Klozapin
Klozapin bylo první atypické antipsychotikum. Patří do skupiny multireceptorových antagonistů (MARTA). Používá se zejména při léčbě schizofrenie, kde již selhaly dva či více druhů antipsychotik, tj. u farmakorezistentní schizofrenie. Kromě toho se také uplatňuje při léčbě schizoafektivních onemocnění a snižuje riziko sebevražd. Není však lékem první volby.
Indikace[upravit | editovat zdroj]
Používá se u osob trpících schizofrenií a Parkinsonovou chorobou, jelikož u něho na rozdíl od typických antipsychotik nedochází k projevu extrapyramidových nežádoucích účinků.[1] Komorbidita Parkinsonova choroba a psychická choroba je ale vzácná, tak se spíše uplatní při léčbě psychické poruchy navozené L-dopou. Quetiapin je vhodnější, jelikož nezpůsobuje agranulocytózu.
Navzdory tomu, že je klozapin účinné antipsychotikum, není lékem první volby v důsledku existence příliš vysokého rizika vzniku agranulocytózy!
Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]
Riziko tardivní dyskineze se zde na rozdíl od typických antipsychotik pohybuje na hranici 0,005 %. Mezi jeho nežádoucí účinky patří agranulocytóza (1–2 % případů), ortostatická hypotenze, anticholinergní účinky a nárůst hmotnosti.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ L. FREDRICK JARSKOG,. Ako liečiť osobu s Parkinsonovou chorobou a schizofréniu zároveň? [online]. [cit. 2015-12-04]. <https://www.columbiapsychiatry.org>.