Eukaryotické chromosomy: Porovnání verzí
m (Nahrazení textu „|right|thumb|“ textem „|thumb|“) |
m (doplnění odrážky před šablonu citace; kosmetické úpravy) |
||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
V buněčných jádrech eukaryot je určitý počet [[chromosom]]ů, z nichž každý obsahuje jedinou molekulu [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]]. DNA v lidském chromosomu obsahuje průměrně 10<sup>8</sup> až 3.10<sup>8</sup> párů bází, je 2 nm široká a řádově centimetry dlouhá. Extrémní tvar molekuly vyžaduje řadu mechanismů k tomu, aby nebyla poškozena a aby určité úseky byly v daném čase přístupny biochemickým interakcím. DNA je zákonitě svinuta a chráněna. | V buněčných jádrech eukaryot je určitý počet [[chromosom]]ů, z nichž každý obsahuje jedinou molekulu [[DNA (nukleová kyselina)|DNA]]. DNA v lidském chromosomu obsahuje průměrně 10<sup>8</sup> až 3.10<sup>8</sup> párů bází, je 2 nm široká a řádově centimetry dlouhá. Extrémní tvar molekuly vyžaduje řadu mechanismů k tomu, aby nebyla poškozena a aby určité úseky byly v daném čase přístupny biochemickým interakcím. DNA je zákonitě svinuta a chráněna. | ||
Je známá primární struktura DNA (sekvence nukleotidů) a [[sekundární struktura DNA]] (dvoušroubovice). O stupeň vyšší strukturou je '''nukleosomový řetězec'''. V pravidelných intervalech se v něm dvoušroubovice DNA ovine dvěma otáčkami, tj. úsekem asi 140 párů bazí, kolem proteinového jádra, tvořeného oktamérem histonů. | Je známá primární struktura DNA (sekvence nukleotidů) a [[sekundární struktura DNA]] (dvoušroubovice). O stupeň vyšší strukturou je '''nukleosomový řetězec'''. V pravidelných intervalech se v něm dvoušroubovice DNA ovine dvěma otáčkami, tj. úsekem asi 140 párů bazí, kolem proteinového jádra, tvořeného oktamérem histonů. | ||
=== Histony === | === Histony === | ||
{{podrobnosti|Histony}} | {{podrobnosti|Histony}} | ||
Řádek 25: | Řádek 25: | ||
[[Soubor:DNA_s_nukleosomy.png|thumb|DNA s nukleosomy]] | [[Soubor:DNA_s_nukleosomy.png|thumb|DNA s nukleosomy]] | ||
Primární struktura histonů je v evoluci velice konzervativně zachovávána. H4 z klíčku bobu se od analogického histonu z hovězího thymu liší dokonce jen dvěma konzervativními záměnami [[aminokyseliny|aminokyselin]]: Ile za Val v pozici 60 a Arg za Lys v pozici 77. Z toho vyplývá, že histony mají spíše strukturní význam než nějakou specifickou regulační úlohu v expresi genetické informace. | Primární struktura histonů je v evoluci velice konzervativně zachovávána. H4 z klíčku bobu se od analogického histonu z hovězího thymu liší dokonce jen dvěma konzervativními záměnami [[aminokyseliny|aminokyselin]]: Ile za Val v pozici 60 a Arg za Lys v pozici 77. Z toho vyplývá, že histony mají spíše strukturní význam než nějakou specifickou regulační úlohu v expresi genetické informace. | ||
'''Histony H1''' se k nukleosomům připojují zevně, nejsou součástí oktameru. Na každý nukleosom připadá jedna molekula H1. Zřejmě má význam v dalším svinování nukleosomového řetězce do závitů vyššího řádu, '''solenoidu'''. Jedna otáčka obsahuje 8–10 nukleosomů. Solenoid je vlastně chromatinové vlákno o průměru 30 nm. Největší lidský chromosom obsahuje asi 4000 solenoidů. | '''Histony H1''' se k nukleosomům připojují zevně, nejsou součástí oktameru. Na každý nukleosom připadá jedna molekula H1. Zřejmě má význam v dalším svinování nukleosomového řetězce do závitů vyššího řádu, '''solenoidu'''. Jedna otáčka obsahuje 8–10 nukleosomů. Solenoid je vlastně chromatinové vlákno o průměru 30 nm. Největší lidský chromosom obsahuje asi 4000 solenoidů. | ||
V [[buněčný cyklus|interfázi]] se aktivnější část chromosomu nachází v některé z popsaných spiralizací (tzv. '''euchromatin'''). '''Heterochromatin''' a chromosomy v metafázi obsahují struktury vyššího řádu než solenoid. | V [[buněčný cyklus|interfázi]] se aktivnější část chromosomu nachází v některé z popsaných spiralizací (tzv. '''euchromatin'''). '''Heterochromatin''' a chromosomy v metafázi obsahují struktury vyššího řádu než solenoid. | ||
Řádek 49: | Řádek 49: | ||
=== Zdroje === | === Zdroje === | ||
{{Citace | * {{Citace | ||
| typ = kniha | | typ = kniha | ||
| příjmení1 = Štípek | | příjmení1 = Štípek |
Verze z 30. 10. 2016, 14:01
V buněčných jádrech eukaryot je určitý počet chromosomů, z nichž každý obsahuje jedinou molekulu DNA. DNA v lidském chromosomu obsahuje průměrně 108 až 3.108 párů bází, je 2 nm široká a řádově centimetry dlouhá. Extrémní tvar molekuly vyžaduje řadu mechanismů k tomu, aby nebyla poškozena a aby určité úseky byly v daném čase přístupny biochemickým interakcím. DNA je zákonitě svinuta a chráněna.
Je známá primární struktura DNA (sekvence nukleotidů) a sekundární struktura DNA (dvoušroubovice). O stupeň vyšší strukturou je nukleosomový řetězec. V pravidelných intervalech se v něm dvoušroubovice DNA ovine dvěma otáčkami, tj. úsekem asi 140 párů bazí, kolem proteinového jádra, tvořeného oktamérem histonů.
Histony
Histony jsou bazické proteiny, neboť obsahují hodně argininu a lysinu. Elektroforézou lze rozlišit 5 typů těchto bílkovin – viz tabulka:
Přehled typů histonů | |||
---|---|---|---|
Histon | Poměr Lys/Arg | Počet aminokyselin | Molekulová hmotnost |
H1 | 20,0 | 215 | 21 000 |
H2A | 1,2 | 129 | 14 500 |
H2B | 2,5 | 125 | 13 800 |
H3 | 0,72 | 135 | 15 300 |
H4 | 0,79 | 102 | 11 300 |
Zmíněný histonový oktamer obsahuje po dvou molekulách H2A, H2B, H3 a H4 a spolu s navinutou DNA tvoří nukleosom o průměru 10 nm. Na elektronoptickém snímku DNA s nukleosomy (polynukleosom) připomíná „korálky na niti“. Jde o 10 nm silné chromatinové vlákno.
Primární struktura histonů je v evoluci velice konzervativně zachovávána. H4 z klíčku bobu se od analogického histonu z hovězího thymu liší dokonce jen dvěma konzervativními záměnami aminokyselin: Ile za Val v pozici 60 a Arg za Lys v pozici 77. Z toho vyplývá, že histony mají spíše strukturní význam než nějakou specifickou regulační úlohu v expresi genetické informace.
Histony H1 se k nukleosomům připojují zevně, nejsou součástí oktameru. Na každý nukleosom připadá jedna molekula H1. Zřejmě má význam v dalším svinování nukleosomového řetězce do závitů vyššího řádu, solenoidu. Jedna otáčka obsahuje 8–10 nukleosomů. Solenoid je vlastně chromatinové vlákno o průměru 30 nm. Největší lidský chromosom obsahuje asi 4000 solenoidů.
V interfázi se aktivnější část chromosomu nachází v některé z popsaných spiralizací (tzv. euchromatin). Heterochromatin a chromosomy v metafázi obsahují struktury vyššího řádu než solenoid.
Odkazy
Související články
- Struktura nukleových kyselin
- Základní složky nukleových kyselin
- Primární struktura nukleových kyselin
- Štěpení nukleové kyseliny hydrolýzou
- Metody sekvencování
- Sekundární struktura DNA
- Denaturace nukleových kyselin, molekulární hybridizace
- Sekundární struktura RNA
- Topologie DNA
- Interakce DNA s proteiny
- Bakteriální chromozom
- DNA mitochondrií
- Chromozomy
Zdroje
- ŠTÍPEK, Stanislav. Stručná biochemie : Uchování a exprese genetické informace. 1. vydání. Medprint, 1998. 92 s. s. 21–23. ISBN 80-902036-2-0.