Socioacusis
Z WikiSkript
Socioakuze je profesionální nedoslýchavost. Jedná se o percepční kochleární nedoslýchavost, která vzniká nejčastěji v souvislosti s dlouhodobým pobytem v hlučném pracovním prostředí. Dochází k poškození vláskových buněk vnitřního ucha i vyšších úrovní sluchové dráhy.
Epidemiologie[upravit | editovat zdroj]
Nejčastěji jsou postiženi pracovníci na letištích, nádražích, řidiči kamiónů, kováři, pracovníci v průmyslu nepoužívající pomůcky k ochraně sluchu apod.
Faktory ovlivňující poškození[upravit | editovat zdroj]
- intenzita hluku – nepříznivé působení od 80 dB;
- čas – nejhorší jsou opakované výbuchy, třesky apod. (obranné reflexy m. stapedius a m. tensor tympani se nestačí adaptovat);
- frekvenční skladba hluku – horší jsou střední a vysoké složky hluku;
- celková doba expozice hluku.
Klinické příznaky[upravit | editovat zdroj]
Klinické příznaky se většinou objevují postupně:
- pocit zalehnutí uší;
- tinnitus;
- bolest hlavy;
- na audiogramu pozorujeme pokles prahu sluchu po expozici hluku, následně dochází k návratu k normálu;
- pokles prahu sluchu na frekvenci 4 kHz, po odpočinku opět návrat k normálu;
- permanentní nedoslýchavost.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
V případě profesionální nedoslýchavosti se jedná o změny ireverzibilní. Je možná pouze korekce pomocí sluchadla. Důraz je kladen na preventivní opatření – odstranění zdroje hluku, nošení ochranných pomůcek.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.