Telerehabilitace

Z WikiSkript

Telerehabilitace (nebo také e-rehabilitace) je poskytování rehabilitačních služeb prostřednictvím telekomunikačních sítí a internetu.

Telerehabilitace patří do širší skupiny zdravotnických oborů souhrnně nazývaných telemedicína (angl.  Telehealth). Tento pojem je definován jako poskytování zdravotnických služeb a informací přes telekomunikační technologie. Mezi zdravotnické obory, které využívají telemedicínu patří: fyzioterapie, ergoterapie, logoterapie, psychoterapie, audioterapie, psychiatrie a další. Jednou z forem distanční terapie (terapie na dálku) může být videokonzultace, při níž je pacient na dálku spojen s lékařem či terapeutem.

Telemedicína se uplatňuje i v případě sběru pacientských dat skrze nositelná zařízení (např. pro telemonitoraci různých parametrů). Nejen lékař, ale i samotný pacient může takto sledovat vývoj měřených parametrů. Tento způsob se uplatňuje zejména u pacientů s chronickým onemocněním s nutností každodenní sebepéče.


Vývoj telerehabilitace[upravit | editovat zdroj]

Počátky telerehabilitace je nutné hledat v USA v druhé polovině 20. století s rozvojem letectví a kosmonautiky (NASA), poskytování zdravotnických služeb ve vězeňství, v odlehlých venkovských oblastech a v rámci zajištění rehabilitace válečným veteránům z Vietnamu. Vlastní pojem telerehabilitace se začíná ve zdravotnické literatuře objevovat až na konci 90. let minulého století.

Impulsem vzniku a rozvoje telerehabilitace byl a je nedostatek intenzívní včasné rehabilitace pacientů hlavně v poúrazové péči, po chirurgických a neurologických operacích, prodělaných kraniotraumatech a CMP.

Důvody zhoršené dostupnosti ambulantní rehabilitační péče (z pohledu včasnosti a frekvence)[upravit | editovat zdroj]

  • velká vzdálenost bydliště pacienta od ambulantních zařízení;
  • imobilita pacienta, který je závislý na dopravě zajišťované ostatními členy domácnosti;
  • dlouhé objednací lhůty na terapii;
  • hůře dostupná péče pro venkovské pacienty;
  • přeplněnost ambulantních pracovišť;
  • nedostatečná koncentrace odborníků na jednom pracovišti.


Postup telerehabilitace[upravit | editovat zdroj]

  • Pacient přijde na vstupní vyšetření, na základě kterého fyzioterapeut stanoví individuální cvičební plán;
  • Pacient obdrží vybavení potřebné k zahájení terapie (viz níže);
  • V průběhu domácí terapie je zajištěn přenos naměřených dat do on-line systému a jejich okamžité či dodatečné vyhodnocení terapeutem;
  • Systém umožňuje vzdálené přizpůsobení obtížnosti terapie (např. nastavení parametrů přístrojů) podle schopností každého pacienta;
  • Pacient může konzultovat postup rehabilitace, své aktuální pocity či další relevantní záležitosti online s terapeutem (např. telefonicky či přes SKYPE);
  • Při výstupním vyšetření fyzioterapeut zhodnotí zlepšení zdravotního stavu pacienta.


Přístrojové vybavení[upravit | editovat zdroj]

  • stabilometrická či plantografická plošina (sledování polohy kolmého průmětu těžiště pacienta či rozložení tlaku pod chodidly);
  • krokoměry (obyčejné fitness náramky nemají potřebnou přesnost);
  • senzory pohybu;
  • různá nositelná zařízení (např. pro elektrickou stimulaci svalové práce);
  • robotické rukavice a exoskelety;
  • tablety s terapeutickými hrami (či obyčejné herní konzole);
  • specializovaná rehabilitační softwarová řešení (pro terapii poruch kognitivních funkcí);


Pro koho je telerehabilitace vhodná[upravit | editovat zdroj]

Telerehabilitace je využitelná pacienty v domácí péči, pacienty různých rehabilitačních ústavů, v odborných léčebnách, v pečovatelských domech, v lázeňských provozech. Uživatelem mohou být kliniky, ambulance a jejich klienti podstupující z různých důvodů rehabilitaci, kde ošetřující personál ocení technologický pokrok v péči, elektronizaci postupů a podporu domácí terapie poskytované distančním způsobem. Dojde ke zkvalitnění péče a ke zvýšení kvality života pacientů trpících různou škálou handicapů, včetně zvýšení komfortu života jejich rodin.

Telerehabilitaci je možné aplikovat v jednom časovém úseku na jednoho pacienta či na skupinu pacientů (skupinová terapie) pod dohledem jednoho terapeuta či několika odborníků zároveň. Z pohledu kontaktu lze provádět distanční terapii (terapii na dálku) synchronně (interakce pacienta a terapeuta v reálném čase) či asynchronně (přes PC programy se vzdáleným monitoringem a dálkovým nastavením těchto programů dle individuálních potřeb jednotlivých pacientů bez přímé interakce pacienta).

Výhody[upravit | editovat zdroj]

Hlavními výhodami telerehabilitace jsou její současná snadná dostupnost, časová a finanční úspora, možnost účastnit se terapie v domácím prostředí nebo zvýšení intenzity terapie; usnadnění práce terapeuta, který může poskytovat péči více klientům současně bez snížení její kvality.

Telerehabilitace v České republice[upravit | editovat zdroj]

V České republice se v této oblasti provádí řada studií a příznivě se rozvíjí různé klinické aplikace telerehabilitace zejména v oblasti fyzioterapie a logoterapie. To dokládá například společný mezioborový projekt - interaktivní systém pro cvičení rovnováhy Homebalance - 1. LF UK a FBMI ČVUT v rámci Výzkumného centra Albertov. Konkrétně jde o kombinaci monitorovacích a cvičebních pomůcek jako jsou stabilometrická plošina, krokoměr a tablet s terapeutickými hrami. Celý systém pro domácí rehabilitaci měří u pacienta zvolená data a poté je přenáší do zdravotnického zařízení. Terapeutický pracovník získané hodnoty sleduje, vyhodnocuje a při nedodržování nastaveného plánu se s pacientem spojí a upozorní na chyby. Veškerá činnost a kontakt mezi zdravotníkem a pacientem se děje bezkontaktně, aniž by musel vkročit do ambulance.

Unikátní český projekt distanční terapie a telerehabilitace - historicky první mobilní telerehabilitační kontejner na světě - vyvinul a zkonstruoval Nadační fond REGI Base I. ve spolupráci s Českou asociací robotiky, telemedicíny a kybernetiky (ARTAK) po pracovním úrazu profesionálního hasiče.  Studie z Rehabilitačního ústavu Kladruby u pacientů s afázií (ztráta či porucha řeči) po cévní mozkové příhodě potvrdila nutnost zavedení distanční logoterapie do praxe. V tomtéž rehabilitačním zařízení bylo testováno používání fitness krokoměrů u pacientů s různým aktuálním chůzovým stereotypem v závislosti na typu funkční poruchy pacienta, typu používané ortopedické pomůcky během chůze a lokace zařízení na těle.


Budoucnost telerehabilitace[upravit | editovat zdroj]

Telerehabilitace snižuje náklady na léčbu a nahrazuje zejména často komplikovanou dopravu pacienta do rehabilitačních ústavů, tím šetří čas a peníze dalším členům domácnosti či zdravotnickému systému.

V blízké budoucnosti s velkou pravděpodobností dojde k bouřlivému rozvoji tohoto mladého perspektivního oboru ruku v ruce s postupným vývojem kybernetiky, robotizace, umělé inteligence, internetu věcí (IoT). Tuto vizi posiluje i stávající nedostatek zdravotnického personálu a těžce nabyté zkušenosti v boji s pandemií COVID-19. Tato pandemie přinesla bezprecedentní a dříve nemyslitelné omezením kontaktů lidí a izolaci řady pacientů v domácnostech i zdravotnických zařízeních (nemocnice, domovy důchodců, LDN apod.) a tím vyvolala ve zdravotnictví potřebu aplikace telerehabilitace a telemedicíny obecně.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]


Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Telerehabilitace&oldid=489992“