodinná anamnéza?, ICHS?, prodělaný IM?, námahová AP?, koronární angioplastika?, intrakoronární stent?, aortokoronární bypass? jiná onemocnění? trvalá medikace? alergie?.<ref name="gregor">{{Citace
 
*'''Anamnéza:''' rizikové faktory (kouření, [[hyperlipoproteinémie]], [[DM]], [[hypertenze]])?, pozitivní rodinná anamnéza?, ICHS?, prodělaný IM?, námahová AP?, koronární angioplastika?, intrakoronární stent?, aortokoronární [[bypass]]? jiná onemocnění? trvalá medikace? alergie?.<ref name="gregor">{{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Gregor
| příjmení1 = Gregor
Řádek 198: Řádek 208:
| svazek = Suppl
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf/
| issn = 1803-7712
| issn = 1803-7712
}}
}}
</ref>
</ref>
* '''Fyzikální vyšetření:''' většinou v normě. Může být přítomna tachykardie a zvýšený krevní tlak (aktivace sympatiku).<ref name="gregor">{{Citace
*'''Fyzikální vyšetření:''' většinou v normě. Může být přítomna tachykardie a zvýšený krevní tlak (aktivace sympatiku).<ref name="gregor">{{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Gregor
| příjmení1 = Gregor
Řádek 218: Řádek 228:
}}
}}
</ref>
</ref>
* '''EKG:''' deprese úseku ST, inverze vlny T, nově vzniklá A-V blokáda?, nově vzniklá raménková blokáda?. Mimo anginózní záchvat bývá EKG zcela normální. Je-li EKG obraz normální i při anginózním záchvatu, svědčí to většinou proti NAP (ev. proti akutní ischémii).<ref name="gregor">{{Citace
*'''Nitroglycerinový test:''' Při bolesti na hrudi je podán nitroglycerin. Dojde-li k ústupu bolesti do 2 minut, jedná se pravděpodobně o stenokardii. Ústup bolesti po době delší než 10 minut je nespecifický.<ref>ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. ''Interna. ''3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. s. 189-200. [[Speciální:Zdroje knih/978-80-7553-780-5|ISBN 978-80-7553-780-5]].</ref>
*'''EKG:''' deprese úseku ST, inverze vlny T, nově vzniklá A-V blokáda?, nově vzniklá raménková blokáda?. Mimo anginózní záchvat bývá EKG zcela normální. Je-li EKG obraz normální i při anginózním záchvatu, svědčí to většinou proti NAP (ev. proti akutní ischémii).<ref name="gregor">{{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Gregor
| příjmení1 = Gregor
Řádek 234: Řádek 245:
}}
}}
</ref>
</ref>
* '''Biochemické markery myokardiální nekrózy:''' jsou při NAP negativní (při NAP nedochází k nekróze myokardu).<ref name="gregor">{{Citace
*'''Biochemické markery myokardiální nekrózy:''' jsou při NAP negativní (při NAP nedochází k nekróze myokardu).<ref name="gregor">{{Citace
| typ = článek
| typ = článek
| příjmení1 = Gregor
| příjmení1 = Gregor
Řádek 263: Řádek 274:
}}
}}
</ref>
</ref>
* '''Selektivní koronarografie''': by měla být provedena u všech pacientů s NAP. U hemodynamicky stabilních ji provádíme časně, tj. do 48–72 hodin. U hemodynamicky nestabilních ji provádíme okamžitě.<ref name="ceska">{{Citace
*'''Selektivní koronarografie''': by měla být provedena u všech pacientů s NAP. U hemodynamicky stabilních ji provádíme časně, tj. do 48–72 hodin. U hemodynamicky nestabilních ji provádíme okamžitě. Na diagnostickou koronarografii může navázat [[PCI]] (perkutánní koronární intervence) nebo [[CABG]] (coronary artery bypass grafting).<ref name="ceska">{{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 978-80-7387-423-0
| isbn = 978-80-7387-423-0
Řádek 288: Řádek 299:
| svazek = Suppl
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf/
| issn = 1803-7712
| issn = 1803-7712
}}
}}
</ref>
</ref>


==Léčba==
==Diferenciální diagnostika==
 
Diferenciálně diagnosticky je třeba vyloučit:


Diferenciálně diagnosticky je třeba vyloučit jiné přičiny bolesti na hrudi (STEMI, NSTEMI, ischémie nekoronárního původu, disekce aorty, aneuryzma aorty, perikarditida, myokarditida, plicní embolie, pneumothorax, vertebrogenní algický syndrom apod.).<ref>{{Citace
*jiné přičiny bolesti na hrudi (STEMI, NSTEMI, ischemie nekoronárního původu, [[disekce aorty]], aneuryzma aorty, [[perikarditida]], [[myokarditida]], [[plicní embolie]], [[pneumothorax]], [[vertebrogenní algický syndrom]] apod.).<ref>{{Citace
| typ = kniha
| typ = kniha
| isbn = 80-7262-106-8
| isbn = 80-7262-106-8
Řádek 325: Řádek 336:
}}
}}
</ref>
</ref>
==Léčba==
Pacienta s NAP je nutno hospitalizovat na jednotce intenzivní péče s trvalým monitoringem vitálních funkcí a EKG (nejlépe na koronární jednotce).
:{| class="wikitable"
|-
! colspan="2" |Iniciální léčba pacienta s AKS. Převzato z <ref name="Běl">{{Citace
| typ = článek
| příjmení1 = Bělohlávek
| jméno1 = J
| příjmení2 = Aschermann
| jméno2 = M
| článek = Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu akutních  koronárních syndromù bez elevací ST úseků na EKG
| časopis = Cor et Vasa
| rok = 2008
| ročník = 50
| svazek = Suppl
| strany = 1S7–1S23
| url = http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf/
| issn = 1803-7712
}}
</ref>.
|-
|kontinuální monitoring vitálních funkcí a EKG
|-
|zavedení i.v. kanyly
|-
|podání kyslíku 4–8 l/min
|-
|natočení 12-ti svodového EKG
|-
|odběr krve pro stanovení markerů myokardiální nekrózy
|-
|analgosedace (opiáty)
|-
|ASA 150–300 mg i.v. nebo p.o.<ref>P. Widimský, et al. Summary of the 2015 ESC Guidelines for the management of acute coronary syndromes in patients presenting without persistent ST-segment elevation. Prepared by the Czech Society of Cardiology. Cor et Vasa 58 (2016) e4–e28, jak vyšel v online verzi Cor et Vasa na <http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0010865016000059></ref>
|-
|heparin 5000 j i.v./enoxaparin 1 mg/kg s.c./i.v.
|-
|klopidogrel 300–600 mg i.v. (zvážit inhibitory IIb/IIIa)
|-
|metoprolol i.v. dle klinického stavu
|}
*'''Antitrombotická léčba''': ASA, clopidogrel, IIb/IIIa inhibitory.
*'''Antikoagulační léčba''': [[heparin]], nízkomolekulární heparin.
*'''Antiischmemická léčba''': β-blokátor (metoprolol), nitrát, [[Blokátory Ca kanálů|blokátor kalciového kanálu]] (amlodipin, felodipin).
*'''Hypolipidemická léčba:''' statin.


==Odkazy==
==Odkazy==
===Související články===
===Související články===
=== Reference ===
 
*[[Angina pectoris]]
*[[Prinzmetalova angina pectoris]]
*[[Infarkt myokardu]]
*[[Ischemická choroba srdeční]]
 
===Externí odkazy===
 
*[https://www.techmed.sk/nstemi-infarkt-myokardu-a-instabilna-angina-pectoris/ Nestabilná angina pectoris (TECHmED)]
 
===Reference===
<references />
<references />


[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Kardiologie]]
[[Kategorie:Kardiologie]]
[[Kategorie:Patofyziologie]]
[[Kategorie:Patofyziologie]]

Aktuální verze z 1. 6. 2024, 13:15

AP Ateroskleróza.png

Nestabilní angina pectoris (NAP) je akutní koronární syndrom bez ST elevací na EKG.

Mezi akutní koronární syndromy (AKS) řadíme:[1]

  1. nestabilní anginu pectoris;
  2. akutní infarkt myokardu bez elevací ST úseků (NSTEMI);
  3. akutní infarkt myokardu s elevacemi ST úseků (STEIMI).

Tyto stavy jsou akutní manifestací ischemické choroby srdeční a je třeba je neodkladně řešit. Pacienta s NAP je nutné hospitalizovat na koronární jednotce.

Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Patofyziologickou podstatou všech AKS je intrakoronární trombóza nasedající na povrchově poškozený (ruptura, eroze, fisurace), nestabilní aterosklerotický plát. V případě NAP je vzniklá obstrukce koronární tepny neúplná, nedochází tak k myokardiální nekróze, hladiny kardiospecifických markerů se tedy nezvyšují.[2]

Mezi příčiny NAP řadíme:[1][3][4]

  • neokludující trombózu nasedající na nestabilní aterosklerotický plát;
  • progredující aterosklerotický proces;
  • progredující neointimální hyperplazii se vznikem restenózy;
  • fokální spazmus epikardiální koronární tepny (Prinzmetalova AP);
  • zánět stěny koronární tepny;
  • řadu extrakardiálních mechanismů (tachykardie, thyreotoxikóza, horečka, anémie, hypoxémie, hypotenze).

Klinické formy a klasifikace[upravit | editovat zdroj]

Klinické formy NAP[1]
1 klidová AP – manifestuje se v klidu, většinou trvá déle než 20 minut
2 nově vzniklá AP – minimálně III. třídy CCS
3 zhoršená stávající AP – minimálně na III. stupeň CCS
4 poinfarktová AP
Klasifikace stupně AP podle CCS (Canadian Cardiovascular Society)[2][1]
CCS I AP jen při velké námaze, při sportovních aktivitách, rychlé nebo dlouhotrvající zátěži
CCS II AP při chůzi do kopce, pacient vyjde bez bolesti/zastavení do 1. patra a výše
CCS III AP i při chůzi po rovině, pacient nevyjde bez bolesti/zastavení do 1. patra
CCS IV AP při chůzi po bytě, klidové stenokardie

Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]

Pacienti udávají tlakovou/svírající/pálivou bolest na hrudi (stenokardie), bolest může vystřelovat do krku, dolní čelisti, horních končetin, zad i do břicha. Bolest obvykle ustoupí do 20 minut. Dále může být přítomna úzkost, nevolnost, zvracení, pocení, závrať, pocit na omdlení, pocit dušnosti.

Typické rozdíly oproti stabilní AP

  • nově vzniklá AP nebo již existující AP, která se v posledních 30 dnech zhoršila
  • podání nitrátů nevede k úplné úlevě.
  • projevuje se v klidu nebo při námaze, která dosud obtíže nevyvolávala
  • přetrvává po ukončení námahy přes 15 min.
  • nevolnost a zvracení je rovněž příznakem nestabilní AP

Diagnostika[upravit | editovat zdroj]

  • Anamnéza: rizikové faktory (kouření, hyperlipoproteinémie, DM, hypertenze)?, pozitivní rodinná anamnéza?, ICHS?, prodělaný IM?, námahová AP?, koronární angioplastika?, intrakoronární stent?, aortokoronární bypass? jiná onemocnění? trvalá medikace? alergie?.[4][1]
  • Fyzikální vyšetření: většinou v normě. Může být přítomna tachykardie a zvýšený krevní tlak (aktivace sympatiku).[4]
  • Nitroglycerinový test: Při bolesti na hrudi je podán nitroglycerin. Dojde-li k ústupu bolesti do 2 minut, jedná se pravděpodobně o stenokardii. Ústup bolesti po době delší než 10 minut je nespecifický.[5]
  • EKG: deprese úseku ST, inverze vlny T, nově vzniklá A-V blokáda?, nově vzniklá raménková blokáda?. Mimo anginózní záchvat bývá EKG zcela normální. Je-li EKG obraz normální i při anginózním záchvatu, svědčí to většinou proti NAP (ev. proti akutní ischémii).[4]
  • Biochemické markery myokardiální nekrózy: jsou při NAP negativní (při NAP nedochází k nekróze myokardu).[4][2]
  • Selektivní koronarografie: by měla být provedena u všech pacientů s NAP. U hemodynamicky stabilních ji provádíme časně, tj. do 48–72 hodin. U hemodynamicky nestabilních ji provádíme okamžitě. Na diagnostickou koronarografii může navázat PCI (perkutánní koronární intervence) nebo CABG (coronary artery bypass grafting).[2][1]

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Diferenciálně diagnosticky je třeba vyloučit:

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Pacienta s NAP je nutno hospitalizovat na jednotce intenzivní péče s trvalým monitoringem vitálních funkcí a EKG (nejlépe na koronární jednotce).

Iniciální léčba pacienta s AKS. Převzato z [1].
kontinuální monitoring vitálních funkcí a EKG
zavedení i.v. kanyly
podání kyslíku 4–8 l/min
natočení 12-ti svodového EKG
odběr krve pro stanovení markerů myokardiální nekrózy
analgosedace (opiáty)
ASA 150–300 mg i.v. nebo p.o.[7]
heparin 5000 j i.v./enoxaparin 1 mg/kg s.c./i.v.
klopidogrel 300–600 mg i.v. (zvážit inhibitory IIb/IIIa)
metoprolol i.v. dle klinického stavu
  • Antitrombotická léčba: ASA, clopidogrel, IIb/IIIa inhibitory.
  • Antikoagulační léčba: heparin, nízkomolekulární heparin.
  • Antiischmemická léčba: β-blokátor (metoprolol), nitrát, blokátor kalciového kanálu (amlodipin, felodipin).
  • Hypolipidemická léčba: statin.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g BĚLOHLÁVEK, J a M ASCHERMANN. Doporučený postup pro diagnostiku a léčbu akutních koronárních syndromù bez elevací ST úseků na EKG. Cor et Vasa [online]. 2008, roč. 50, vol. Suppl, s. 1S7–1S23, dostupné také z <http://www.kardio-cz.cz/resources/upload/data/141_aschermann_supl.pdf/>. ISSN 1803-7712. 
  2. ↑ Skočit nahoru k: a b c d ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.
  3. ↑ ASCHERMANN, Michael. Doporučení k diagnostice a léčbě nestabilní anginy pectoris - revize 2002. Cor et Vasa [online]. 2002, roč. 44, vol. 7-8, s. K123–K143, dostupné také z <http://www.kardio-cz.cz/index.php?&desktop=clanky&action=view&id=86>. ISSN 1803-7712. 
  4. ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f GREGOR, P a R JIRMÁŘ. Nestabilní angina pectoris. Kardiofórum [online]. 2003, roč. 2, vol. -, s. 13-15, dostupné také z <http://www.kardiologickeforum.cz/pdf/kf_03_02_02.pdf\>. ISSN 1801-7606. 
  5. ↑ ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. s. 189-200. ISBN 978-80-7553-780-5.
  6. ↑ HRADEC, Jaromír a Jiří SPÁČIL. Vnitřní lékařství. Svazek II, Kardiologie, angiologie. 1. vydání. Praha : Galén : Karolinum, 2001. ISBN 80-7262-106-8.
  7. ↑ P. Widimský, et al. Summary of the 2015 ESC Guidelines for the management of acute coronary syndromes in patients presenting without persistent ST-segment elevation. Prepared by the Czech Society of Cardiology. Cor et Vasa 58 (2016) e4–e28, jak vyšel v online verzi Cor et Vasa na <http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0010865016000059>
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Nestabilní_angina_pectoris&oldid=477022“