Protiepidemická opatření v ohnisku nákazy
Represivní protiepidemická opatření se provádějí, pokud již nákaza vznikla. Nazýváme je také protiepidemická opatření v ohnisku nákazy, přičemž ohnisko představuje zdroj a jeho nejbližší okolí. Tyto opatření jsou:
- Včasná a správná diagnostika onemocnění – je základním předpokladem zahájení rychlých a účinných represivních opatření. Patří sem řádná epidemiologická anamnéza, klinické vyšetření a laboratorní vyšetření (mikrobiologické, sérologické, biochemické aj.)
- Hlášení nemocných a podezřelých z nákazy – okamžitě po stanovení diagnózy, nebo při podezření na infekční onemocnění nemocného hlásí lékař, který ho vyšetřil jako první zasláním příslušného tiskopisu epidemiologickému oddělení územně příslušnému zdravotnímu ústavu, v případě vysoce nakažlivých nemocí nebo při epidemii se hlásí telefonicky přímo ministerstvu zdravotnictví.
- Izolace nemocného – je jakékoli oddělení nemocných, nosičů a rekonvalescentů tak, abychom zabránili přenosu nákazy na vnímavé jedince. Způsob určuje ošetřující lékař nebo epidemiolog.
- Epidemiologické šetření v ohnisku nákazy – prováděno okamžitě (nejlépe pohovor s nemocným), vymezuje se rozsah ohniska místem a časem. Je nutné vypátrat zdroj nákazy a další potenciálně nakažené osoby; sbírají se základní údaje o nemocných a jejich kontaktech a data (stáří, pohlaví, počátek onemocnění, bydliště, profese atd.) k vypracování epidemických křivek a vyslovení pracovní hypotézy o zdroji a cestě přenosu.
Protiepidemický režim[upravit | editovat zdroj]
Je to soubor opatření, která provádíme v ohnisku nákazy za účelem co nejdříve ho zlikvidovat:
- aktivní vyhledávání nakažených a podezřelých z nákazy (možné zdroje),
- karanténní opatření pro podezřelé z nákazy ve formě lékařského dohledu (pravidelné vyšetřování a pozorování po dobu inkubace od posledního případu onemocnění), zvýšeného zdravotnického dozoru (kromě sledování také zákaz určitých rizikových činností), karanténa (izolace ve smyslu SZO; cholera, mor, žlutá zimnice),
- ohnisková dezinfekce průběžná v okolí nemocného po dobu vylučování EA; konečná po převezení či úmrtí nemocného,
- aktivní a pasivní imunizace dle okolností,
- chemoprofylaxe zejména ATB nebo antimalarika,
- kontrola základních hygienických opatření, jako zásobování pitnou vodou, potravinami, odstraňování odpadků, likvidace odpadních vod,
- zdravotně výchovná práce je poučení osob postižených a ohrožených o způsobech vhodného chování.
- Kontrola a vyhodnocení protiepidemických opatření – denně ji vykonává a hodnotí epidemiolog, případně je doplňuje nebo mění podle situace. Efektivita opatření se hodnotí ze zdravotnického i ekonomického hlediska.
Opatření musí být realizovatelná, jednoduše proveditelná, pochopitelná a účelná.
Epidemiologická surveillance[upravit | editovat zdroj]
Slovo surveillance znamená v překladu bdělost nebo dohled, překlad je ale nepřesný. Představuje komplexní a soustavné získávání všech dostupných informací o výskytu určité nemoci či poruchy zdraví v populaci a současně studium všech podmínek a faktorů, které rozvoj a výskyt daného onemocnění ovlivňují.
Její součásti jsou dlouhodobé komplexní programy, kterých se zúčastňují odborníci různých medicínských (epidemiologie, mikrobiologie, hygiena, klinika) i nemedicínských (statistika, veterinární lékařství, ekologie) oborů, přičemž epidemiolog má obvykle „klíče od míchačky“.
Surveillance se uskutečňuje ve 3 na sebe navazujících etapách:
- získávání potřebných údajů – počet nemocných, zemřelých, informace o infekčním agens, klinické informace, sledování proočkovanosti a kolektivní imunity, u zoonóz sledování výskytu nákaz u zvířat, údaje o vektorech,
- analýza shromážděných údajů – vyhodnocování informací a návrhy opatření, při dlouhodobé surveillanci je možné také dělat prognózu výskytu dané nemoci na nejbližší dobu,
- poskytnutí kvalifikovaných informací všem pracovníkům v terénu, pro zlepšení jejich vlastní činnosti.
Surveillance lze provádět na různě velkých územích, obvykle jsou prováděny na území celého státu (v ČR poliomyelitis, pertusse, difterie, spalničky, virové hepatitidy, alimentární nákazy, chřipka).
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- GEIZEROVÁ, H, et al. Epidemiologie – vybrané kapitoly pro seminární a praktická cvičení. 1.. vydání. Praha : Karolinum, 1995. 83 s. s. 65-67. ISBN 80-7184-179-X.