Závrať periferní etiologie
Závrať[upravit | editovat zdroj]
Závrať je subjektivní pocit poruchy rovnováhy. Je doprovázena:
- objektivní poruchou souhry postavení a pohybu – úchylky a pády,
- vegetativními příznaky (nauzea, zvracení, změny tepu),
- případně úzkostí.
Dělení[upravit | editovat zdroj]
- vestibulární
- extravestibulární – s poruchami očními a propriocepce
Nejčastější etiologie vestibulární závrati[upravit | editovat zdroj]
- přetížení aparátu pohybem či nepřiměřeným gravitačním polem (stav beztíže),
- záněty, nádory, úrazy, toxiny, léky…
Příznaky[upravit | editovat zdroj]
Periferní porucha – harmonie jednotlivých příznaků (nystagmus, pády, úchylky…).
Centrální porucha – charakterizuje je dysharmonie – není souvislost mezi nystagmem a pády, chybí porucha sluchu, často jsou jiné neurologické příznaky.
Charakteristika závratí[upravit | editovat zdroj]
- povaha (otáčení, houpání, pocit pádu, slabosti),
- prodromy závratí (tlak v uchu, bolest hlavy, tinnitus),
- vyvolávající činitelé (kouření, alkohol, léky, poloha, pohyb, hluk, optické vjemy…),
- průvodní projevy (nedoslýchavost, tinnitus, vegetativní příznaky, neuro symptomy),
- trvání a intenzita – vertigo znamená primárně točivou závrať,
- příznaky – nevůle, zvracení, pocení, palpitace, nystagmus a ataxie (porucha chůze).
Periferní vestibulární syndrom[upravit | editovat zdroj]
Je způsoben postižením rovnovážného ústrojí a/nebo nervu. Obecně platí, že čím je léze periferněji, tím přesnější pocit stavu pacient udává.
Jednostranné postižení[upravit | editovat zdroj]
Vyskytuje se rotační závrať s nauzeou, obvykle je postižen i sluch. Obtíže se zhoršují při pohybech hlavy.
Oboustranné postižení[upravit | editovat zdroj]
Pacient si stěžuje na poruchy chůze a na nejistotu (tzv. ataxie). Obtíže se zhoršují ve tmě a na nerovném povrchu, bývá rozmazané vidění při rychlých pohybech hlavy (tzv. oscilopsie). Oboustranná chronicky progredující léze nemá paradoxně moc příznaků.
Nystagmus[upravit | editovat zdroj]
Spontánní nystagmus je téměř vždy přítomen – horizontální nebo horizontálně-rotační, jednosměrný, často II.–III.stupně.
- intenzita nystagmu se zvyšuje při pohledu ve směru rychlé složky (Alexandrův zákon),
- je pozitivní korelace mezi intenzitou závratě a nystagmem.
U tohoto syndromu se nevyskytuje vertigo bez nystagmu a nystagmus bez vertiga – oční fixace periferní nystagmus inhibuje (abychom ho prokázali, musíme zamezit fixaci – užíváme např. Frenzelovy brýle – tlustá skla (+15D)…).
Nystagmus vykazuje známky únavy – když se pacient snaží vydržet déle očima v jedné pozici, tak časem vymizí.
- ke straně nemocného labyrintu je iritační, k opačné straně zánikový.
Příznaky[upravit | editovat zdroj]
Syndrom je harmonický – všechny úchylky mají stejný směr (oči, pohyby…), akorát rychlá složka nystagmu jde v opačném směru.
- Intenzita příznaků je dána velikostí rozdílu mezi oběma aparáty – tonické úchylky směřují vždy ke straně slabšího aparátu (silnější to přetlačuje…), tj. ke straně léze – pomalá složka nystagmu jde ke straně léze, rychlá složka (daná touhou mozkové kůry o korekci) je ve směru opačném.
- Směr úchylky stoje závisí na poloze hlavy, obvykle se uchyluje za postiženým uchem – když je postiženo pravé ucho a otočíme hlavu doprava, tak spadneme dozadu.
Benigní paroxysmální vertigo[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o jednu z nejčastějších příčin periferních závratí. Typický příklad je paroxysmální vestibulární dysfunkce.
- podkladem je patologie zadního semicirkulárního kanálku daná degenerací utrikulární makuly – poškození vzniká po traumatu, po operaci ve středouší, po infekci, stárnutím
Etiologie[upravit | editovat zdroj]
Dochází k uvolnění malých částeček buněk s obsahem minerálů (otokonií) z makuly a vyputování do kanálku – při pohybu hlavou ovlivňují tok endolymfy, dráždí.
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
typický – při určitém postavení hlavy dojde k silné rotační závrati:
- poloha je u daného nemocného vždy stejná – závrať zpravidla do několika sekund zmizí,
- nejsou poškozeny jiné části ucha (není tinnitus ani nedoslýchavost…).
Léčba[upravit | editovat zdroj]
- manévr dle Semonta – cílem je odstranit otokonie z kanálku.
Neuronitis vestibularis[upravit | editovat zdroj]
- častá příčina závratí – dojde k náhlé, úplné, jednostranné ztrátě vestibulární funkce
- etiologie – patrně viry
- příznak – náhle vzniklá, silná rotační závrať, nauzea a zvracení, nedoslýchavost a tinnitus nejsou
- během pár dnů se stav upraví
- léčba – kortikoidy
Meniérova choroba[upravit | editovat zdroj]
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.