Klasifikace sluchových poruch

Podle období vzniku rozlišujeme poruchy:

1. vrozené (prenatální);
2. získané (perinatální a postnatální).

Podle místa poškození sluchového ústrojí rozlišujeme poruchy:

1. centrální – poškození je na úrovni II.–IV. neuronu sluchové dráhy; nečastější příčinou je trauma nebo tumor;
2. periferní – poškození je na úrovni zevního ucha až jader sluchového nervu;
   1. převodní – překážka v zevním nebo středním uchu; může se jednat o mazovou zátku nebo zánět v zevním zvukovodu, perforaci bubínku, akutní či chronický zánět středního ucha, katar Eustachovy trubice, otosklerózu;
   2. percepční – poškození vnitřního ucha nebo sluchového nervu;
      1. kochleární – poškození hlemýždě; etiologicky se může jednat o presbyakuzi, socioakuzi, Ménièrovu chorobu, ischemické nebo toxické poškození vnitřního ucha;
      2. retrokochleární – poškození sluchového nervu a jeho jader; nejčastěji se jedná o zánět, trauma či tumor (vestibulární schwannom).

Sluchové ústrojí

Odkazy

Související články

• Nedoslýchavost
• Vyšetřovací metody v ORL/přehled
• Vyšetření sluchu
• Vyšetření rovnovážného ústrojí
• Sluch

Použitá literatura

• KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.

• HYBÁŠEK, Ivan. Ušní, nosní a krční lékařství. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 1999. 220 s. ISBN 80-7262-017-7, 80-7184-949-9.