Vývoj gonád

Gonády se formují v mediální (gonadální) části urogenitální lišty, která je od zbytku (mezonefrické části) oddělena žlábkem. Oblast, ve které vznikají, můžeme ohraničit posledním hrudním a prvními dvěma bederními obratly.

Gonády jsou v podstatě vytvořeny ze tří základů

1. intermediární mezoderm – vytváří mezenchym gonád;
2. mezoderm laterální plotýnky (somatopleura) – proliferuje jako epitelové čapy do mezenchymu koncem 4. týdne;
3. prvopohlavní buňky.

Prvopohlavní buňky

Prvopohlavní buňky se ve stádiu dvojvrstevného terčíku nacházejí na kaudálním konci epiblastu. Při gastrulaci pronikají do oblasti primitivního proužku, ze které vzniká část extraembryonálního mezodermu. Současně s ním se dostávají do stěny žloutkového váčku v místě, kde do něj ústí allantois. S vtahováním žloutkového váčku se ocitají ve stěně kloaky a asi v 6. týdnu vývoje embrya začne jejich aktivní migrace dorzálním mezentériem do gonadálních lišt. V gonadální lište přicházejí do styku s coelomovým epitelem a jejich spojením vzniknou primitivní pohlavní provazce. Tímto procesem vzniká asi v 7. týdnu tzv. indiferentní gonáda.

Testis

Pohlaví embrya je určeno už v okamžiku oplození konfigurací pohlavních chromozomů. Základem pro sexuální dimorfizmus je chromozom Y, který na svém krátkém raménku obsahuje gen SRY (sex-determining factor on Y). Produktem tohoto genu je protein, který spouští kaskádu vedoucí k vytvoření varlat. Tento protein se váže na buňky stromatu gonády, které začnou exprimovat gen SOX9. Ten působí na další buňky a stimuluje je k produkci testosteronu. Pod jeho vlivem vznikají varlata, vývodné cesty pohlavní a vnější genitál. Kromě toho působí SOX9 inhibičně na WNT4, hlavní gen pro vývoj ženských gonád.

V případě vývoje mužské gonády perzistují primitivní pohlavní provazce vytvořené ve stádiu indiferentní gonády. Prorůstají do gonadální lišty a v tomto období se nazývají medulární provazce. Zároveň dochází k rozvoji mohutné vazivové vrstvy (budoucí tunica albuginea) pod coelomovým epitelem, která brání další proliferaci tohoto epitelu. Provazce se postupně stáčejí a dávají vznik semenotvorným kanálkům. Deriváty coelomového epitelu jsou Sertoliho buňky. Deriváty prvopohlavních buněk jsou spermatogonie. Ty zůstávají v nediferencovaném stavu až do puberty. Provazce poté v oblasti mediastinum testis vytvářejí síť rete testis, která tvoří začátek vývodnych pohlavních cest.

Ovarium

V případě nepřítomnosti genu SRY se exprimuje gen WNT4. V důsledku toho zanikají primitivní provazce a dochází k vývoji ženských pohlavních orgánů. Nevzniká ani tak mohutná vazivová vrstva jako v případě vývoje varlat, a proto může dojít k druhé vlně proliferace coelomového epitelu. Vzniknou kortikální provazce. Tato vlna zároveň vede k vytvoření folikulů. Ty vzniknou stykem oogonií s epitelem. Oogonie, které se kompletně obklopí epitelovými buňkami (základ pro primordiální folikuly), vstoupí do prvního meiotického dělení. Asi koncem 5. měsíce se všechny primordiální folikuly zastaví v diktyotenním stádiu – na konci profáze 1. meiotického dělení.

Odkazy

Související články

• Menstruační cyklus
• Ovariální cyklus
• Gametogeneze

Použitá literatúra

• SADLER, Thomas, W. Langmanova lékařská embryologie. 1. české vydání. Praha : Grada, 2011. 414 s. ISBN 978-80-247-2640-3.