První doba porodní
První doba porodní (neboli doba otevírací) začíná pravidelnými stahy děložní svaloviny, které vedou k otevírání a zániku děložního hrdla (tím vzniká děložní branka) a končí zánikem děložní branky (ta již není hmatná).
Frekvence kontrakcí zpočátku nepřesahuje 1–2/10 min. V 10–15 % začíná porod odtokem plodové vody (pokud není do 1 h následován děložními kontrakcemi, mluvíme o předčasném odtoku.)
Iniciace porodu[upravit | editovat zdroj]
Klíčovou úlohu v iniciaci porodu mají hormony – hlavní jsou biochemické změny v myometriu. Během gravidity je myometrium udržované v relaxaci celou řadou látek (relaxin, CRH (corticotropin-releasing h.), progesteron). Při iniciaci začíná vzrůstat reaktivita myometria na uterotonika.
Myometrium začíná produkovat bílkoviny – tzv. CAP (contraction-associated proteins) (stimulují tvorbu gap junctions mezi myocyty – zrychlují šíření depolarizace, aktivují enzymy produkující uterotonika (PGsyntáza…), zvyšují počet receptorů na uterotonika).
Placenta začíná před porodem produkovat vyšší množství CRH – zvyšuje kontraktilitu, stimuluje syntézu PG, stimuluje syntézu kortizolu v plodu, progesteron v těhotenství udržuje relaxaci inhibicí tvorby CAP, estrogen zvyšuje počet gap-junctions a stimuluje degradaci kolagenu v hrdle.
Děložní činnost[upravit | editovat zdroj]
- Dráždivost myometria je daná změnou klidového potenciálu svalových buněk na kritický potenciál.
Ve všech třech dobách porodních můžeme pozorovat kontrakce i retrakce:
- kontrakce – stav reverzibilní, rytmicky se opakující, vzniká stahem a následnou relaxací;
- retrakce – příslušná oblast se ireverzibilně zmenšuje trvalým zkrácením a přetáčením svalových buněk.
Popis kontrakcí[upravit | editovat zdroj]
- Základní hodnota je bazální tonus (BT) – vyjadřuje výši intrauterinního tlaku, na počátku I. doby je 8–12 mm Hg, zvyšuje se během porodu na 12–18 mm Hg (neměla by přesahovat 20 mm Hg);
- u kontrakce popisujeme tyto části;
- část vzestupná (stadium incrementi) – na počátku porodu je strmější, ke konci je pozvolnější;
- vrchol (acme);
- část sestupná (stadium decrementi) – repolarizace svaloviny;
- intrauterinní tenzogram – odečítáme amplitudy… – viz CTG;
- montevidejské jednotky (MU)
- Jedná se o součet amplitud kontrakcí během deseti minut.
- 1. Na CTG si označíme 10-minutové okno.
- 2. V rámci okna pro každou kontrakci odečteme rozdíl tlaku mezi basálem kontrakce a jejím vrcholem.
- 3. Sečteme všechny rozdíly tlaků.
- Normální jsou hodnoty mezi 200[1] a 300!
- Jedná se o součet amplitud kontrakcí během deseti minut.
- jednodušší je zevní tokometrie – to stanovujeme hlavně frekvenci kontrakcí (4–5/10 min na konci 1. doby);
- resting phase (délka mezikontrakčního období) – neměla by být pod 30 s;
- celý porod provází u prvorodiček cca 110–150 kontrakcí, u vícerodiček 60–80;
- kontrakční vlna se šíří z rohů (předpokládá se existence určitých pacemakerů).
Krevní průtok v plodu za kontrakce[upravit | editovat zdroj]
- Ovlivnění placentárního průtoku
- v oblasti úponu placenty je v myometriu snížen intramyometrální tlak;
- dostatečný přísun oxidované krve je zajištěn rozdílnou stlačitelností žil a tepen;
- za normálních okolností je tedy kyslíkové zásobení plodu v normě.
- Výkyvy nitrolebního tlaku
- hlavička naléhá na pánevní vchod a za kontrakce se tam uplatňuje cervikokraniální tlak (vytváří se mezi hlavičkou a bariérou porodních cest);
- na vzestup intrakraniálního tlaku reaguje plod bradykardií (na CTG jsou rané decelerace);
- pokud tlak překročí žilní tlak – nastává přechodné městnání;
- pokud překročí intraarteriální – dochází k ischemii CNS plodu!
Mechanismus dilatace hrdla a branky[upravit | editovat zdroj]
- Svalovina v hrdle probíhá prakticky cirkulárně;
- průběh kontrakční vlny vyvolává při každé kontrakci soustředěný tlak naléhající části plodu na dolní děložní segment (contractiones ad partum);
- dolní děložní segment se rozevírá a umožní naléhající části plodu, aby se tam přesunula;
- jakmile plod opustí horní části dělohy, dojde tam k retrakci (dochází k ní ale patrně až po odtoku vody);
- v místě tlakové zóny vzniká na hlavičce stagnační edém (porodní tumor);
- dilatace hrdla probíhá jinak u prvorodiček a u vícerodiček.
Dilatace hrdla a branky u prvorodiček[upravit | editovat zdroj]
- Mají hrdlo kónické s důlkově uzavřenou zevní brankou;
- hrdlo se otevírá kalichovitě od vnitřní branky (orificium cervicis uteri internum) k zevní brance;
- do pochvy je vytlačována hlenová zátka;
- průměrná doba trvání I. doby porodní u prvorodiček 6–7 hod.
Dilatace u vícerodiček[upravit | editovat zdroj]
- Mají hrdlo válcovité, zevní branka zeje (cirkulární vlákna jsou porušena předchozím porodem);
- spolu s dilatací vnitřní branky se rozevírá celé hrdlo vcelku;
- postupným přesouváním dolního segmentu se zkracuje;
- průměrná doba trvání I. doby porodní u vícerodiček 3–4 hod.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.