Vyšetření rovnovážného ústrojí

Z WikiSkript

Na rovnováze se podílí vedle vestibula ještě propriocepce (mozeček) a zrak – proto jsou poruchy rovnováhy složité k zhodnocení.

Spontánní a provokované vestibulární jevy[upravit | editovat zdroj]

Jsou objektivní.

Nystagmus[upravit | editovat zdroj]

Nystagmus jsou rytmické souhyby bulbů v určité rovině a směru s rychlou a pomalou složkou:

  • pomalá složka je odpověď na vestibulární dráždění,
  • rychlá složka je kompenzace ze strany CNS,
  • směr nystagmu – udává se podle rychlé složky – pravosměrný, levosměrný, nahoru, dolů,
  • roviny nystagmu – horizontální, vertikální, rotatorický a diagonální.
  • Intenzita nystagmu – 3 stupně:
    • I. stupeň – nystagmus vzniká při pohledu k jedné straně, ke které pak míří,
    • II. stupeň – lze ho pozorovat i v pohledu přímo,
    • III. stupeň – lze ho pozorovat i při pohledu na opačnou stranu než je směr nystagmu.
  • dále hodnotíme – frekvenci, amplitudu a úhlovou rychlost,
  • polohový nystagmus – lze provokovat pomalým uváděním hlavy do určité polohy,
  • polohovací nystagmus – provokujeme rychlou změnou polohy, nastupuje s latencí,
  • vertikální, diagonální, rotatorický nebo vícesměrný je vždy centrální.

Stoj podle Romberga[upravit | editovat zdroj]

  • stoj spatný, zavřené oči,
  • hlavu nejdříve přímo, pak s otočením na obě strany,
  • postižený se uchyluje či padá ve směru pomalé složky nystagmu (za nemocným uchem),
  • můžeme opticky snímat a vyhodnocovat posturografií.

Úchylky paží dle Hautanta[upravit | editovat zdroj]

  • předpažit, zavřít oči, půl minuty sledovat,
  • při periferní poruše se obě ruce vychylují ve směru pomalé složky nystagmu.

Experimentální vyšetření vestibulárního ústrojí[upravit | editovat zdroj]

  • v experimentech napodobujeme podráždění či utlumení aparátu,
  • při tom sledujeme hlavně nystagmus, ale můžeme sledovat i Romberga a Hautanta.

Kalorické vyšetření[upravit | editovat zdroj]

  • pacient je vleže, předklon hlavy o 30° (vertikalizujeme boční polokruhovitý kanálek),
  • přes brýle sledujeme oči,
  • užíváme vodu o 30 °C a 44 °C (tedy o ± 7 °C od tělesné teploty),
  • nejdříve vyšetřujeme postupně (první jedno, pak druhé) obě uši studenou a pak obě teplou vodou,
  • na stopkách měříme dobu latence k nástupu nystagmu,
  • studenou vodou do zvukovodu utlumíme (teplou posílíme) odpověď bočního polokruhovitého kanálku,
  • vyvoláme 2 nystagmy – jeden kontralaterálního směru (zánikový) a druhý homolaterálního směru (iritační),
  • nystagmus takto vzniká i u zdravého.


Hodnocení výsledků
  • bilaterální hyporeflexie – doba trvání nystagmů je pod fyz. hodnotou,
  • bilaterální hyperreflexie – doba trvání nystagmů je nad fyz. hodnotou,
  • stranový rozdíl dráždivosti – rozdíl v časech, patologické snížení dráždivosti jedné strany,
  • směrová převaha – rozdíl ve velikosti odchylky, součet hodnot v jednom směru je znatelně vyšší než ve druhém,
  • vestibulární areflexie – nevyvolává nystagmus.

Vyšetření rotací[upravit | editovat zdroj]

  • současně dráždíme oba labyrinty, na točícím křesle, hlava v předklonu 30°, zavřené oči,
  • otáčíme 1 otáčku za 6 s, rázem zastavíme a odečítáme nystagmus,
  • fyziologicky trvá nystagmus 25–60 s, proti směru otáčení.

Vyšetření píštělového příznaku[upravit | editovat zdroj]

  • při přítomnosti labyrintové píštěle (je nejčastěji u polokruhovitého kanálku),
  • balónkem foukneme do ucha, zvýšíme tlak a pokud je píštěl, vznikne nystagmus.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]