Výživa ve sportu
Z WikiSkript
Energetický výdej[upravit | editovat zdroj]
U nesportovců činí denní energetický výdej:
- bazální metabolizmus 60−70 %;
- fyzická aktivita 20−25 %;
- postprandiální termogeneze 5−12 %.
Energetický výdej ovlivňuje: čas, intenzita, hmotnost, teplota okolí.
Energetické substráty pro pohyb[upravit | editovat zdroj]
Intenzita zátěže rozhoduje, který substrát bude převážně utilizován.
Energie pro svalovou činnost[upravit | editovat zdroj]
- ATP, CPK (kreatinfosfokináza), glukóza, laktát, glykogen (svaly, játra);
- tuky: mastné kyseliny (FFA) z TAG.
Energetická výtěžnost pro jednotlivé složky: sacharidy 16−17 kJ/g, tuky 36 kJ/g. O substrátu, který se využije pro energetický výdej rozhoduje:
- kapacita svalu pro aerobní resp. anaerobní metabolismus (typ vláken I − pomalá oxidativní, II − rychlá glykolytická IIa + oxidativní více než IIb);
- VO2 max (ml/kg/min). Sprinteři dosahují jen o něco více než netrénovaní na rozdíl od vytrvalců.
Pohyb o vysoké intenzitě[upravit | editovat zdroj]
- Převážně anaerobní metabolismus;
- vznik laktátu (příčina změny pH ve svalu);
- rozhoduje trénovanost;
- 10-ti sekundová zátěž: 90 % anaerobní vs. 10 % aerobní; *120-ti minutová: 1 % anaerobní vs. 99 % aerobní.
Dlouhotrvající, vytrvalostní zátěž[upravit | editovat zdroj]
- Zpočátku anaerobní stav přechází asi po 3 minutách na ustálený aerobní stav;
- při soutěžích jde o střídání aerobní a anaerobní;
- katecholaminy stimulují lipolýzu, snižuje se inzulinémie (inzulin lipolýzu inhibuje).
Energetický příjem[upravit | editovat zdroj]
- Pro každý sport různý;
- záleží na objemu tréninku: ženy až 20 MJ/den; muži až 30 MJ/den (např. běh na lyžích, golf − 8 MJ/den).
Potřeba bílkovin v denním režimu[upravit | editovat zdroj]
Děti | 1,0 g/kg/den |
Dospívající | 1−1,5 g/kg/den |
Dospělí | 0,8−1 g/kg* |
(*těhotné + 6−10g/den, kojící + 10−16g/den)
Rekreační sport | 0,8−1 g/kg/den |
Vytrvalostní sport | 1,2−1,6g/kg/den |
Silový sport | 1,5−1,7 g/kg/den* |
(*při růstu svalové hmoty)
Vysokoproteinové diety[upravit | editovat zdroj]
- Velká opatrnost při hepatopatiích a renálních onemocněních;
- při normální funkci jater a ledvin spíše neškodné;
- neefektivní, cenově nákladné.
Vitamíny[upravit | editovat zdroj]
- Chybí evidence based;
- existují hranice bezpečných dávek;
- existují i studie, které prokazují snížení výkonnosti při nadbytku vitamínů;
- antioxidanty spíše nezvyšují výkonnost.
Minerály[upravit | editovat zdroj]
- Na, K, Ca, Mg, (Zn), Fe, (Cu), I (Cr, Co, Se atd.);
- žádné potravinové doplňky nemají evidence based medicine výsledky na výkonnost.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- MATOULEK, Martin. Výživa ve sportu I [online]. [cit. 2012-03-12]. <https://el.lf1.cuni.cz/p38723841/>.