Prolaps pánevních orgánů

			Na tomto článku se právě pracuje
			Máte-li nějaké náměty či poznámky k jeho obsahu, uveďte je prosím v diskusi. V případě potřeby kontaktujte autora stránky – naleznete jej v historii.
			Stránka byla naposledy aktualizována v neděli 13. dubna 2025 v 19:38.

Prolaps dělohy – úplná everze

Prolaps pánevních orgánů je stav, kdy urogenitálním hiatem sestupuje nebo vyhřezává jedna nebo více struktur malé pánve. Může dojít k sestupu přední poševní stěny, zadní poševní stěny, dělohy (cípek), klenby poševní nebo jizvy po hysterektomii.

Etiologie a rizikové faktory

Ke vzniku prolapsu predisponují defekty pojivové tkáně (familiární defekty, Marfanův syndrom, kloubní hypermobilita) a deficit estrogenů (např. v postmenopauze). Prolaps může být také způsoben chronicky zvýšeným nitrobřišním tlakem (obezita, zvedání těžkých břemen v práci).

Velký vliv na rozvoj sestupu má porod. V průběhu porodu může dojít k poškození svalových snopců až avulzi m. levator ani od pubické kosti, dále se může objevit porucha inervace (n. pudendus) a traumata závěsného vazivového aparátu pánve. Riziko poranění pánevního dna se zvyšuje s věkem rodičky z důvodu ztráty elasticity svalových snopců.

Klasifikace

POP-Q klasifikace sestupu pánevních orgůnů. St.0: nepřítomnost sestupu; st.I: sestoplá část > 1 cm nad rovinou hymen; st.II: sestouplá část je 1 cm nad nebo 1 cm pod rovinou hymen; st.III: sestopulá část je > 1 cm pod rovinou hymen; st.IV: úplná everze.

Anatomické rozdělení rozlišuje následující typy prolapsu:

Název	Popis
Uretrokéla	Prolaps dolní přední poševní stěny zahrnující pouze uretru.
Cystokéla	Prolaps horní přední poševní stěny zahrnující močový měchýř. Obecně je také přítomen prolaps uretry, a proto se často používá termín cystouretrokéla.
Uterovaginální prolaps	Tento termín se používá k popisu prolapsu dělohy, děložního čípku a horní části pochvy.
Enterokéla	Prolaps horní zadní stěny pochvy obvykle obsahující kličky tenkého střeva.
Rektokéla	Prolaps dolní zadní stěny pochvy zahrnující konečník vyhřezlý dopředu do pochvy.

V současnosti se pro staging sestupu používá POP–Q (Pelvic Organ Prolapse Quantification) systém, který rozděluje sestup pánevních orgánů na stadia 0. až IV dle vztahu k rovině hymen (viz. obrázek).

Klinický obraz

Dle různých statistik odchylky v poloze pánevních orgánů má od 30 až do 70% všech žen, nemusí to však vždycky vyvolávat klinické obtíže s nutností léčby.

Symptomatické pacientky si mohou stěžovat na pocit poševního vyboulení (bulging), které jsou schopné samy nahmatat nebo uvidět v zrcátku, občas se vyskytuje nemožnost defekace bez samostatné repozice prolapsu. Dále se může objevovat pocit tlaku v pánvi nebo podbřišku,  krvácení a  výtok z pochvy,  bolesti kříže a bederní oblasti. Mohou se vyskytovat také urogynekologické potíže: inkontinence, neúplné vyprazdňování močového měchýře a paradoxní ischurie (močení v porcích s pocitem neúplného vyprazdnění).

Obtíže se obvykle zhoršují po dlouhodobém stání nebo cvičení (vlivem gravitace), zvýrazňují se také při vzestupu intraabdominálního tlaku.

Diagnostika

Při odběru anamnézy je nutné se cíleně ptát na rizikové faktory související s prolapsem, používají se také standardizované dotazníky (BFLUTS – Bristol Female Lower Urinary Tract Symptome).

Fyzikální vyšetření by mělo být provedeno ideálně při vyprazdněném močovém měchýři a rektu, aby nebyl maskován stupeň prolapsu. Vyšetřuje se vulva, uretra, pochva a rektum. Provádí se bimanuální pánevní vyšetření, během kterého je důležité zaznamenat jakoukoliv rezistenci nebo citlivost. Dále se hodnotí stav svalů pánevního dna (lze zjistit normofunkci, hyperaktivitu, hypoaktivitu nebo úplně nefunkční stav) a případné lévátorové (puborektální) poranění. Při vyšetření perinea se pacientka zakašle nebo provede Valsalvův manévr, přičemž by nemělo dojít k pohybu perinea směrem dolů.

Ze zobrazovacích metod se používají ultrazvuk a 3D ultrazvuk, u komplikovaných a recidivujících případů lze použit MRI. Při gastrointestinálních obtížích s vyprazdňováním se dělá evakuační proktografie pro zobrazení průběhu defekace.

• 

  Pacientka s prolapsem dělohy, který v poloze na zádech není vidět.

• 

  Stejná pacientka s prolapsem dělohy, který je viditelný ve stoje, s děložním čípkem vyčnívajícím přes vulvu.

Odkazy

Externí odkazy

• Kalkulačka stagingu sestupu pánevních orgánů od AUGS

Použitá literatura

• ROZTOČIL, Aleš, et al. Moderní gynekologie. 2. vydání. Praha : Grada, 2024. 800 s. ISBN 978-80-271-2005-5.

• DUBOVÁ, Olga a Michal ZIKÁN. Praktické repetitorium gynekologie a porodnictví. 2. vydání. Praha : Maxdorf, 2022. s. 869. ISBN 978-80-7345-716-7.

• ČEPICKÝ,, et al. Kapitoly z diferenciální diagnostiky v gynekologii a porodnictví. 1. vydání. Praha : Grada, 2018. s. 75-91. ISBN 978-80-247-5604-2.

• PERSU, C, CR CHAPPLE a V CAUNI, et al. Pelvic Organ Prolapse Quantification System (POP–Q) – a new era in pelvic prolapse staging. J Med Life [online]. 2011, roč. 1, vol. 4, s. 75-81, dostupné také z <https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC3056425/>.