Specifika UPV u pacientů s CHOPN/SŠ (sestra)


			Tento článek je určen pro studenty středních a vyšších odborných škol oboru všeobecné ošetřovatelství
			Prosíme, neprovádějte věcné editace, nemáte-li potřebnou kvalifikaci.
			Editujte s rozvahou. Věcné změny nejprve projednejte v diskusi.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

CHOPN (COPD) je charakterizováno chronickým zánětem dýchacích cest, plicního parenchymu a plicní vaskulatury.
Akumulace makrofágů, T Ly (CD8+), neutrofilů.
Mediátory.
Oxidativní stres.
Dysbalance mezi systémem proteináz a antiproteináz.
Svalová dysfunkce – mikrodisrupce svalů, oxidativní stres, GK terapie.

Chronická bronchitis – přítomnost produktivního kašle déle než 3 měsíce (vyloučení ostatních příčin – TU apod.)‏
- Tito jedinci jsou obvykle obézní, dominuje protruze bulbů.
- Dušnost v porovnání s emfyzematickým typem bývá menší, pacienti jsou cyanotičtí, mívají polyglobulii a objevují se u nich známky dekompenzovaného cor pulmonale.
  - Označují se jako „blue bloaters“ – nadmutý, oteklý, modrý typ (také "modrý bublák").
Emfyzém – abnormální rozšíření distálně od terminálních bronchiolů, spojené s destrukcí alveolární stěny bez známek fibrozy.
- Nemocní mívají veliký emfyzematický hrudník, bývají většinou asteničtí.
- Výrazná dušnost však není provázená ani polyglobulií, ani cyanózou.
  - Někteří autoři tento typ pacientů označují jako „pink puffers“ – růžový typ (nebo také "růžový foukač"). Pacienti jsou sice dušní, ale mají růžovou pokožku.

Nitrožilní nebo perorální podání kortikoidů je doporučeno jako součást léčby hospitalizovaných nemocných.
Perorální dávka 30–40 mg prednisolonu/den po dobu 7–10 dní je považována za účinnou a bezpečnou,

→ delší podávání nezvyšuje efekt léčby a je spojeno s vyšším rizikem nežádoucích účinků (hyperglykémie, svalové atrofie).

Nemocných se současným výskytem tří tzv. kardinálních příznaků – nárůst dušnosti, nárůst množství sputa a purulentní charakter sputa.
Nemocní vyžadující umělou plicní ventilaci (včetně neinvazivní ventilace).

Manuální nebo mechanické vibrace hrudníku mohou být prospěšné u nemocných s vysokou produkcí sputa (více než 25 ml/d) nebo u nemocných s lobárními atelektázami.
Nejsou k dispozici údaje prokazující příznivý efekt inhalačního podávání sekretolytik.
Plicní rehabilitace může být prospěšná ve fázi zotavení z akutní exacerbace CHOPN.
Před dimisí by mělo být zváženo zahájení léčby s prokázaným efektem na počet exacerbací a hospitalizací nemocných s CHOPN

→ podávání dlouhodobě působících inhalační bronchodilatancií.

→ podání inhalačních kortikoidů a jejích kombinace.

→ Parciální insuficience = hypoxie. → Globální insuficience = hypoxie + hyperkapnie.

Pokud pacient s hypoxickou (parciální) respirační insuficiencí dostane kyslík, dojde k úlevě.
Pacient s globální insuficiencí hromadí CO₂ tak, že CNS ztrácí citlivost na jeho zvýšenou hladinu a dýchání závisí jen na přítomnosti nedostatku kyslíku – hypoxii → pokud podáme více kyslíku (více než cca 2–4 l/min) můžeme zmírnit hypoxii která držela dýchání a pacient přestane dýchat!

!!!! → Proto je důležité hned v první fázi pomocí vyšetření dle Astrupa odlišit, o jakou hypoxii se jedná,

pH ukazuje stupeň kompenzace, při akutní exacerbaci je CO₂ vysoké (může být chronicky) a pH je nízké.

VOJTÍŠEK, Petr. Chronická obstrukční plicní nemoc [přednáška k předmětu Modul UPV, obor Sestra pro intenzivní péči – specializační studium, Vyšší odborná škola zdravotnická a Střední škola zdravotnická]. Ústí nad Labem. 2012-12-16.

DOSTÁL, Pavel, et al. Základy umělé plicní ventilace. 2. vydání. Praha : Maxdorf, c2005. ISBN 80-7345-059-3.