Zdravotní problematika práce v zemědělství
Práce v zemědělství je velice rozmanitá. Rozdělujeme ji na práci v živočišné nebo rostlinné výrobě. Uplatňuje se zde řada zdravotních rizik:
- fyzikální faktory – hluk (při práci s pracovními stroji, nářadími, zvířaty), vibrace (od dopravních a pracovních strojů a zařízení), UV záření,
- prach (při polních pracích, při posklizňových úpravách, chovu zvířat, …),
- fyzická zátěž (při ruční manipulaci s výrobky, …),
- chemické a biologické činitele (při práci s jedy, při práci u chovu zvířat, …).
V rostlinné výrobě se nejvíce uplatňují jako zdravotní rizika pesticidy, hnojiva, prach, zoonózy a plísně. V živočišné jsou to pak zoonózy, plísně, kvasinky.
Biologické faktory[upravit | editovat zdroj]
Biologičtí činitelé jsou mikroorganismy včetně těch, které byly geneticky modifikovány, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou být schopni vyvolat infekční onemocnění, alergické nebo toxické projevy. Patří sem viry, bakterie, plísně, paraziti a látky, které produkují.
Profesní kožní infekce[upravit | editovat zdroj]
- Mykotické infekce – patří k nejčastějším kožním infekcím, vyvolavatelem je trichofycie (trichophyton verrucosum) skotu, k nákaze dochází kontaktem s nemocným zvířetem, či podestýlkou, typická jsou anulární erytematoskvamózní ložiska.
- Kandidózy – přímý kontakt s peřím hus.
- Tuberculosis cutis – vyvolává Mycobacterium tuberculosis nebo Mycobacterium bovis, vyskytují se ve formě tuberculosis verrucosa (většinou po předchozím zranění na noze, či ruce).
Exogenní alergická alveolitida[upravit | editovat zdroj]
- Je charakterizována horečkou, třesavkou, bolestí hlavy, přechodnou respirační ventilační poruchou, v chronických případech může vést až k poruše difúzní kapacity plic, hypoxemii, cor pulmonale. Dochází k ní při opakované inhalaci antigenu, antigenní částice mohou být spory plísní a hub, bakterie a améby. K nákaze dochází u pracovníků, kteří jsou opakovaně vystavováni inhalaci plesnivého sena, slámy a zrní. Zde se nalézá Saccharopolyspora rectivirgula, Thermoactinomycetes vulgarit, Aspergillus, tyto bakterie vedou k rozvinutí onemocnění farmářské plíce. Další jsou mlynářská plíce u pracovníků s moukou kontaminovanou plísní, plíce sladovníků – plesnivý slad, plíce výrobců sýra, plíce kožešníků, plíce z paprikového prachu, plíce chovatelů ptáků.
Antropozoonózy[upravit | editovat zdroj]
- Jedná se o nemoci přenosné ze zvířete na člověka a to buď přímo, nebo pomocí vektoru (klíště). Příklady jsou lymeská borelióza, klíšťová meningoencefalitida, listerióza, leptospiróza, toxoplasmóza, trichofycie, erysipeloid.
- Podrobnější informace naleznete na stránce Antropozoonózy.
Chemické faktory[upravit | editovat zdroj]
Do této skupiny patří prach a nebezpečné látky, se kterými se v zemědělství pracuje – pesticidy, což jsou látky používané proti škodlivým živočichům (zoocidy), z nich zejména hubení hmyzu (insekticidy), hlodavcům (rodenticidy), háďátkům (nematocidy) a měkkýšům (muloskocidy), dále plevelům (herbicidy), parazitickým houbám (fungicidy) a roztočům (akaricidy). Pro člověka jsou nejtoxičtější některé insekticidy, muluskocidy a herbicidy.
- Profesní alergická rinitida – akutní účinky jsou dráždění v nose, kýchání, vodnatá rýma. Nemoc může vést až k chronickým dýchacím potížím. Vzniká nejčastěji při zpracovávání mouky, práci s peřím, vlnou, hospodářskými zvířaty.
- Profesionální bronchiální astma – záchvaty dušnosti, vzniká též při zpracovávání mouky, práci s peřím, vlnou, hospodářskými zvířaty.
- Alergogenní účinky chemických látek při kontaktu s kůží – dermatitis contacta allergica, dochází k lokální reakci v místě kontaktu, vzniká zde erytém, papuly, vezikuly, často lichenifikace.
- Iritační účinky chemických látek – dermatitis contacta irritativa.
- Při požití dochází k celé řadě vážných následků – insekticidy (organochlorované) – nevolnost parestézie, křeče, koma, karbamátové insekticidy – deprese CNS, porucha nervosvalového přenosu, herbicidy – léze periferního neuronu, tachykardie, svalová slabost, rhabdomyolýza, muluskocidy – průjem, ataxie, křeče, kóma, rhabdomyolýza, hypertermie.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- TUČEK, M, M CIKRT a D PELCLOVÁ. Pracovní lékařství pro praxi. Příručka s doporučenými standardy. 1. vydání. Praha : Grada, 2005. 327 s. s. 234-264. ISBN 80-247-0927-9.
- PELCLOVÁ, Daniela, et al. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. s. 20-29,85-97. ISBN 80-246-1183-X.