Fyzioterapie
Z WikiSkript
Pojem fyzioterapie pochází z řeckého slova fysis - přírodní síla a therapeiá - léčení jako poskytnutí služby. K léčebnému ovlivnění patologických stavů využívá různých forem energií (včetně pohybové). Dělí se na léčebnou tělesnou výchovu (LTV) a fyzikální léčbu[1].
Léčebná tělesná výchova[upravit | editovat zdroj]
- Skupinová / individuální rehabilitace.
- Kondiční cvičení – již v akutním až subakutním stavu s nemocným na lůžku, i jako preventivní RHB u rizikových skupin.
- Cvičení podle svalového testu – význam hl. u periferních paréz, cvičení proti odporu, využití činek + kladek.
- Při spastických poruchách – Kabatova technika – vychází z urč. pohybových vzorců, založena na principu svalové souhry, pohyb v diagonálách.
- Metoda manželů Bobathových – hl. u dětí s DMO, využívá poloh pro započetí pohybu, kdy je tlumena spasticita, s využitím šíjových, vestibulárních reflexů a různých cvičebních pomůcek.
- Vojtova metoda – vychází z fylogeneze pohybu, u člověka existují 2 reflexní zakódované pohybové celky: reflexní plazení + reflexní otáčení – lze je vybavit jen při určité poloze a stimulaci, indikace: DMO, spastické hemiparézy po CMP aj[1].
Fyzikální léčba[upravit | editovat zdroj]
- Stejnosměrný proud: galvanizace – urychluje metabolismus ve tkáních;
- střídavé interferenční proudy – ovlivnění bolestivosti (diadinamik, analgonik aj.);
- IR záření – „předehřátí“, uvolnění spasticity před následným cvičením;
- elektromagnetické vlnění – zmírnění zánětu, degenerativní onemocnění muskuloskeletálního aparátu;
- UZ – rozrušení srůstů, zmírnění spasticity, analgetické účinky;
- laser – urychlení hojení různých sval. a kloubních poranění, omezení vzniku keloidních jizev;
- UV záření – osteoporóza;
- zábaly parafínem – zmírnění spasticity před cvičením;
- vodoléčba – vířivé lázně pro horní i dolní končetiny, bahenní a slatinové zábaly + koupele, skotské střiky, sauna[1].
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
- Funkční elektrostimulace
- Fyzioterapie u pacientů s cerebelárními poruchami
- Fyzioterapie u pacientů s míšními lézemi
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c SEIDL, Zdeněk a Jiří OBENBERGER. Neurologie pro studium i praxi. 2. vydání. Praha : Grada Publishing, 2004. ISBN 80-247-0623-7.