Zřídelní plyn
Zřídelním plynem rozumíme takový plyn, který vyvěrá přímo z podloží nebo doprovází minerální vody, někdy se rovněž využívá průmyslově vyrobený potravinářský CO2. Zřídelní plyn působí vazomotoricky, analgeticky a zlepšuje trofiku tkání.
Složení[upravit | editovat zdroj]
Přírodní zřídelní plyn musí obsahovat alespoň 90 % CO2, pokud jej chceme využít pro aplikaci plynových injekcí do podkoží, musí být jeho objem alespoň 96 %. Mezi nežádoucí složky zřídelního plynu patří H2S, O2, N2 a voda ve formě vodní páry.
Využití v lázeňské léčbě[upravit | editovat zdroj]
- Celkové koupele do bazénu se pohodlně usadí pacienti, poté se do bazénku začne vpouštět zřídelní plyn, doba procedury cca. 30–45 minut,
- částečné koupele častěji známé jako plynové obálky, pacient je zabalen do igelitového pytle, poté se pistolí do pytle dofoukne plyn, doba procedury cca. 20–30 minut,
- koupele v plynu rozpuštěném ve vodě jedná se o klasickou koupel s vodou obohacenou CO2,
- plynové injekce jedná se o aplikaci malého množství plynu do podkoží pacinta,
- pneumopunktura jedná se o aplikaci malého množství plynu do akupunkturních bodů.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
Spektrum indikací je široké, hlavně choroby kardiovaskulárního systému (stavy po infarktu myokardu, ischemická choroba srdeční, ISCHDK, varixy) dále pak vertebrogenní algický syndrom nebo třeba migrény.
Kontraindikace[upravit | editovat zdroj]
Mezi kontraindikace patří hlavně lokální záněty kůže, krvácivé poruchy, strach a u celkových uhličitých koupelí hysterie.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- JANDOVÁ, Dobroslava. Balneologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2009. ISBN 978-80-247-2820-9.