Vyšetření rovnovážného ústrojí
Z WikiSkript
Na rovnováze se podílí vedle vestibula ještě propriocepce (mozeček) a zrak – proto jsou poruchy rovnováhy složité k zhodnocení.
Spontánní a provokované vestibulární jevy[upravit | editovat zdroj]
Jsou objektivní.
Nystagmus[upravit | editovat zdroj]
Nystagmus jsou rytmické souhyby bulbů v určité rovině a směru s rychlou a pomalou složkou:
- pomalá složka je odpověď na vestibulární dráždění,
- rychlá složka je kompenzace ze strany CNS,
- směr nystagmu – udává se podle rychlé složky – pravosměrný, levosměrný, nahoru, dolů,
- roviny nystagmu – horizontální, vertikální, rotatorický a diagonální.
- Intenzita nystagmu – 3 stupně:
- I. stupeň – nystagmus vzniká při pohledu k jedné straně, ke které pak míří,
- II. stupeň – lze ho pozorovat i v pohledu přímo,
- III. stupeň – lze ho pozorovat i při pohledu na opačnou stranu než je směr nystagmu.
- dále hodnotíme – frekvenci, amplitudu a úhlovou rychlost,
- polohový nystagmus – lze provokovat pomalým uváděním hlavy do určité polohy,
- polohovací nystagmus – provokujeme rychlou změnou polohy, nastupuje s latencí,
- vertikální, diagonální, rotatorický nebo vícesměrný je vždy centrální.
Stoj podle Romberga[upravit | editovat zdroj]
- stoj spatný, zavřené oči,
- hlavu nejdříve přímo, pak s otočením na obě strany,
- postižený se uchyluje či padá ve směru pomalé složky nystagmu (za nemocným uchem),
- můžeme opticky snímat a vyhodnocovat posturografií.
Úchylky paží dle Hautanta[upravit | editovat zdroj]
- předpažit, zavřít oči, půl minuty sledovat,
- při periferní poruše se obě ruce vychylují ve směru pomalé složky nystagmu.
Experimentální vyšetření vestibulárního ústrojí[upravit | editovat zdroj]
- v experimentech napodobujeme podráždění či utlumení aparátu,
- při tom sledujeme hlavně nystagmus, ale můžeme sledovat i Romberga a Hautanta.
Kalorické vyšetření[upravit | editovat zdroj]
- pacient je vleže, předklon hlavy o 30° (vertikalizujeme boční polokruhovitý kanálek),
- přes brýle sledujeme oči,
- užíváme vodu o 30 °C a 44 °C (tedy o ± 7 °C od tělesné teploty),
- nejdříve vyšetřujeme postupně (první jedno, pak druhé) obě uši studenou a pak obě teplou vodou,
- na stopkách měříme dobu latence k nástupu nystagmu,
- studenou vodou do zvukovodu utlumíme (teplou posílíme) odpověď bočního polokruhovitého kanálku,
- vyvoláme 2 nystagmy – jeden kontralaterálního směru (zánikový) a druhý homolaterálního směru (iritační),
- nystagmus takto vzniká i u zdravého.
- Hodnocení výsledků
- bilaterální hyporeflexie – doba trvání nystagmů je pod fyz. hodnotou,
- bilaterální hyperreflexie – doba trvání nystagmů je nad fyz. hodnotou,
- stranový rozdíl dráždivosti – rozdíl v časech, patologické snížení dráždivosti jedné strany,
- směrová převaha – rozdíl ve velikosti odchylky, součet hodnot v jednom směru je znatelně vyšší než ve druhém,
- vestibulární areflexie – nevyvolává nystagmus.
Vyšetření rotací[upravit | editovat zdroj]
- současně dráždíme oba labyrinty, na točícím křesle, hlava v předklonu 30°, zavřené oči,
- otáčíme 1 otáčku za 6 s, rázem zastavíme a odečítáme nystagmus,
- fyziologicky trvá nystagmus 25–60 s, proti směru otáčení.
Vyšetření píštělového příznaku[upravit | editovat zdroj]
- při přítomnosti labyrintové píštěle (je nejčastěji u polokruhovitého kanálku),
- balónkem foukneme do ucha, zvýšíme tlak a pokud je píštěl, vznikne nystagmus.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orl_jb.doc>.