Telerehabilitace
Telerehabilitace (nebo také e-rehabilitace) je poskytování rehabilitačních služeb prostřednictvím telekomunikačních sítí a internetu.
Telerehabilitace patří do širší skupiny zdravotnických oborů souhrnně nazývaných telemedicína (angl. Telehealth). Tento pojem je definován jako poskytování zdravotnických služeb a informací přes telekomunikační technologie. Mezi zdravotnické obory, které využívají telemedicínu patří: fyzioterapie, ergoterapie, logoterapie, psychoterapie, audioterapie, psychiatrie a další. Jednou z forem distanční terapie (terapie na dálku) může být videokonzultace, při níž je pacient na dálku spojen s lékařem či terapeutem.
Telemedicína se uplatňuje i v případě sběru pacientských dat skrze nositelná zařízení (např. pro telemonitoraci různých parametrů). Nejen lékař, ale i samotný pacient může takto sledovat vývoj měřených parametrů. Tento způsob se uplatňuje zejména u pacientů s chronickým onemocněním s nutností každodenní sebepéče.
Vývoj telerehabilitace[upravit | editovat zdroj]
Počátky telerehabilitace je nutné hledat v USA v druhé polovině 20. století s rozvojem letectví a kosmonautiky (NASA), poskytování zdravotnických služeb ve vězeňství, v odlehlých venkovských oblastech a v rámci zajištění rehabilitace válečným veteránům z Vietnamu. Vlastní pojem telerehabilitace se začíná ve zdravotnické literatuře objevovat až na konci 90. let minulého století.
Impulsem vzniku a rozvoje telerehabilitace byl a je nedostatek intenzívní včasné rehabilitace pacientů hlavně v poúrazové péči, po chirurgických a neurologických operacích, prodělaných kraniotraumatech a CMP.
Důvody zhoršené dostupnosti ambulantní rehabilitační péče (z pohledu včasnosti a frekvence)[upravit | editovat zdroj]
- velká vzdálenost bydliště pacienta od ambulantních zařízení;
- imobilita pacienta, který je závislý na dopravě zajišťované ostatními členy domácnosti;
- dlouhé objednací lhůty na terapii;
- hůře dostupná péče pro venkovské pacienty;
- přeplněnost ambulantních pracovišť;
- nedostatečná koncentrace odborníků na jednom pracovišti.
Postup telerehabilitace[upravit | editovat zdroj]
- Pacient přijde na vstupní vyšetření, na základě kterého fyzioterapeut stanoví individuální cvičební plán;
- Pacient obdrží vybavení potřebné k zahájení terapie (viz níže);
- V průběhu domácí terapie je zajištěn přenos naměřených dat do on-line systému a jejich okamžité či dodatečné vyhodnocení terapeutem;
- Systém umožňuje vzdálené přizpůsobení obtížnosti terapie (např. nastavení parametrů přístrojů) podle schopností každého pacienta;
- Pacient může konzultovat postup rehabilitace, své aktuální pocity či další relevantní záležitosti online s terapeutem (např. telefonicky či přes SKYPE);
- Při výstupním vyšetření fyzioterapeut zhodnotí zlepšení zdravotního stavu pacienta.
Přístrojové vybavení[upravit | editovat zdroj]
- stabilometrická či plantografická plošina (sledování polohy kolmého průmětu těžiště pacienta či rozložení tlaku pod chodidly);
- krokoměry (obyčejné fitness náramky nemají potřebnou přesnost);
- senzory pohybu;
- různá nositelná zařízení (např. pro elektrickou stimulaci svalové práce);
- robotické rukavice a exoskelety;
- tablety s terapeutickými hrami (či obyčejné herní konzole);
- specializovaná rehabilitační softwarová řešení (pro terapii poruch kognitivních funkcí);
Pro koho je telerehabilitace vhodná[upravit | editovat zdroj]
Telerehabilitace je využitelná pacienty v domácí péči, pacienty různých rehabilitačních ústavů, v odborných léčebnách, v pečovatelských domech, v lázeňských provozech. Uživatelem mohou být kliniky, ambulance a jejich klienti podstupující z různých důvodů rehabilitaci, kde ošetřující personál ocení technologický pokrok v péči, elektronizaci postupů a podporu domácí terapie poskytované distančním způsobem. Dojde ke zkvalitnění péče a ke zvýšení kvality života pacientů trpících různou škálou handicapů, včetně zvýšení komfortu života jejich rodin.
Telerehabilitaci je možné aplikovat v jednom časovém úseku na jednoho pacienta či na skupinu pacientů (skupinová terapie) pod dohledem jednoho terapeuta či několika odborníků zároveň. Z pohledu kontaktu lze provádět distanční terapii (terapii na dálku) synchronně (interakce pacienta a terapeuta v reálném čase) či asynchronně (přes PC programy se vzdáleným monitoringem a dálkovým nastavením těchto programů dle individuálních potřeb jednotlivých pacientů bez přímé interakce pacienta).
Výhody[upravit | editovat zdroj]
Hlavními výhodami telerehabilitace jsou její současná snadná dostupnost, časová a finanční úspora, možnost účastnit se terapie v domácím prostředí nebo zvýšení intenzity terapie; usnadnění práce terapeuta, který může poskytovat péči více klientům současně bez snížení její kvality.
Telerehabilitace v České republice[upravit | editovat zdroj]
V České republice se v této oblasti provádí řada studií a příznivě se rozvíjí různé klinické aplikace telerehabilitace zejména v oblasti fyzioterapie a logoterapie. To dokládá například společný mezioborový projekt - interaktivní systém pro cvičení rovnováhy Homebalance - 1. LF UK a FBMI ČVUT v rámci Výzkumného centra Albertov. Konkrétně jde o kombinaci monitorovacích a cvičebních pomůcek jako jsou stabilometrická plošina, krokoměr a tablet s terapeutickými hrami. Celý systém pro domácí rehabilitaci měří u pacienta zvolená data a poté je přenáší do zdravotnického zařízení. Terapeutický pracovník získané hodnoty sleduje, vyhodnocuje a při nedodržování nastaveného plánu se s pacientem spojí a upozorní na chyby. Veškerá činnost a kontakt mezi zdravotníkem a pacientem se děje bezkontaktně, aniž by musel vkročit do ambulance.
Unikátní český projekt distanční terapie a telerehabilitace - historicky první mobilní telerehabilitační kontejner na světě - vyvinul a zkonstruoval Nadační fond REGI Base I. ve spolupráci s Českou asociací robotiky, telemedicíny a kybernetiky (ARTAK) po pracovním úrazu profesionálního hasiče. Studie z Rehabilitačního ústavu Kladruby u pacientů s afázií (ztráta či porucha řeči) po cévní mozkové příhodě potvrdila nutnost zavedení distanční logoterapie do praxe. V tomtéž rehabilitačním zařízení bylo testováno používání fitness krokoměrů u pacientů s různým aktuálním chůzovým stereotypem v závislosti na typu funkční poruchy pacienta, typu používané ortopedické pomůcky během chůze a lokace zařízení na těle.
Budoucnost telerehabilitace[upravit | editovat zdroj]
Telerehabilitace snižuje náklady na léčbu a nahrazuje zejména často komplikovanou dopravu pacienta do rehabilitačních ústavů, tím šetří čas a peníze dalším členům domácnosti či zdravotnickému systému.
V blízké budoucnosti s velkou pravděpodobností dojde k bouřlivému rozvoji tohoto mladého perspektivního oboru ruku v ruce s postupným vývojem kybernetiky, robotizace, umělé inteligence, internetu věcí (IoT). Tuto vizi posiluje i stávající nedostatek zdravotnického personálu a těžce nabyté zkušenosti v boji s pandemií COVID-19. Tato pandemie přinesla bezprecedentní a dříve nemyslitelné omezením kontaktů lidí a izolaci řady pacientů v domácnostech i zdravotnických zařízeních (nemocnice, domovy důchodců, LDN apod.) a tím vyvolala ve zdravotnictví potřebu aplikace telerehabilitace a telemedicíny obecně.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Projekty telemedicíny v ČR
- Rehabilitace
- Cévní mozkové příhody
- Kognitivně behaviorální terapie
- EHealth
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Telerehabilitation na aglickojazyčné Wikipedii
- Telehealth na anglickojazyčné Wikipedii
- Telemedicína na české Wikipedii
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- STŘEDA, Leoš, Doc. MUDr., Ph.D eHealth a telemedicína [online]. [cit. 2021-02-08] <MUDr.-Leos-Streda-eHealth-telemedicina-e-Health-23.pdf>
- HOLUBOVÁ, Anna, Ing., JANATOVÁ, Markéta, MUDr. Využití digitálních technologií v terapii pacientů po cévní mozkové příhodě. Listy klinické logopedie [online]. [cit. 2021-02-08]. <https://casopis.aklcr.cz/pdfs/lkl/2018/02/07.pdf>
- ZATLOUKALOVÁ, Markéta, Mgr. Současné možnosti telerehabilitace u pacientů s afázií. Listy klinické logopedie 2019 [online]. [cit. 2021-02-08]. <https://casopis.aklcr.cz/artkey/lkl-201902-0002_current-telerehabilitation-options-in-aphasia.php>
- KAŠPAR, Jan. Projek, Ing. Telerehabilitace. Komercializace výsledků výzkumu 1.LF UK a jejich zavedení do praxe [online]. [cit. 2021-02-08]. <https://www.albertov.cz/projekty/telerehabilitace/>.