Kognitiva
Kognitiva jsou látky, které zlepšují vnímání, učení a paměť. Lze je také označit jako látky „antiamnestické“.
Rozdělení[upravit | editovat zdroj]
- Nootropní látky
- Ostatní kognitiva
Nootropní látky[upravit | editovat zdroj]
Nootropní látky stimulují duševní funkce tím, že zlepšují metabolismus a prokrvení CNS. Jsou používány ke zlepšení mentálních funkcí jako je paměť, kognice, inteligence, pozornost a koncentrace, a to především u poruch s poúrazovou a organickou etiologií. Příznivé účinky se projevují až po dlouhodobém podávání. Působení nootropik nevede k lékové závislosti a mají jen malé nežádoucí účinky. Zahrnují mnoho látek z různých chemických skupin, které mají různé mechanismy účinku. Někdy jsou řazeny do skupiny psychostimulancií.
Piracetam[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o cyklický derivát GABA (kyselina gama-aminomáselná). Příznivě ovlivňuje látkovou výměnu nervových buněk. Snadno proniká do CNS, kde zvyšuje metabolismus glukózy. Má spasmolytický účinek na cévy a snižuje viskozitu krve. Díky tomu zvyšuje průtok krve mozkem.
Pyritinol[upravit | editovat zdroj]
Je chemicky blízká látka vitaminu B6 (pyridoxin). Zvyšuje regionální prokrvení mozkové tkáně.
Meklofenoxat[upravit | editovat zdroj]
Připomíná jedním koncem molekuly acetylcholin, druhým prokain. Proniká rychle do CNS a zvyšuje zde metabolismus glukózy.
Další látky s nootropním účinkem[upravit | editovat zdroj]
- Námelové alkaloidy se sympatolytickým účinkem, např. nicergolin, dihydroergotoxin (ovlivňují také adrenergní a serotoninergní receptory).
- Látky ovlivňující reologické vlastnosti krve, např. cinarizin, flunarizin, nimodipin, nebo standardizovaná fytofarmaka (Jinan dvoulaločný aj.)
Ostatní kognitiva[upravit | editovat zdroj]
Používají se zejména k léčbě chronických stavů. Jejich hlavní indikací je Alzheimerova choroba (u které mohou zpomalit progresi) a jiné typy demencí. Jedná se o různé skupiny látek s odlišným mechanismem účinku.
- Inhibitory acetylcholinesterázy – vychází z předpokladu, že poruchy paměti jsou způsobeny deficitem cholinergního systému.
- Tacrin, Donepezil, Rivastigmin
- Atypická antidepresiva
- Neuropeptidy
- Riluzol – inhibuje uvolňování glutamátu a děje vyvolané excitačními aminokyselinami, má komplexní neuroprotektivní účinky.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : TRITON, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.