Základní příznaky při onemocnění jater, žlučového systému a slinivky břišní
Příznaky onemocnění jater[upravit | editovat zdroj]
Hlavním příznakem onemocnění jater je žloutenka.
Žloutenka (ikterus) označuje žluté zbarvení kůže, sliznic a sklér. Objeví se při zvýšení plazmatické hladiny bilirubinu nad 25-35 μmol/l. Jedná se o častý příznak onemocnění jater a žlučových cest. Mírný stupeň žloutenky se nazývá subikterus(žluté zbarvení je pak vidět pouze na sklérách za denního světla, ne na umělém osvětlení).
Portální hypertenze znamená zvýšení žilního tlaku v řečišti vena portae. Nemocného ohrožuje především krvácením z jícnových varixů, účastní se vzniku ascitu a jaterní encefalopatie. Do vena portae přitéká krev z nepárových orgánů dutiny břišní. Všechny tyto orgány trpí při portální hypertenzi poruchou odtoku krve. Často pozorujeme rozšíření kolaterál mezi vena portae a dutými žilami, tyto rozšířené kolaterály se označují portokavální anastomózy. Následně se projevují jako jícnové varixy, caput medusae na břiše nebo hemoroidy.
Podle lokalizace překážky rozeznáváme 4 typy portální hypertenze:
- prehepatální – blok portální žíly;
- hepatální pre-sinusoidální – např. útlak infiltráty v periportálních prostorech;
- hepatální post-sinusoidální – např. jaterní alkoholická cirhóza;
- posthepatální – blok jaterních žil.
Jaterní encefalopatie je soubor neuropsychických příznaků doprovázející jaterní nemoci v důsledku těžkého poškození hepatocytů a rozsáhlých portosystémových kolaterál. V důsledku obou poruch dochází k nedostatečné detoxikaci dusíkatých metabolitů. Klinickým obrazem je spavost, poruchy vědomí, pomalé jednoslabičné odpovědi, apatie, sopor až kóma. Typický je tzv. mávavý třes (když nemocný předpaží a roztáhne prsty nastává třes). U pacienta pociťujeme foetor hepaticus.
Dalším z příznaků jaterního onemocnění je ascites. Ascites je zvýšené množství volné tekutiny v dutině břišní. Množství tekutiny je různé (můžou to být až desítky litrů). Tekutina je čirá nebo nažloutlá. Mechanismus vzniku vyplývá ze Starlingova zákona, kvůli hypertenzi je vyšší filtrační tlak a pacient má hypoalbuminemii z poruchy funkce hepatocytů. Dalšími faktory je například zvýšená tvorba lymfy v játrech, retence sodíku (sekundární hyperaldosteronismus vede k následné hypersekreci antidiuretického hormonu).
Jaterní choroby jsou také často provázeny příznaky žaludeční a střevní dyspepsie (trávicí potíže) – nechutenství, pocit plnosti v břiše, plynatost, poruchy stolice.
Příznaky onemocnění žlučníku[upravit | editovat zdroj]
Při onemocnění žlučníku pozorujeme hlavně typickou bolest – žlučníková kolika. Je to záchvat velice intenzivní a nesnesitelné bolesti, který vzniká náhle. Nejčastěji k nim dochází po těžkém nedietním jídle nebo po silném stresu. Objevují se nejčastěji v noci. Bolest začíná v nadbříšku nebo v pravém podžebří a typicky se propaguje do zad pod pravou lopatku. Pacient pociťuje nauzeu nebo přímo zvrací. Pacient je vysoce neklidný a pěstí si tlačí do místa bolesti, často mění polohu a různě se stáčí. Žlučníková kolika může být také vyvolána pohyby žlučových kamenů v žlučových cestách. Souvisejícími příznaky je teplota, třesavka či postehepatický ikterus.
Příznaky onemocnění pankreatu[upravit | editovat zdroj]
Hlavním příznakem je bolest v nadbřišku, která se šíří do zad podél levého žeberního oblouku. Bolest je stálá, píchavá a nesnesitelná (nejdřív je vázaná na jídlo, poté vzniká nepravidelně bez vztahu k jídlu). Akutní pankreatitida se projevuje po tučném jídle, po alkoholu a objevuje se několik hodin po jídle (typicky v noci). Dalšími příznaky je zvracení, nauzea, škytání. Chronická pankreatitida je provázená mírnější bolestí, často probíhá v záchvatech. Obecně ji provází dyspepsie – nechutenství, nafouknutí, hubnutí, objemná stolice, která je jílovitá a mazlavá.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- CHROBÁK, Ladislav, et al. Propedeutika vnitřního lékařství. 2. vydání. Grada, 2003. ISBN 80-247-0609-1.