Vertebrogenní algický syndrom
Vertebrogenní algický syndrom (VAS) definujeme jako bolest lokalizovanou v různých oblastech páteře s omezením pohyblivosti páteřního úseku, s neurologickou symptomatikou nebo bez ní.
Dělení VAS dle jeho příčin[upravit | editovat zdroj]
Strukturální hledisko[upravit | editovat zdroj]
Jako příčina bolestivých a pohybových obtíží jsou chápány hlavně změny strukturální, které je možné pozorovat na zobrazovacích metodách (př. RTG). Je-li příčina strukturální, léčba spadá do kompetence ortopedie, popřípadě neurologie.
Funkční hledisko[upravit | editovat zdroj]
Při použití zobrazovacích metod není jasně patrná žádná patologie, která by zodpovídala za potíže. Vidíme ovšem jasnou funkční poruchu. V těchto případech je vhodnou léčbou rehabilitace.
Typy VAS dle lokalizace[upravit | editovat zdroj]
Cervikokraniální syndrom (CK syndrom)[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o bolesti hlavy, které mají svoji příčinu v oblasti horní krční páteře. Není podmínkou současná bolest krční páteře či její blokáda. Bolesti se objevují hlavně po zátěži, značnou roli hrají rovněž psychogenní faktory. Často je popisována rovněž závrať.
Cervikobrachiální syndrom (CB syndrom)[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o bolesti horní končetiny, které mají svůj původ v dolní části krční páteře. Bývá často a chybně diagnostikován jako syndrom zmrzlého ramene.
Lumbalgie[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o velmi dlouho známé onemocnění, jeho klinické příznaky popsal již Hippokrates. I když klinický obraz je téměř ve všech případech naprosto totožný, příčin může být hned několik, od vrozených vad páteře, nádorů, poranění až k onemocněním vnitřních orgánů či páteře, a proto je správná diagnostika obtížná.
Příčiny bolestí zad[upravit | editovat zdroj]
Příčiny bolestí zad jsou velmi různorodé a diagnostika je nesmírně obtížná. Může se jednat o funkční blokádu v páteřním segmentu, přetížení vazivového nebo svalového aparátu, vrozenou či získanou deformitu. Příčiny můžeme rovněž hledat v degenerativních onemocnění páteře, spondylolistézách, osteoporóze či v onemocněních vnitřních orgánů.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
U konzervativní terapie se užívá hlavně farmakologická léčba (analgetika) kombinovaná s rehabilitací, u těžších případů, kdy konzervativní terapie nezabírá, je vhodná i operace.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KASÍK, Jiří, et al. Vertebrogenní kořenové syndromy : diagnostika a léčba. 1. vydání. Praha : Grada, 2002. ISBN 80-247-0142-1.