Presbyacusis
Z WikiSkript
Presbyacusis (presbyakuze) je projevem stárnutí vnitřního ucha. Jedná se o nejčastější sluchové postižení v populaci.
Etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
Podstatou je fyziologické stárnutí sluchového ústrojí jako celku. Proces stárnutí je značně individuální a závisí i na faktorech vnějších (vystavení hluku, toxinům a dalším faktorům během života).
Příznaky a diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- hypakuze – symetrická percepční porucha v oblasti vyšších tónů (bazokochleární), časem dochází k šíření i do nižších frekvencí a významné je postižení oblasti 1–3 kHz (řeč);
- tinitus – může a nemusí být přítomen, nejedná se o konstantní příznak;
- dochází k úbytku schopnosti sluchové analýzy, vázne skládání zvukových obrazů z biaurikulárního poslechu (hlavně rozumění řeči);
- na slovním audiogramu je často horší výsledek než na tónovém → postižení vyšších etáží sluchové dráhy.
Terapie[upravit | editovat zdroj]
Kauzální terapie neexistuje. Ze symptomatické léčba využíváme rehabilitaci sluchadlem.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.