Glykemie: Porovnání verzí
Feedback

Z WikiSkript

m (obnova KO)
m (napřímení odkazů)
Řádek 13: Řádek 13:
{{Zkontrolováno |20110404170154| [[Uživatel:Mvejr|MUDr. Martin Vejražka, PhD.]]|103801}}
{{Zkontrolováno |20110404170154| [[Uživatel:Mvejr|MUDr. Martin Vejražka, PhD.]]|103801}}
===Glykemie a hormony===
===Glykemie a hormony===
Koncentrace [[glukosa|glukózy]] v [[krev|krvi]] ('''glykemie''') je za fyziologických podmínek udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9–5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Je přísně regulována řadou mechanismů: [[inzulin]]em, který glykemii snižuje, a antiinzulinárně působícími hormony − [[glukagonem]], [[katecholaminy]], [[glukokortikoidy]] a [[růstový hormon|růstovým hormonem]], které glykemii zvyšují. Na regulaci glukózové homeostázy se dále významně podílejí [[játra]]. Udržení stálé hodnoty glykemie je nezbytné pro činnost [[CNS]] a jiných tkání a buněk (např. [[erytrocyty|erytrocytů]]).
Koncentrace [[glukosa|glukózy]] v [[krev|krvi]] ('''glykemie''') je za fyziologických podmínek udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9–5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Je přísně regulována řadou mechanismů: [[inzulin]]em, který glykemii snižuje, a antiinzulinárně působícími hormony − [[glukagonem]], [[katecholaminy]], [[glukokortikoidy]] a [[růstový hormon|růstovým hormonem]], které glykemii zvyšují. Na regulaci glukózové homeostázy se dále významně podílejí [[játra]]. Udržení stálé hodnoty glykemie je nezbytné pro činnost [[Centrální nervový systém|CNS]] a jiných tkání a buněk (např. [[erytrocyty|erytrocytů]]).


===Zdroje glukózy===  
===Zdroje glukózy===  

Verze z 29. 4. 2011, 01:56


Glykemie a hormony

Koncentrace glukózy v krvi (glykemie) je za fyziologických podmínek udržována v úzkém rozmezí hodnot 3,9–5,6 mmol/l nalačno a po jídle nižší než 10 mmol/l. Je přísně regulována řadou mechanismů: inzulinem, který glykemii snižuje, a antiinzulinárně působícími hormony − glukagonem, katecholaminy, glukokortikoidy a růstovým hormonem, které glykemii zvyšují. Na regulaci glukózové homeostázy se dále významně podílejí játra. Udržení stálé hodnoty glykemie je nezbytné pro činnost CNS a jiných tkání a buněk (např. erytrocytů).

Zdroje glukózy

Exogenním zdrojem glukózy pro organismus jsou disacharidy a polysacharidy obsažené v potravě. Glukóza vzniká jejich rozštěpením v tenkém střevě a je utilizována v játrech, svalech, tukové a mozkové tkáni jako přímý zdroj energie. Nezoxidovaná glukóza se uskladňuje ve formě glykogenu, nebo se přeměňuje na mastné kyseliny a triacylglyceroly. Nalačno se normální koncentrace glukózy udržuje štěpením glykogenu glykogenolýzou a tvorbou glukózy z nesacharidových prekurzorů (aminokyselin, glycerolu a laktátu) v procesu glukoneogeneze.

Původ glukózy v plazmě a její odsun z plazmy

Změny koncentrace glukózy v krvi

  • Pokles glykemie pod hodnotu 2,2 mmol/l se označuje jako hypoglykemie. Při hypoglykemii je ohroženo zásobování mozkové tkáně glukózou. Může se vyskytovat v průběhu různých onemocnění, např. u endokrinně aktivních nádorů produkujících inzulin, při předávkování antidiabetik nebo při hladovění. Těžší hypoglykemie je provázena neklidem, opocením a třesem, při dalším poklesu glykemie dochází k poruše vědomí.
  • Glykemie zvýšená nad referenční rozmezí se označuje jako hyperglykemie. Je základním projevem diabetes mellitus. Můžeme se však setkat i s přechodnou nediabetickou hyperglykemií, např. při stresových situacích, při akutním infarktu myokardu nebo náhlé cévní mozkové příhodě, při operacích nebo traumatu. Obvykle ustupuje během jednoho týdne.


Odkazy

Související články