Obecná stavba trávicí trubice
(přesměrováno z Trávicí ústrojí)
Trávicí soustava (systema digestorium) slouží ke zpracovávání živin a jejich vstřebávání. Během trávení potrava prochází skrz trávicí trakt, kde dochází k jejímu rozmělnění a chemickému rozložení na jednodušší látky. Ty se dostávají do krve a následně do tkání a buněk těla, kde jsou využity jako zdroj energie nebo stavební součást buněk.
Trávicí soustavu tvoří trávicí trubice a přídatné žlázy – gll. salivariae majores (glandula parotis, glandula submandibularis, glandula sublingualis, játra a slinivka břišní)
Hlavní orgány a úseky trávicí soustavy[upravit | editovat zdroj]
- cavitas oris - dutina ústní
- Dentes - zuby, lingua - jazyk, palatum - patro, glandulae oris - slinné žlázy úst
- Dentes - zuby, lingua - jazyk, palatum - patro, glandulae oris - slinné žlázy úst
- Pharynx - hltan
- Oesophagus - jícen
- Gaster - žaludek
- Intestinum tenue - tenké střevo
- Duodenum - dvanáctník
- jejunum - lačník
- ileum - kyčelník
- Intestinum crassum - tlusté střevo
- Caecum - slepé střevo
- colon - tračník - ascendens, transversum, descendens et sigmoideum
- rectum - konečník
Žlázy ústící do duodena
- hepar - játra
- pancreas - slinivka břišní
Jednotlivé vrstvy trávicí trubice[upravit | editovat zdroj]
Tunica mucosa[upravit | editovat zdroj]
Vystélá dutiny trávicí trubice jako měkká, růžová až červená vrstva, zvlhčená sekretem ze žlázek. V některých oddílech je hladká, v jiných je složena v řasy nebo vybíhá v drobné výběžky.
- Lamina epithelialis
- Tvořena na začátku a konci trávicí trubice vrstevnatým dlaždicovým nerohovějícím epitelem v místech, která slouží především jako mechanická ochrana (ústní dutina, hltan, jícen, anální část trávicí trubice), ve středních částech jde o epitel jednovrstevný cylindrický, který plní v žaludku funkci sekreční a ve střevě funkci resorpční.
- Může vytvářet řasy (plicae), papily (papillae) nebo klky (villi).
- Epitelové buňky produkují hlen (mucus) a množství působků, které jsou zodpovědné za trávení, resorpci látek a odstranění škodlivých, nestravitelných a nadbytečných metabolitů.
- Lamina propria mucosae
- Nachází se pod epitelem a jedná se o vrstvičku řídkého kolagenního vaziva, v němž se vyskytují četné krevní a lymfatické cévy a žlázky.
- Na některých místech jsou zde přítomny lymfatické folikuly (folliculi lymphatici solitarii et aggregati).
- Těsně pod epitelem je zóna, kde se vyskytují četné makrofágy, lymfocyty a plasmatické buňky produkující protilátky (imunoglobuliny), jež jsou vázány na sekreční proteiny produkované epitelovými buňkami a jsou uvolňovány na povrch sliznice.
- Lamina muscularis mucosae
- Tvoří ji hladké svalové buňky.
- Nemusí být vždy, umožňuje posun sliznice po svalovině trávicí trubice.
Tunica submucosa[upravit | editovat zdroj]
Jinými slovy podslizniční vazivo tvořené řídkým kolagenním vazivem, v němž se nalézají krevní a lymfatické cévy. Jedná se o vrstvu připojující sliznici ke svalovině. V submukóze se objevují také žlázky (např. v duodenu gll. duodenales seu Brunneri nebo jícnu) a lymfatická tkáň. Také jsou zde uloženy pleteně silnějších cév a nervů (plexus submucosus Meissneri).
Tunica muscularis externa[upravit | editovat zdroj]
Svalová vrstva je tvořena na začátku (do poloviny jícnu) a na konci trávicí trubice příčně pruhovanou svalovinou, ve střední části, tj. od střední části jícnu až k dolní části rekta, svalovinou hladkou. Svalovina je uspořádána ve dvou vrstvách. Vnitřní vrstva je cirkulární (stratum circulare) a zevní podélná (stratum longitudinale). Jak hladká, tak příčně pruhovaná cirkulární svalovina je místy zesílena ve svěrače, sfinktery. Mezi cirkulární a podélnou svalovinou je slabá vrstvička vaziva, ve které leží další krevní, lymfatické cévy a nervová pleteň (plexus myentericus Auerbachi).
Tunica externa[upravit | editovat zdroj]
Zevní povrchová vrstva je vytvořena buď jako tunica adventitia, složená z řídkého či zahuštěného vaziva, které přechází do okolního vaziva (mediastina, paraproctia). Takto vytvořená zevní vrstva obaluje části trávicí trubice, které neleží v pobřišnicové dutině, tzn. krční a hrudní úsek jícnu a recta. Druhou formou povrchové vrstvy je hladká a lesklá tunica serosa, která obaluje část trávicí trubice přivrácenou do břišní dutiny. Tvoří ji jedna vrstva plochých epitelových buněk, tzv. mesotelové buňky, podložené malou vrstvičkou subserózního vaziva, tunica subserosa.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Procvičování histologických preparátú
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 17.04.2010]. <https://langenbeck.webs.com/>.
- ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie. 2., uprav. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, 2002. 470 s. sv. 2. ISBN 80-7169-970-5.
- JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.
- LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2012. ISBN 978-80-247-3729-4.
- NAŇKA, O., ELIŠKOVÁ M. Přehled anatomie. Druhé, doplněné a přepracované vyd. Praha: Galén - Karolinum, 2009, 416 s. ISBN 978-80-246-1717-6
- ZDN, Trávicí soustava, MUDr. Petr Bednář, 2010 [online] Dostupné na: <https://web.archive.org/web/20160331222721/http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-pacientske-listy/travici-soustava-449015>