Glykosylace
Glykosylace je navázání řetězce glykanů, která probíhá na endoplasmatickém retikulu a v Golgiho aparátu. Jedná se o posttranslační modifikaci bílkovin, někdy je však připojování kotranslační. Podle typu vazby, kterou jsou sacharidy na proteiny navázány, dělíme glykoproteiny na N-glykoproteiny, O-glykoproteiny a nově také C-glykoproteiny a fosfoglykoproteiny.
Syntéza N-glykanů[upravit | editovat zdroj]
Syntéza N-glykanů (N-vázaných oligosacharidů) probíhá ve třech stupních:
1. tvorba nukleotidů s navázanými sacharidy
- V cytosolu probíhá tvorba nukleotidů s navázanými sacharidy, hlavně guanosindifosfát-manózy (GDP-Man), také uridindifosfát-glukózy (UDP-Glc) a UDP-N-acetylglukózaminu (UDP-GlcNAc) s následným připojením jednotek GlcNAc a Man k dolicholfosfátu a odesláním tvořící se oligosacharidové struktury do endoplasmatického retikula.
2. assemblace
- V ER dochází k assemblaci (složení, montáž, kompletování) – další přidávání Man a Glc.
3. cílení (targeting)
- V této fázi dochází k transportu tohoto prekurzoru do vznikajícího proteinu, následně dochází ke konečnému zpracování glykanu v Golgiho aparátu, kdy jsou odstraňovány a přidávány různé sacharidové jednotky.
Syntéza N-vázaných glykoproteinů[upravit | editovat zdroj]
Syntéza ve dvou krocích:
- syntéza a přenos oligosacharidu P-P-dolicholu (pyrofosforyldolichol);
- zpracování řetězce oligosacharidu (processing), který je již navázán na protein.
Oligosacharid pyrofosforyldolichol hraje důležitou úlohu v syntéze N-vázaných glykoproteinů. Vzniká z dolicholu, což je polyisoprenol v membránách ER u eukaryot. Dolichol je dolicholkinázou fosforylován na dolicholfosfát-Dol-P. Na koncový fosfát jsou postupně navázány aktivované cukry (donory prvních sedmi cukrů) a dolichol-P-sacharidy (donory posledních sedmi cukrů). Oligosacharidový řetězec vzniklý takto na pyrofosforyldolicholové páteři je přenesen en-bloc na bílkovinu za vzniku N-glykosidové vazby. Tato reakce je katalyzována membránovým enzymem oligosacharidtransferasou. Ke glykosylaci dochází na zbytku Asn. Akceptorem jsou secernované bílkoviny, integrální bílkoviny membrán, ale jen zřídka bílkoviny nacházející se v cytosolu.
Existují 3 hlavní třídy N-vázaných glykoproteinů:
- komplexní;
- hybridní;
- typ s vysokým obsahem mannosy.
Všechny typy mají stejný pentasacharid ((Man)3 (GlcNAc)2), ale liší se ve struktuře vnějších větví.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- FERNANDES, John. Diagnostika a léčba dědičných metabolických poruch. 1. vydání. Praha : Triton, 2008. s. 576-580. ISBN 978-80-7387-096-6.