Produkční systém buňky

Ribozomy[upravit | editovat zdroj]

Ribozomy jsou malé elektrodenzní částice o rozměrech 20 x 30 nm.

vznikají v nukleolu jádra, jejich proteiny jsou syntetizovány v cytoplazmě
silně bazofilní → reakce s bazickými barvivy
výskyt buď jako individuální granula nebo ve shlucích = polyribozomy (drženy pohromadě mRNA)
bílkoviny tvořené pro vlastní potřebu buňky jsou syntetizovány na nevázaných polyribosomech
ke spojení rRNA a ribozomu dochází v jádře, kompletní ribozomální podjednotky vycestují z jádra jadernými póry

místo syntézy lipidů a sacharidů
dochází zde k segregaci proteinů z cytoplazmy a k jejich počáteční posttranslační modifikaci (příprava pro specifické funkce)
v plně diferenciovaných buňkách jsou v 2 typy endoplazmatického retikula:

též granulární; rought
v buňkách specializovaných na sekreci proteinů (pankreatické, fibroblasty, plazmatické buňky)
složeno z tubulů a rovnoběžně uskupených plochých cisteren tvořených membránami, které někdy souvisí se zevním obalem jádra
přítomnost ribozomů a polyribozomů na cytoplazmatickém povrchu membrány retikula, které ji propůjčují granulární vzhled
Ribozomy jsou odpovědny za bazofilní vlastnosti
hlavním úkolem je segregace proteinů určených pro export nebo předání jiným komponentám cytoplazmy
- počáteční glykosylace glykoproteinů obsahující dusíkaté oligosacharidy, syntéza fosfolipidů, postranslační modifikace novotvořených polypeptidů
- proteiny syntetizované v GER mají místa určení různá, mohou zůstávat v cytoplazmě, nebo jsou z ní segregovány a podílejí se na různých buněčných aktivitách

též agranulární; smooth
rovněž vytváří nitrobuněčnou síť
bez přidružených ribozomů
cisterny jsou tubulární; obrovské množství propojených kanálků různých tvarů a velikostí
membrány HER vznikají z drsného ER → často v sebe přecházejí
syntéza lipidů, fosfolipidů, sacharidů a steroidních hormonů
sarkoplasmatické retikulum: specializovaná forma HER, které je angažováno v procesu kontrakce svalových buněk (zásobárna vápníku)
často v buňkách syntetizující steroidní hormony (ovaria, testes, kůra nadledvin), a v hepatocytech (detoxikační reakce)

dovršuje posttranslační modifikaci produktů syntetizovaných buňkou, zaobaluje je a označuje adresou místa určení
ze tří zřetelných oddílů ohraničených hladkou membránou:

funkční spojení mezi ER a zbytkem buňky (obtížné určení jeho hranic)
ER → novotvořený protein → cisterny GK (nejbližší cisterna se nazývá produkční = konvexní = cis oblast), v trans oblasti (konkávní = maturační) se shromažďují váčky → kondenzační vakuoly (tyto struktury pučí z Golgiho cisteren a odštěpují se jako váčky dopravující proteiny do nejrůznějších míst)
má důležitou roli při glykosylaci, sulfataci, fosforylaci a selektivní proteolýze bílkovin

JUNQUIERA, L. Carlos, José CARNEIRO a Robert O. KELLEY. Základy histologie. 1. vydání. Jinočany : H & H 1997, 1997. 502 s. ISBN 80-85787-37-7.