Sekundární Raynaudův fenomén
Z WikiSkript
Sekundární Raynaudův fenomén (sekundární Raynaudův syndrom) je na rozdíl od primárního Raynaudova fenoménu charakteristický přítomností jiného základního onemocnění.
Příčiny[upravit | editovat zdroj]
Sekundární Raynaudův fenomén je nejčastěji projevem:
- systémových chorob pojiva (sklerodermie, SLE),
- okluzivní tepenné choroby (ateroskleróza, trombangiitis obliterans),
- kompresivní syndrom horní hrudní apertury.
Mezi další méně časté příčiny patří:
- traumatický vazospastický syndrom (mikrotraumatizace u pracovníků s vibračními přístroji),
- neurologická onemocnění (syndrom karpálního tunelu),
- hematoonkologická onemocnění,
- otravy (amfetamin, cisplatina, kokain).
Klinický obraz[upravit | editovat zdroj]
- Prakticky trvalé bolesti prstů, zhoršující se chladem.
Diagnostika[upravit | editovat zdroj]
- Anamnéza, fyzikální vyšetření;
- Kapilaroskopie nehtového lůžka - pozitivní nález u systémových chorob pojiva;
- Duplexní ultrasonografie či angiografie;
- Imunologické vyšetření - antinukleární protilátky, imunokomplexy, ANCA, revmatoidní faktor.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Léčba sekundárního Raynaudova fenoménu spočívá především v léčbě základního onemocnění.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Zdroje[upravit | editovat zdroj]
- ČEŠKA, Richard, ŠTULC, Tomáš, Vladimír TESAŘ a Milan LUKÁŠ, et al. Interna. 3. vydání. Praha : Stanislav Juhaňák - Triton, 2020. 964 s. s. 225-226. ISBN 978-80-7553-780-5.