Porodní traumatismus
Z WikiSkript
(přesměrováno z Porodní poranění novorozence)
Trauma novorozence může nastat během gravidity, během porodu, v postnatálním období nebo v souvislosti s iatrogenním postižením. Mezi predispozice porodních poranění novorozence patří makrosomie, kefalopelvický nepoměr, protrahovaný porod.[1]
- Poranění měkkých tkání: caput succedaneum, kefalhematom, subgaleální krvácení, spojivkové a retinální krvácení, poranění m. sternocleidomastoideus, oděrky, trhliny, řezné rány, poranění uší, poranění periferních nervů (n. facialis, plexus brachialis, …).
- Poranění lebky: fisura, fraktura, impresivní fraktury.
- Poranění CNS: epidurální krvácení, subdurální krvácení, subarachnoideální krvácení, intraspinální krvácení, poranění prodloužené míchy, trakční poškození míchy, krvácení pod tentorium cerebelli.
- Poranění dlouhých kostí: fraktura klavikuly, humeru, femuru, epifyzeolýzy.
- Nitrobřišní poranění: subkapsulární hematom jater, ruptura sleziny, krvácení do nadledviny.
Riziková období:[upravit | editovat zdroj]
- časně po porodu,
- 48 hodin po porodu,
- 4.–5. den po porodu.
Traumatický novorozenec má být hospitalizován/observován na JIRP[2].
Rizikové faktory:[upravit | editovat zdroj]
- nezralý plod,
- porod koncem pánevním,
- operativní/instrumentální porod,
- porod velkého plodu či kefalopelvický nepoměr,
- překotný porod,
- váznoucí porod → dystokie ramének, dystokie děložní,
- abnormální polohy plodu,
- VVV plodu[2].
Poranění hlavy a krku[upravit | editovat zdroj]
Petechie, ekchymózy[upravit | editovat zdroj]
- Petechie, ekchymózy se nejčastěji se vyskytují na hlavě, méně často na krku a hrudníku.
- Při větším výsevu je třeba vyloučit novorozeneckou trombocytopénii.
- Petechie se obvykle vstřebají do 3 dnů.
- U silnějšího postižení obličeje se mohou vyskytnout i hemoragie pod spojivkou, též se zhojí bez léčby do 2 týdnů.
- u rozsálejšího subkonjunktiválního krvácení lze doporučit vyšetření očního pozadí kvůli vyloučení hemoragií do sítnice)[1].
Porodní nádor (caput succedaneum)[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Caput succedaneum.
- Difúzní prosáknutí tkání vedoucí části hlavy během porodu
- Otok je lokalizován mezi galea aponeurotica a kůži, na kůži můžeme pozorovat petechie či drobné hematomy.
- Otok překrývá lební švy.
- Léčba není indikována, resorbuje se během několika dní[1].
Kefalhematom[upravit | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete na stránce Kefalhematom.
- Jedná se o subperiostální krvácení, omezené na povrch jedné kosti bez průvodních změn na kůži.
- Nejčastěji nad parietální kostí.
- Zpravidla ohraničený lebními švy.
- Zvětšuje se během několika hodin po porodu, jeho podkladem bývá u 5 % lineární fraktura lebky (nevyžaduje léčbu), výjimečně je současně fraktura s impresí či intrakraniální krvácení – při rozsáhlých KFH (hlavně po klešťových porodech) – zvažujeme UZ či RTG lebky.
- Palpačně bývá fluktuace.
- Během 3 týdnů může kalcifikovat.
- U větších KFH je dobré sledovat krevní obraz (nebezpečí anemizace) a hladinu bilirubinu (riziko ikteru z extravazálního rozpadu erytrocytů).
- Léčba – není většinou nutná, spontánně se resorbuje během několika týdnů/měsíců[2].
- punkční, evakuace nebo drenáž jsou kontraindikovány pro riziko infekce.
- Vzácně může dojít ke kalcifikaci a k hyperostóze – bývá přechodná[1].
Subgaleální hematom[upravit | editovat zdroj]
- Jedná se o krvácení pod aponeurózu.
- Přesahuje hranici lebních kostí, ztráty krve můžou být významné a vést až k anémii a hyperbilirubinémii.[3]
- Klinický obraz – celkový otok hlavy s hematomem kolem uší a očí.
Fraktury lebky[upravit | editovat zdroj]
- Subperiostální zlomeniny → subperiostální krvácení.
- Lineární fraktury – objevují se po porodu per forcipem a obvykle nevyžadují terapii.
- Impresivní fraktura lbi – fenomén "pingpongového míčku", při impresi > 0,5 cm nutné neurochirurgické řešení.
Fraktury mandibuly, nosní chrupavky[upravit | editovat zdroj]
Zlomenina klíční kosti[upravit | editovat zdroj]
- Jde o nejčastější perinatální frakturu vůbec.
- Bývá zjištěna záhy po porodu – palpačně jako krepitace nad klíčkem.
- Někdy je i patrný otok měkkých tkání a omezený pohyb končetiny.
- Může být ale zjištěna až po propuštění 7.–10. den, až po vytvoření svalku.
- Dělat rtg není nutné.
- Léčba – doporučuje se pouze šetření HK a její fixace, když je dítě v klidu (při spánku).
- Fixace – flexe lokte do 90°, abdukce paže do 60° (tzv. „špendlení za rukávek košilky“).
- Kalus se vytvoří 7.–10. den, pak už není fixace nutná.
- Prognóza je excelentní, hojí se bez následků[1].
Intrakraniální insult[upravit | editovat zdroj]
Traumatické epidurální, subdurální nebo subarachnoidální krvácení[upravit | editovat zdroj]
- Vzniká při kefalopelvickém nepoměru, při prolongovaném či klešťovém porodu.
- Vzácné je velké subdurální krvácení spojené s roztržením tentorium cerebelli nebo falx cerebri – pokud je masivní, může vést rychle ke smrti novorozence.
Intrakraniální hemoragie po vakuumextrakci[upravit | editovat zdroj]
- Subgaleální hemoragie, lacerace skalpu, kefalhematom,
- Akutní subdurální hematom (hemofilie A).
Intrauterinní subdurální hematom[upravit | editovat zdroj]
- Příčinou je zpravidla intrauterinní trauma, koagulopatie, makrocefalie.
- Výskyt supratentoriálně × infratentoriálně × obojí.
- Často koincidence spolu s hydrocefalem[2].
Cerebrální venózní trombóza[upravit | editovat zdroj]
- Jde o multifaktoriální onemocnění.
- Perinatální rizika u matky představují infekce, vaskulitidy, malignity, autoimunity, metabolická onemocnění, protrombotická farmakoterapie.
- Perinatální rizika u novorozenců představují kongenitální trombotické stavy (Leidenská mutace f. V, deficience proteinu C a S).
- Diferenciálně diagnosticky musíme toto onemocnění zvažovat u všech intracerebrálních a intraventrikulárních perinatálních cévních příhod[2].
Poranění očí[upravit | editovat zdroj]
Subkonjunktivální a retinální hemoragie[upravit | editovat zdroj]
- Při subkonjunktiválním krvácení nutno vždy vyšetřit oční pozadí, neboť často rovněž nacházíme retinální hemoragie – jde o nález benigní, ale vyšetření má význam zejména z forenzního hlediska.
- Vznikají nejčastěji v důsledku prudkého vzestupu intrathorakálního tlaku[2].
Blokáda ductus nasolacrimalis[upravit | editovat zdroj]
Paréza n. facialis[upravit | editovat zdroj]
- Periferní paréza n. VII.
- Po porodu per forcipem v oblasti foramen stylomastoideum nebo následkem místního tlaku na n. facialis může nastat periferní paréza tohoto nervu.
- Prognóza závisí na tom, zda byl nerv poškozený jen útlakem nebo došlo k přerušení nervových vláken.
- Častější než centrální.
- Klinický obraz: chabá obrna celé tváře, včetně víček – lagoftalmus (zaječí oko – lagos = zajíc).
- Na postižené straně je víčko trvale otevřené, pokleslý koutek, při křiku je typický asymetrický pláč (ústa jsou přetažena ke zdravé straně).
- Centrální paréza n. VII
- Způsobena krvácením do CNS.
- Klinický obraz: spastická obrna poloviny až 2/3 jedné strany obličeje (opačně než, kde je krvácení).
- Dif. dg – hypoplázie či ageneze m. depresor anguli oris, …
- Terapie – nespecifická – u periferní obrny ochrana rohovky.
- Zlepšení hybnosti nastává zpravidla spontánně během 7–10 dnů (s ústupem edému)[1].
Poranění m. sternocleidomastoideus[upravit | editovat zdroj]
- Příčinou je aplasie/hypoplasie svalu, dystrofie, hematom, abnormální poloha dělohy, traumatický porod.
- Torticolis
- Torticolis je stočení hlavy k jedné straně způsobena ischemií nebo krvácením do m. sternocleidomastoideus, dojde ke kontraktuře či zkrácení svalu.
- Někdy je na jeho povrchu hmatný fibrom.
- Důležitá je včasná rehabilitace vedená dětským neurologem, aby nedošlo k trvalému zkrácení svalu a k deformitám lebky[1].
- Terapie: polohování, rehabilitace, vzácně operační korekce.
Poranění končetin[upravit | editovat zdroj]
Paréza brachiálního plexu[upravit | editovat zdroj]
- Dle Mallet score rozlišujeme permanentní × transientní.
- Často při porodu velkých plodů ve spojení s dystokií ramének.
- Horní typ (Duchennův-Erbův) – častější (asi 90 % paréz brachiálního plexu).
- Jde o poranění v rozsahu C5–C6, obvykle dané stlačením otokem či krvácením, méně často dochází k přerušení nervů.
- Chybí abdukce a vnější rotace ramene → HK visí chabě – je zde typická addukce a vnitřní rotace ramene.
- Lze vybavit úchopový reflex.
- Při současném postižení C4 dochází k paréze n. phrenicus s jednostrannou parézou bránice.
- Terapie: volná fixace, rehabilitace dle Vojty (ale až 2.–4.den).
- Dolní typ (Klumpkeové) – méně častý.
- Poranění v rozsahu C7–C8.
- Je postižena distální část HK → "prsty do špetky".
- Ruka často lividní (namodralá).
- Při současném postižení Th 1 dojde k postižení krčního sympatiku – vzniká Hornerův syndrom (ipsilaterální mióza, ptóza víčka a enoftalmus).
- Terapie – prvních 7–10 dní má být končetina v klidu, poté započneme rehabilitaci.
- Cílem je zamezit vzniku kontraktur.
- Léčba má být vedena dětským neurologem.
- Prognóza – závisí na stupni postižení.
- Ke zlepšení může dojít během několika týdnů (po vymizení otoku či krvácení).
- Většina se uzdraví během 3–6 měsíců, u 92 % najdeme v 1 roce věku normální nález[1].
Poranění humeru[upravit | editovat zdroj]
Poranění femuru[upravit | editovat zdroj]
- Příčné úplné zlomeniny × subperiostální zlomeniny[2].
Poranění vnitřních orgánů[upravit | editovat zdroj]
Subkutánní tuková nekróza[upravit | editovat zdroj]
- Vzniká během porodu poruchou prokrvení v místech zvýšeného tlaku (raménka, zadeček).
- Nekrotická ložiska se objevují během 1. týdne života, jsou nepravidelně ohraničená, tvrdá, lehce nad úrovní kůže, bílá až načervenalá, velikosti 1–10 cm.
- Léčba není nutná, během 6–8 týdnů ložiska měknou a spontánně vymizí.
Pozor na záměnu se zánětlivým infiltrátem[1].
Ruptura jater[upravit | editovat zdroj]
- Poranění jater je nejčastější z intraparenchymatózních poranění.
- Predispozicí je makrosomie plodu, intrauterinní asfyxie, prematurita, hepatomegalie a poruchy hemokoagulace.
- Subkapsulární hematom může tamponovat další krvácení a dítě vypadá prvních 24–48 hodin normálně.
- Nespecifické symptomy jsou tachykardie, tachypnoe, anémie.
- Včasná UZV diagnostika snižuje mortalitu[2].
Ruptura sleziny[upravit | editovat zdroj]
- Má podobný klinický obraz jako ruptura jater.
Krvácení do nadledvin[upravit | editovat zdroj]
- Predispozicí je trauma, stres, hypoxie, přidružená infekce.
- Diagnóza se ověří UZV.
Perforace tračníku[upravit | editovat zdroj]
- Z důvodu obstrukce, traumatu, divertiklu, iatrogenní etiologie.
Torze varlete[upravit | editovat zdroj]
- Prenatální × postnatální.
Diagnostika poškození CNS[upravit | editovat zdroj]
- Klinická diagnostika;
- laboratorní diagnostika (ABR, KO + dif., koagulace, biochemie včetně S–laktátu);
- zobrazovací metody;
- UZV CNS transfontanelárně;
- CT včetně kontrastu (zjistí poškození celistvosti kosti, subakutní a chronický subdurální hematom);
- MRI, MRI angio (průkaz ischemie, trombózy);
- EEG, polygrafie[2].
Klinické projevy traumatizovaného novorozence[upravit | editovat zdroj]
- CNS: poruchy chování, neurologické abnormity (dráždivost, křeče, hypotonie, apatie, lateralizace reflexů);
- poruchy prokrvení (bledost, akrocyanóza, termolabilita);
- poruchy dechové (RDS, apnoe);
- oběhová rozlada (systémová hypotenze, poruchy vazomotoriky, šok);
- MODS (DIC, renální selhání, jaterní selhání, …);
- projevy bolesti.
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Související články[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- JEŽOVÁ, Marta, Sylva HOTÁRKOVÁ a Katarína MŮČKOVÁ, et al. Hypertextový atlas novorozenecké patologie : Multimediální podpora výuky klinických a zdravotnických oborů [online]. Portál Lékařské fakulty Masarykovy univerzity [online], ©2010. Poslední revize 27.9.2011, [cit. 26.11.2011]. ISSN 1801-6103. <http://portal.med.muni.cz/clanek-527-hypertextovy-atlas-novorozenecke-patologie.html>.
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. ©2007. [cit. 2009]. <http://www.jirben.wz.cz/>.
- Havránek, Jiří – Traumatický novorozenec
Reference[upravit | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f g h i HRODEK, Otto a Jan VAVŘINEC, et al. Pediatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2002. s. 72-74. ISBN 80-7262-178-5.
- ↑ a b c d e f g h i HAVRÁNEK, J.: Traumatický novorozenec
- ↑ DORT, Jiří. Neonatologie : vybrané kapitoly pro studenty LF. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. ISBN 80-246-0790-5.