Refrakční vady oka
Pro správné vidění je mimo neporušeného stavu sítnice a optických nervových drah podmínkou, že optický systém je schopen vytvořit na sítnici ostrý obraz pozorovaného předmětu, přičemž je nutné, aby obrazem bodu byl opět bod a aby obraz vznikl na sítnici. Normální oko označujeme jako emetropické. Oko, které nesplňuje některou z uvedených podmínek, je oko ametropické.
Poruchy refrakce se dělí na sférické (myopie, hypermetropie) a asférické (zejména astigmatismus). Zatímco sférické poruchy se korigují čočkami souměrnými v obou rovinách, korekce asférických vyžaduje torické (cylindrické) čočky.
Myopie (krátkozrakost)
Krátkozrakost též myopie je stav, kdy krátkozraké oko má vzdálený bod, punctum remotum, v konečné vzdálenosti před okem. Rovnoběžné paprsky přicházející do oka se lámou do ohniska, které je před sítnicí. Hlavním projevem je špatná viditelnost vzdálených předmětů.
Korekce se provádí brýlemi s čočkou rozptylkou, která má zápornou dioptrickou hodnotu.
Rozlišujeme dva typy krátkozrakosti:
- Osová – oční koule je příliš dlouhá (je to vrozená vada, vysvětluje se kolísáním rozměrů oka vzniklých v embryonálním vývoji)
- Refrakční – oční koule má normální délku, ale větší lomivost optických prostředí. Tato příčina krátkozrakosti není tak častá.[zdroj?]
Mezi rizikové faktory pro vznik krátkozrakosti se řadí práce a životní styl vyžadující dlouhodobou akomodaci zraku do blízka a nedostatek denního světla.
Klasifikace krátkozrakosti
Podle počtu dioptrií se myopie dělí na:
- Myopia simplex: –0,25 až –3 D
- Myopia modica: –3,25 až –6 D
- Myopia gravis: nad –6 D
- Myopia degenerativa: –20 D, až –4 D za rok
- Myopia intermedialis: postupné zvětšování bulbu až do dosažení –10 D
- Myopia congenitans: –10 D již při narození bez pozdějších změn
Degenerativní myopie je progresivní onemocnění způsobené periferní chorioretinální degenerací a zkapalněním sklivce. Existuje zde riziko odchlípení sítnice a je často doprovázena primárním glaukomem s otevřeným úhlem. Stabilizuje se ve třetím decéniu.
Presbyopie nastupuje u myopa později a není tak výrazná, protože ztráta schopnosti akomodace se zčásti kompenzuje refrakční vadou.
Hypermetropie (dalekozrakost)
Při dalekozrakosti (hypermetropii) je vzdálený bod v konečné vzdálenosti za okem. Rovnoběžné paprsky vstupující do oka se lámou do ohniska, které je za oční koulí (viz obrázek). Vidění hypermetropa je rozostřené na dálku a velice rozostřené do blízka. U dětí je tento stav (až +2–+3 D) fyziologický a s vývojem oka sám mizí.
Příčinou tohoto jevu může být:
- Příliš krátká délka oční koule (častější vada, vzniklá v průběhu embryonálního vývoje) – axiální hypermetropie
- Snížená lomivost optického systému oka – refrakční hypermetropie
- Afakie, neboli chybění čočky, například v důsledku chirurgického zákroku řešícího šedý zákal.
U dalekozrakosti se presbyopie projevuje mnohem dříve. S klesající akomodační schopností potřebuje časem hypermetrop i brýle do dálky.
Vada se koriguje čočkou spojkou. Bez korekce pacient trpí únavou, bolestmi hlavy, slzením a má červené oči.
Presbyopie (vetchozrakost)
Presbyopie (dříve nazývána jako stařecká vetchozrakost) je oční vada, často se vyskytující u lidí vyššího věku. Jedná se o projev degenerace materiálu oční čočky.
Příznaky presbyopie
- Knihu, noviny, časopis nebo cokoliv na čtení drží člověk ve značné dálce, většinou v délce paže.
- V normální čtecí vzdálenosti vidí člověk písmo značně rozmazaně.
- Bolest hlavy.
- Při práci se presbyopie projeví i únavou.
- Vznik astenopických potíží (bolest a únava očí, zamlžené vidění).
Pokud jsme unaveni nebo v místě, kde je slabé osvětlení se tyto příznaky zhoršují. Poprvé se příznaky objeví přibližně kolem 40. a 45. roku života. V 60 letech se často příznaky stabilizují a dále se nezhoršují. Můžeme tedy říci, že se nejedná přímo o oční vadu, ale spíše o přirozený důsledek stárnutí organizmu.
Vznik vady
V mladém věku naše čočka snadno mění svůj tvar a je velice pružná. Díky pružnosti jsme schopni zaostřit na různé vzdálenosti, často i na velmi blízkou vzdálenost. Tomuto procesu říkáme akomodace). V průběhu našeho života dochází k tomu, že se v čočce usazují látky, které mají bílkovinné povahy. Kvůli těmto látkám se pružnost čočky snižuje. Zároveň dochází i k atrofii ciliárního svalu.
Kvůli snižující se pružnosti je obtížnější zaostřit na bližší předměty. Ke snižování dochází mezi 40. a 45. rokem a graduje kolem 60. roku.
Průběh preosbypie u ostatních očních vad
U dalekozrakých lidí se presbyopie projeví dříve než u lidí krátkozrakých.
Korekce presbyopie
Na preosbypii neexistuje žádný lék, avšak existuje mnoho metod, jak tento stav zlepšit:
- Brýle
- Čočky
- Refrakční chirurgie
Astigmatismus
Astigmatismus je typ refrakční oční vady, který je způsobený asymetrií optické mohutnosti rohovky. U zdravého oka má rohovka kulatý pravidelný tvar. Přechází přes ni světlo, které se láme stejně ve všech směrech, zatímco u astigmatismu je rohovka v jedné nebo obou rovinách více či méně zakřivena. Proto se světlo dopadajíce na rohovku láme různými směry a paprsky světla se tak nespojí na sítnici do jednoho ohniska. Výsledkem je neostré a rozmazané vidění ve všech vzdálenostech. Mnohem vzácnější je astigmatismus čočky.
Příčina astigmatismu zatím není úplně objasněna. Většina lidí se s astigmatismem narodí, ale občasně se může objevit po zranění nebo operaci oka.
Příznaky astigmatismu
Lidé s astigmatismem si často stěžují na bolest hlavy, vypětí očí, nejasné vidění, šilhání, nebo vyčerpání po úlohách, které vyžadují ostření zraku, jako je čtení nebo práce za počítačem. Protože se astigmatismus často vyskytuje s dalšími očními vadami jako je krátkozrakost (myopie) a dalekozrakost (hypermetropie), mnoho lidí ani nepozná, že ho má.
Typy astigmatismu
Rozeznáváme pět druhů astigmatismu:
- Jednoduchý astigmatismus
- Myopický – světlo se láme do dvou ohnisek, jeden paprsek na sítnici a druhý před sítnici v jedné rovině
- Hypermetrický – jeden paprsek se láme na sítnici a druhý za sítnici v jedné rovině
- Složený astigmatismus
- Myopický – světlo se láme do dvou rovin před sítnicí
- Hypermetrický – světlo se láme do dvou rovin za sítnicí
- Smíšený astigmatismus – světlo se láme do dvou rovin, přičemž jeden paprsek je před sítnicí a druhý za sítnicí
Korekce astigmatismu
U astigmatismu nemá rohovka stejné zakřivení ve všech rovinách procházejících optickou osou. Můžeme tedy rozeznat maximální a minimální zakřivení ve dvou rovinách na sebe kolmých. Tyto roviny nazýváme hlavní meridiány. Rozdíl optické mohutnosti mezi oběma meridiány, vyjádřený v dioptriích, charakterizuje stupeň astigmatismu. Na korekci se používají torické čočky, které lomí světlo v jedné ose jinak než v druhé ose. Tím se kompenzuje asymetrický tvar rohovky.
- | Punctum remotum | Punctum proximum | Akomodační šíře | Korekce |
---|---|---|---|---|
Emetrop - 20let | 0D; v nekonečnu | 10D; 10cm | 10 | Bez korekce |
Myop - 20let | 2D; 0,5m | 12D; 0,08m | 10 | -2D |
Hypermetrop 20let | -2D; -0,5m | 8D; 0,125m | 10 | +2D |
Emetrop 40let | 0D; v nekonečnu | 4D; 0,25m | 4 | Bez korekce |
Odkazy
Související články
Zdroj
- KYMPLOVÁ, Jaroslava. Katalog metod v biofyzice [online]. [cit. 2012-09-20]. <https://portal.lf1.cuni.cz/clanek-793-katalog-metod-v-biofyzice>.