Glykemie: Porovnání verzí
m (Náhrada zastaralých názvů látek za aktuálnější) |
(obnova KO po me) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
* | * | ||
* Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | * Toto upozornění se vkládá šablonou {{subst:Vložený článek}} | ||
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------->{{Zkontrolováno | | -------------------------------------------------------------------------------------------------------------->{{Zkontrolováno |20151011214517| [[Uživatel:Mvejr|MUDr. Martin Vejražka, PhD.]]|311887}} | ||
=== Glykemie a hormony === | === Glykemie a hormony === | ||
Koncentrace [[glukóza|glukózy]] v [[krev|krvi]] ('''glykemie''') je za fyziologických podmínek udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9–5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Je přísně regulována řadou mechanismů: [[inzulin]]em, který glykemii snižuje, a antiinzulinárně působícími hormony − [[glukagon]]em, [[katecholaminy]], [[glukokortikoidy]] a [[růstový hormon|růstovým hormonem]], které glykemii zvyšují. Na regulaci glukózové homeostázy se dále významně podílejí [[játra]]. Udržení stálé hodnoty glykemie je nezbytné pro činnost [[Centrální nervový systém|CNS]] a jiných tkání a buněk (např. [[erytrocyty|erytrocytů]]). | Koncentrace [[glukóza|glukózy]] v [[krev|krvi]] ('''glykemie''') je za fyziologických podmínek udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9–5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Je přísně regulována řadou mechanismů: [[inzulin]]em, který glykemii snižuje, a antiinzulinárně působícími hormony − [[glukagon]]em, [[katecholaminy]], [[glukokortikoidy]] a [[růstový hormon|růstovým hormonem]], které glykemii zvyšují. Na regulaci glukózové homeostázy se dále významně podílejí [[játra]]. Udržení stálé hodnoty glykemie je nezbytné pro činnost [[Centrální nervový systém|CNS]] a jiných tkání a buněk (např. [[erytrocyty|erytrocytů]]). | ||
Verze z 11. 10. 2015, 21:45
Glykemie a hormony
Koncentrace glukózy v krvi (glykemie) je za fyziologických podmínek udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9–5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Je přísně regulována řadou mechanismů: inzulinem, který glykemii snižuje, a antiinzulinárně působícími hormony − glukagonem, katecholaminy, glukokortikoidy a růstovým hormonem, které glykemii zvyšují. Na regulaci glukózové homeostázy se dále významně podílejí játra. Udržení stálé hodnoty glykemie je nezbytné pro činnost CNS a jiných tkání a buněk (např. erytrocytů).
Zdroje glukózy
Exogenním zdrojem glukózy pro organismus jsou disacharidy a polysacharidy obsažené v potravě. Glukóza vzniká jejich rozštěpením v tenkém střevě a je utilizována v játrech, svalech, tukové a mozkové tkáni jako přímý zdroj energie. Nezoxidovaná glukóza se uskladňuje ve formě glykogenu, nebo se přeměňuje na mastné kyseliny a triacylglyceroly. Nalačno se normální koncentrace glukózy udržuje štěpením glykogenu glykogenolýzou a tvorbou glukózy z nesacharidových prekurzorů (aminokyselin, glycerolu a laktátu) v procesu glukoneogeneze.
Změny koncentrace glukózy v krvi
- Pokles glykemie pod hodnotu 2,2 mmol/l se označuje jako hypoglykemie. Při hypoglykemii je ohroženo zásobování mozkové tkáně glukózou. Může se vyskytovat v průběhu různých onemocnění, např. u endokrinně aktivních nádorů produkujících inzulin, při předávkování antidiabetik nebo při hladovění. Těžší hypoglykemie je provázena neklidem, opocením a třesem, při dalším poklesu glykemie dochází k poruše vědomí.
- Glykemie zvýšená nad referenční rozmezí se označuje jako hyperglykemie. Je základním projevem diabetes mellitus. Můžeme se však setkat i s přechodnou nediabetickou hyperglykemií, např. při stresových situacích, při akutním infarktu myokardu nebo náhlé cévní mozkové příhodě, při operacích nebo traumatu. Obvykle ustupuje během jednoho týdne.
Odkazy
Související články
- Stanovení glykemie
- Hodnocení glykemie je probráno společně s hodnocením oGTT
