Úskalí pohybových aktivit
Z WikiSkript
Pohyb a obezita[upravit | editovat zdroj]
- Pohybová aktivita je základní terapeutická metoda v léčbě nejen obezity.
- Preskripce pohybové aktivity je velmi individuální a může i uškodit.
- Negativní zkušenosti z prvních hodin vedou k non-compliance s pohybovým režimem.
Možné komplikace[upravit | editovat zdroj]
Akutní[upravit | editovat zdroj]
- Náhlá smrt: Náhlá smrt (NS) postihne v USA 1/100000 sportovců za rok v poměru mužů k ženám 10:1. Relativně více je kardiomyopatií: jenom hypertrofických CMP jako příčina NS je v Minnesotě 1 na 200 000 vysokoškoláků za rok (etnické rozdíly v incidenci). Relativní riziko NS vrcholového sportovce proti běžné populaci do 35 let je asi 2,5. Podle dat z Itálie je v regionu Veneto vyšší incidence arytmogenní dysplázie RV: 2,3 NS/100000 sportovců/rok, muži:ženy 2,6:1. Díky vysoké incidenci arytmogenní dysplázie v části Itálie tam platí stát povinné sportovní prohlídky.
- Akutní projevy ICHS: Jeden u projevů je dušnost. Je to jednak projev fyziologické dekondice a je to jediný projev akutní ICHS u diabetika s neuropatií.
- Hypertenzní reakce
- Arteriální hypertenze: Organismus reaguje na zátěž zvýšením krevního tlaku přímo úměrně zátěži a závisí na počtu zapojených svalových skupin a na množství vyplavených katecholaminů jako odpověď na stresovou reakci. Hypertonická reakce je definována jako zvýšení krevního tlaku o 30mmHg na 1W/kg (měřeno ručně). Reakce TK na zátěž se u pacientů s MS nedá odhadnout.
- Arteriální hypertenze a PA u obézních: Cca 80 % diabetiků s nadváhou a obezitou má hypertenzní reakci na spiroergometrii a ta je pak důvodem pro snížení zátěže při „tréninku“. Naprostá většina z nich nemá žádné klinické projevy. Výběr testů a zátěže je zásadní pro dobré vyhodnocení. Pro zjištění hypertonické reakce za běžných podmínek, při kterých pacient bude chodit cvičit, nevysazujeme žádné léky.
- Hypoglykemie (ale i hyperglykémie)
- Ortopedické komplikace
Chronické[upravit | editovat zdroj]
- Vertebrogenní algický syndrom
- Dekompenzace artrózy
Subjektivní vnímání zátěže[upravit | editovat zdroj]
Hodnocení vnímané námahy | ||
---|---|---|
6 | Minimální | |
7 | Velmi, velmi lehké | |
8 | ||
9 | Velmi lehké | |
10 | ||
11 | Docela lehké | |
12 | ||
13 | Poněkud těžké | |
14 | ||
15 | Těžké | |
16 | ||
17 | Velmi těžké | |
18 | ||
19 | Velmi, velmi těžké | |
20 | Nejtěžší |
Hypotenze[upravit | editovat zdroj]
- Může nastat při kombinace antihypertenziv a u pacientů trpících syndromem bílého pláště. Po FA vasodilatace, která může být potencována účinkem antihypertenziv. k symptomatické posturální hypotenzi či dokonce k synkopě eventuálně arytmii může dojít při autonomní neuropatii.
- Prevence: Kontrola krevního tlaku ve zotavovací fázi postupná změna polohy z horizontální do vertikální. (Např. po ukončení šlapání na ortopedu zůstat ještě několik minut sedět na kole nebo šlapat jen volně a pak vstávat s oporou řidítek.)
Komplikace FA diabetiků[upravit | editovat zdroj]
- Nespecifické – ICHS, hypertenze, pohybový aparát
- Specifické – hypoglykémie, hyperglykémie, diabetická noha (výběr vhodné obuvi!)
Stres a diabetes[upravit | editovat zdroj]
- Zhoršuje kompenzaci diabetu
- Pacient v akutní fázi stresu klidně zvýší hladinu glykémie o 10 mmol/l (nedokáže utilizovat dostatečně v periferii), játra vystupňují glukoneogenezu.
- U pacientů s náhlým zhoršením kompenzace v posledním měsíci vždy zjišťujeme, zda byli vystaveni stresu, po vyloučení jiných příčin (infekce, jiné onemocnění, závažné porušování diety).
Diabetik a fyzická aktivita[upravit | editovat zdroj]
I pozitivní stres může zhoršit gylkémii. Zvláště u tzv. “labilních“ diabetiků dochází často po cvičení (i když se na něj těší) ke zvýšení glykémie. Zřejmě jde o aktivaci stresové osy. Po určité době dochází k adaptaci a zlepšení kompenzace.
Praxe[upravit | editovat zdroj]
- Důležité je sledování prvních hodin po našem doporučení (záznam subjektivního vnímání, kontrolovaný trénink, záznam srdeční frekvence a následné vyhodnocení)
- Self-monitoring glykémie před, hned po a 2–3 hodiny po fyzické zátěži (riziko pozdních hypoglykémií)
- Self-monitoring krevního tlaku (riziko hypertenzní reakce), pozátěžová hypotenze (zvláště u seniorů a pacientů vícečetné kombinaci AH). Po ukončení zátěže na stroji chvíli vyčkat resp. poslední minuty na minimální zátěži.
Praxe pro preskripci[upravit | editovat zdroj]
Identifikace rizikového pacienta:
- pacient přijde od lékaře: doporučení s ohledem na přidružená vyšetření a znalostí všech rizik; komunikace s fyzioterapeutem
- pacient přijde sám: potenciálně rizikový pacient; provedení anamnézy; odeslání k ošetřujícímu lékaři
Rizikový pacient[upravit | editovat zdroj]
- Obézní pacient, který nechodí k lékaři a rozhodl se zhubnout;
- Pacient s diabetem mellitem bez diabetologického průkazu;
- Pacient s hypertenzí, který nezná svoji léčbu;
- Bývalý sportovec.
Anamnéza[upravit | editovat zdroj]
Osobní:
- ICHS: projevy, ergometrické vyšetření. Léky
- léky: Betablokátory, antiarytmika
- Hypertenze: zátěžová reakce
- léky: Betablokátory, verapamil
- Diabetes mellitus
- léky: PAD, inzulín (hrozí hypoglykemie)
- Ostatní: CMP, artróza,...
Nutné znát pro pacientovu bezpečnost[upravit | editovat zdroj]
- Dušnost: projevy fyziologické dekondice; ICHS bez stenokardií (tzv. němá ischemie) je typická pro diabetiky.
- Reakce krevního tlaku: u pacientů s komplikacemi.
- Glykémie po zátěži: hypoglykemie/hyperglykemie, měřit i několik hodin po zátěži.
- Zátěžové testy a doporučení; volba vhodného testu.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- MATOULEK, Martin. Úskalí pohybových aktivit [online]. [cit. 2012-03-12]. <https://el.lf1.cuni.cz/p10761045/>.