Nervus facialis: Porovnání verzí
m (opr.šablony TA 2) |
(opr infobox) |
||
| Řádek 6: | Řádek 6: | ||
| eponymně = | | eponymně = | ||
| TA = {{TA|14.2.01.099}} | | TA = {{TA|14.2.01.099}} | ||
| funkce = ''mimika'', ''motorická fnc.'' (viz text),''parasympatická vlákna'' pro ggl. submandibulare a ggl. pterygopalatinum,''sensitivní a senzorická vlákna''| odstup z = | | funkce = ''mimika'', ''motorická fnc.'' (viz text), ''parasympatická vlákna'' pro ggl. submandibulare a ggl. pterygopalatinum, ''sensitivní a senzorická vlákna''| odstup z = | ||
| pokračuje z = | | pokračuje z = | ||
| větve = n.petrosus major<br/> | | větve = n.petrosus major<br/> | ||
Verze z 15. 3. 2016, 17:44
| nervus facialis | |
| lícní nerv | |
 Větve n. facialis | |
| TA | A14.2.01.099 |
|---|---|
| Funkce | mimika, motorická fnc. (viz text), parasympatická vlákna pro ggl. submandibulare a ggl. pterygopalatinum, sensitivní a senzorická vlákna |
| Větve |
n.petrosus major |
| Obraz obrny |
centrální:pokles koutku kontralatelárně |
Nervus facialis (n. intermediofacialis; n. VII, lícní nerv) se skládá ze dvou částí[1]:
- nervus facialis – branchiální somatomotorický nerv, vývojově nerv 2. faryngového oblouku;[2]
- nervus intermedius – visceromotorická, somatosensitivní a viscerosensitivní vlákna;
Jádra
- nucleus nervi facialis – somatomotorické jádro v pontu;[1]
- nucleus salivatorius superior – visceromotorické, parasympatické jádro v mostu;[1]
- ncl. spinalis n. trigemini – somatosenzitivní jádro n. V, cíl senzitivních vláken z oblasti boltce;[1]
- ncl. gustatorius – rostrální část nucleus tractus solitarii, chuťové jádro;[3]
Průběh
Nervus facialis vychází z jádra nejdříve dorsálně, obtáčí se kolem ncl. n. abducentis a vyzdvihá na dně 4. mozkové komory colliculus facialis.[3] Z mozkového kmene vychází ventrálně, v angulus pontocerebellaris, do zadní lebeční jámy. Pokračuje přes porus acusticus internus, meatus acusticus internus a fundus acusticus internus, kde jej nalezneme v horním předním kvadrantu.[3]
Dále vede skrze canalis nervi facialis Falloppi. Probíha ventrálně, pak dorsolaterálně a nakonec kaudálně a vystupuje z lebky ve foramen stylomastoideum. Vstupuje zezadu do glandula parotis a vytváří plexus parotideus.[1] Dělí se na horní a dolní větev, pro mimické svaly horní a dolní poloviny obličeje.[4]
V geniculum (přechod ventrání a dorsolaterární části) je uloženo chuťové ganglion (ganglion geniculi).[1]
Větve
- nervus petrosus major – vede parasympatickou složku pro žlázy slzní, nosní, patrové a nosohltanové. Odstupuje v geniculu, prochází přes canalis n. petrosi majoris. Po spojení se sympatickým n. petrosus profundus prochází jako n. canalis pterygoidei přes canalis pterygoideus Vidii do fossa pterygopalatina a přináší visceromotorickou složku do ganglion pterygoideum;[4]
- ramus communicans cum plexu tympanico;[1]
- ramus stapedius – somatomotorický nerv pro m. stapedius;[3]
- chorda tympani – vede parasympatickou složku pro podčelistní, podjazykovou a jazykové žlázy a chuť z předních 2/3 jazyka. Prochází skrze cavitas tympani a fissura petrotympanica do fossa infratemporalis, kde se spojuje s n. lingualis (větev n. mandibularis z n. V). Parasympatická vlákna jsou přepojena v ganglion submandibulare;[1]
- nervus auricularis posterior, ramus digastricus, ramus stylohyoideus – somatomotorické větve pro svaly ucha, musculus stylohyoideus a venter posterior m. digastrici;[1]
- rami musculares – somatomotorické větve pro mimické svaly:[3]
- horní větev – rr. temporales, rr. zygomatici, rr. bucales;
- dolní větev – r. marginalis mandibulae, r. colli.
Funkce
- Motorická vlákna[1]
-
- mimické svaly
- m. platysma
- m. stapedius
- m. epicranius
- venter posterior m. digastrici
- m. stylohyoideus
- Parasympatická vlákna[1]
- ganglion submandibulare
- podjazyková žláza
- podčelistní žláza
- žlázy jazyka
- ganglion pterygopalatinum
- žlázky patra
- zadní polovina dutiny nosní
- slzná žláza
- žlázy nosohltanu
- Sensitivní a senzorická vlákna[1]
Poruchy
Centrální obrna
Vlákna z mozkové kůry pro horní část ncl. nervi facialis (odpovídající horní koncově větvi) jsou zkřížená i nezkřížená, zatímco pro dolní část (dolní koncová větev) jsou pouze zkřížená. Proto se centrální obrna n. facialis projeví poklesem koutku kontralaterálně, ale nikoli jako lagoftalmus.[5]
Periferní obrna
Periferní obrna může vzniknou při porušení na jakémkoli místě průběhu nervus facialis. Nejčastější je tzv. Bellova obrna. Projevuje se postižením horní i dolní větve, postižena je tedy celá jedna polovina obličeje. [5]
Podrobnější informace naleznete na stránce Obrna lícního nervu.Odkazy
Související články
Reference
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e f g h i j k l PETROVICKÝ, Pavel, et al. Anatomie s topografií a klinickými aplikacemi III. -- Neuroanatomie, smyslová ústrojí a kůže. 1. vydání. 2002. ISBN 80-8063-048-8.
- ↑ MOORE, Keith L a T. V. N PERSAUD. Zrození člověka. 1. vydání. Praha : ISV, 2002. 564 s. ISBN 80-85866-94-3.
- ↑ Skočit nahoru k: a b c d e KACHLÍK, David. Hlavové nervy II [přednáška k předmětu Anatomie, obor Všeobecné lékařství, 3. lékařská fakulta Univerzita Karlova]. Praha. 21.12.2010. Dostupné také z <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/PNS_hlavove_nervy_II.zip>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b Ústav anatomie 3. LF UK. Nervus facialis [online]. [cit. 2011-06-28]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/pns_hn4.htm>.
- ↑ Skočit nahoru k: a b Ústav anatomie 3. LF UK. Poruchy vybraných hlavových nervů [online]. [cit. 2011-06-28]. <http://old.lf3.cuni.cz/anatomie/obrny_hn.htm>.
