Šestá nemoc: Porovnání verzí
Z WikiSkript
m (Robot: Upravuji šablonu: MKN-10; kosmetické úpravy) |
m (Nahrazení textu „| MKN-10“ textem „| MKN“) |
||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| mortalita ve světě = | | mortalita ve světě = | ||
| mortalita v ČR = | | mortalita v ČR = | ||
| MKN | | MKN = {{MKN|B00-B09|B08.2}} | ||
| MeSH ID = {{MeSH ID|D005077}} | | MeSH ID = {{MeSH ID|D005077}} | ||
| OMIM = | | OMIM = | ||
Verze z 16. 2. 2017, 13:24
| Šestá nemoc | |
| Sixth disease | |
| Exanthema subitum | |
 Exanthema subitum | |
| Původce | HHV 6 |
|---|---|
| Přenos | slinami |
| Inkubační doba | 5 až 12 dní |
| Klinický obraz | vysoká horečka, generalizovaná makulopapulózní vyrážka na trupu a proximálních částech končetin, febrilní křeče |
| Diagnostika | klinicky, izolace viru, ELISA |
| Léčba | symptomatická |
| Komplikace | aseptická meningitida, encefalitida, hepatitida |
| Klasifikace a odkazy | |
| MKN | B00-B09 |
| MeSH ID | D005077 |
| MedlinePlus | 000968 |
| Medscape | 1133023 |
Šestá nemoc či šestá dětská nemoc (exanthema subitum, roseola infantum) je virové infekční onemocnění způsobené lidským herpesvirem 6 (HHV 6), méně často HHV 7.[1]
Obecná charakteristika
- šestá nemoc patří mezi častá infekční exantémová onemocnění dětského věku
- postiženy bývají nejčastěji děti do tří let věku
- přenos: nejčastěji slinami od dalších členů rodiny[2], virus byl ale zjištěn i v moči, mateřském mléce a genitálním sekretu žen, předpokládá se i intrauterinní přenos [3]
- inkubační doba: 5–12 dní
- virus po nákaze trvale přetrvává v organismu, stejně jako jiné herpesviry[1]
Klinický obraz
- onemocnění začíná náhle vysokou horečkou (39–40 °C), která trvá několik dní a může být provázena zvětšením retroaurikulárních a šíjových uzlin [3]
- po jejím poklesu následuje generalizovaný výsev makulózní či makulopapulózní vyrážky lokalizované především na trupu a proximálních partiích končetin, vyhýbá se obličeji
- exantém regreduje během několika hodin až 2 dnů[1]
- nemoc může probíhat i jako horečnaté onemocnění bez vyrážky, s respiračními symptomy, průjmem a zvýšenou dráždivostí [3]
- chybná diagnóza:
- toto onemocnění bývá často zaměňováno se spalničkami či zarděnkami, které jsou onemocněními závážnějšími (lze je potvrdit sérologicky)
- pokud lékař nepomyslí na toto onemocnění a předepíše na léčbu horečky antibiotika, může být výsev vyrážky zaměněn s alergií na antibiotika[2]
U polékových exantémů vzniká vyrážka většinou až 5.–10. den po začátku podávání léku.
- šestá nemoc je často provázena febrilními křečemi[2]
Diagnóza
- klinicky
- izolací viru
- průkazem specifických protilátek (ELISA)
Léčba
- symptomatická
Komplikace
Jako pozdní komplikace se mohou vzácně objevit:
- aseptická meningitida,
- encefalitida,
- hepatitida,
- hematologické malignity,
- infekční mononukleóze podobný syndrom.[2]
Odkazy
Související články
- Infekční exantémová onemocnění v dětském věku
- Zarděnky
- Spála
- Plané neštovice
- Pásový opar
- Pátá nemoc
- Spalničky
- Enterovirové exantémy
- Syndrom ruka‚ noha‚ ústa
Externí odkazy
- Pediatrie pro praxi: Virové exantémy dětského věku
- Pediatrie pro praxi: Infekční exantémová onemocnění v dětském věku
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c KELBLEROVÁ, Aneta. Infekční exantémová onemocnění v dětském věku. Pediatrie pro praxi [online]. 2009, roč. 10, s. 176-179, dostupné také z <http://www.pediatriepropraxi.cz>. ISSN 1803-5264.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. s. 226. ISBN 978-07234-3398-9.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
Literatura
- LISSAUER, Tom a Graham CLAYDEN. Illustrated Textbook of Paediatrics. 3. vydání. Spain : Elsevier, 2007. ISBN 978-07234-3398-9.
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, 2009. 651 s. ISBN 978-80-7262-644-1.
