Stařecké choroby srdce

Se zvyšující se průměrnou délkou života narůstá význam geriatrické medicíny. I ve stáří jsou nejčastější příčinou úmrtí kardiovaskulární choroby (ischemická choroba srdeční a infarkt myokardu). Pro vyšší věkové skupiny jsou však specifické změny na srdci: kalcifikace aortální chlopně, anulární kalcifikace a senilní amyloid srdce.

Kalcifikace aortální chlopně

Srdeční chlopně

Jedná se o kalcifikaci normální aortální chlopně. Etiologie není zatím známá, pravděpodobně jde o důsledek dlouhodobého opotřebení chlopně z mechanické zátěže (krevní, tlak, opakovaný ohyb chlopní), biochemické zátěže (hypercholesterolémie, hyperkalcémie). Proces začíná při bazi chlopně a přibývá s věkem. Ložiska se postupně zvětšují, maximum je právě na aortální chlopni. Cípy se následně stávají tvrdší a méně pohyblivé. V těžších případech dochází i k zúžení chlopně, které vyústí v aortální stenózu.

Kalcifikace anulární

Kalcifikace se tvoří v úhlu mezi mitrální chlopní a stěnou levé komory, tj. pod místem úponu chlopně – submitrálně. Proces začíná na zadním cípu jako drobné uzlíčky, pak větší uzle až souvislý vápenatý prstenec o průměru 10 mm. Vlastní chlopeň je však normální.
Kalcifikace může pronikat i do myokardu levé komory či septa. Může dokonce poškodit převodní systém a způsobit blokády síňokomorového vedení. Tento typ kalcifikace se tvoří pravděpodobně v důsledku:

• vyššího tlaku v levé komoře způsobené hypertenzí, aortální stenózou či hypertofickou kardiomyopatií;
• diabetes mellitus;
• hypercholesterolémie.

Všechny tři faktory jsou rizikové i pro vznik aterosklerózy.

Struktura amyloidové fibrily (Aβ amyloid). Šipky znázorňují jednotlivé β-listy.

Senilní amyloid srdce

U osob nižšího a středního věku se vyskytuje vzácně. Ve stáří je ale poměrně častá, u osob nad 75 let se vyskytuje až u 85 % jedinců. Prekurzorem pro amyloid je ANP – atriální natriuretický peptid. Klinicky se senilní amyloid projevuje jako restriktivní kardiomyopatie. V mikroskopu lze vidět velmi malá depozita amyloidu subendokardiálně v obou síních, která jsou prokazatelná jen specifickým barvením (saturnovou červení nebo kongočervení).

Poprvé popsal r. 1876 Isidor Soyka, což byl český patolog a hygienik.

U 3 % osob je amyloid masivnější a postihuje i myokard komor (systémový srdeční amyloid) a dochází k selhávání srdce. U tohoto typu je prekurzorem prealbumin.

Odkazy

Související články

• Kalcifikace
• Geriatrické syndromy
• Amyloidóza

Zdroj

• POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.