Výživa ve sportu

Z WikiSkript

Energetický výdej[upravit | editovat zdroj]

U nesportovců činí denní energetický výdej:

  • bazální metabolizmus 60−70 %;
  • fyzická aktivita 20−25 %;
  • postprandiální termogeneze 5−12 %.

Energetický výdej ovlivňuje: čas, intenzita, hmotnost, teplota okolí.

Energetické substráty pro pohyb[upravit | editovat zdroj]

Intenzita zátěže rozhoduje, který substrát bude převážně utilizován.

Energie pro svalovou činnost[upravit | editovat zdroj]

  • ATP, CPK (kreatinfosfokináza), glukóza, laktát, glykogen (svaly, játra);
  • tuky: mastné kyseliny (FFA) z TAG.

Energetická výtěžnost pro jednotlivé složky: sacharidy 16−17 kJ/g, tuky 36 kJ/g. O substrátu, který se využije pro energetický výdej rozhoduje:

  • kapacita svalu pro aerobní resp. anaerobní metabolismus (typ vláken I − pomalá oxidativní, II − rychlá glykolytická IIa + oxidativní více než IIb);
  • VO2 max (ml/kg/min). Sprinteři dosahují jen o něco více než netrénovaní na rozdíl od vytrvalců.

Pohyb o vysoké intenzitě[upravit | editovat zdroj]

  • Převážně anaerobní metabolismus;
  • vznik laktátu (příčina změny pH ve svalu);
  • rozhoduje trénovanost;
  • 10-ti sekundová zátěž: 90 % anaerobní vs. 10 % aerobní; *120-ti minutová: 1 % anaerobní vs. 99 % aerobní.

Dlouhotrvající, vytrvalostní zátěž[upravit | editovat zdroj]

  • Zpočátku anaerobní stav přechází asi po 3 minutách na ustálený aerobní stav;
  • při soutěžích jde o střídání aerobní a anaerobní;
  • katecholaminy stimulují lipolýzu, snižuje se inzulinémie (inzulin lipolýzu inhibuje).

Energetický příjem[upravit | editovat zdroj]

  • Pro každý sport různý;
  • záleží na objemu tréninku: ženy až 20 MJ/den; muži až 30 MJ/den (např. běh na lyžích, golf − 8 MJ/den).

Potřeba bílkovin v denním režimu[upravit | editovat zdroj]

Děti 1,0 g/kg/den
Dospívající 1−1,5 g/kg/den
Dospělí 0,8−1 g/kg*

(*těhotné + 6−10g/den, kojící + 10−16g/den)

Rekreační sport 0,8−1 g/kg/den
Vytrvalostní sport 1,2−1,6g/kg/den
Silový sport 1,5−1,7 g/kg/den*

(*při růstu svalové hmoty)

Vysokoproteinové diety[upravit | editovat zdroj]

  • Velká opatrnost při hepatopatiích a renálních onemocněních;
  • při normální funkci jater a ledvin spíše neškodné;
  • neefektivní, cenově nákladné.

Vitamíny[upravit | editovat zdroj]

  • Chybí evidence based;
  • existují hranice bezpečných dávek;
  • existují i studie, které prokazují snížení výkonnosti při nadbytku vitamínů;
  • antioxidanty spíše nezvyšují výkonnost.

Minerály[upravit | editovat zdroj]

  • Na, K, Ca, Mg, (Zn), Fe, (Cu), I (Cr, Co, Se atd.);
  • žádné potravinové doplňky nemají evidence based medicine výsledky na výkonnost.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]