Nádory jícnu

Benigní – nejčastěji leiomyom.
Maligní – dlaždicobuněčný karcinom (90 %), adenokarcinom a melanoblastom (10 %).

Benigní nádory jícnu[upravit | editovat zdroj]

Intramurální (solidní nebo cystické) – leiomyom, fibrom, lipom, hemangiom, vrozené nebo retenční cysty.
Intraluminální (polypy stopkaté nebo přisedlé) – adenom, papilom, fibrolipom, myxom.

Většinou nepůsobí obtíže, vzácně krvácení nebo dysfagie;
Diagnostika endoskopicky nebo RTG (pasáž kontrastní látky);
Indikací k odstranění jsou klinické obtíže nebo nemožnost vyloučení malignity – provádí se endoskopicky, enukleace intramurálních nádorů popř. klínovitá resekce z thorakotomie nebo thorakoskopicky.

Karcinom jícnu je nejčastější mezi 50.–70. rokem, více u mužů, nejvyšší výskyt je v Číně;
Rizikové faktory jsou exogenní (kouření, alkohol, kořeněná strava, nedostatek vitaminů) a endogenní (prekancerózy – hiátová hernie, Barrettův jícen, achalázie, Plummer-Vinsonův syndrom, striktury po poleptání);
Prognóza pětiletého přežití je 10 %.

Spinocelulární karcinom jícnu, pohled endoskopem.

Spinocelulární karcinom jícnu (tentýž pacient), pohled endoskopem po použití Lugolova roztoku, který lépe ozřejmí rozsah léze.

Barrettův jícen

90 % dlaždicobuněčný karcinom;
10 % adenokarcinom (hlavně distální jícen a GE junkce na podkladě Barrettova jícnu); v současnosti převažuje adenokarcinom.
Melanoblastom.

Nádor může mít podobu exofytickou (polyp), plošně infiltrující (cirkulární zužování lumen jícnu s následným podélným submukosním šířením) nebo ulcerózní;
Nejčastější jsou nádory ve středním hrudním jícnu;
Obtížné odlišení nádorů terminálního jícnu od nádorů kardie (za adenokarcinom jícnu se zde považuje ten, jehož více než 80 % objemu se nachází v jícnu) – nádory této oblasti se dělí na:
Typy:
- typ I – ca v distálním (Barrettově) jícnu;
- typ II – ca kardie;
- typ III – subkardiální (fundus) ca.

T1 – mukosa nebo submukosa;
T2 – infiltrace muscularis externa;
T3 – infiltrace t. adventicia;
T4 – přecházející do okolí;
N1 – regionální uzliny (krční v krčním úseku jícnu, mediastinální a perigastrické v hrudním úseku);
M1 – vzdálené metastasy.

Spojitě – per continuitatem do okolí (trachea – píštěl s aspiracemi a bronchopneumonií, mediastinum, plíce, pleurální a perikardiální dutina);
Lymfogenně – uzliny mediastinální a paratracheální, pod bránicí gastrické uzliny;
Hematogenně – játra, plíce, vzácně kosti a CNS.

Progredující dysfagie a odynofagie (pozdní příznak);
- dysfagie zpočátku pro tuhou stravu;
Retrosternální bolest, úbytek hmotnosti, anémie, aspirační pneumonie.

Endoskopie s biopsií;
CT hrudníku a břicha (rozsah tumoru, vzdálené metastasy);
EndoUZ (prorůstání nádoru do okolí, postižení uzlin);
Staging (vzdálené metastasy – PET/CT, RTG plic, UZ jater, scintigrafie skeletu);
Ostatní – RTG pasáž kontrastní látky jícnem, NMR, bronchoskopie (tracheobronchiální invase je kontraindikací k esofagektomii);
Laboratorní vyšetření: tumor markery CEA, SCC.

Radikální:

Nádory stadia Tis nebo T1 lze řešit endoskopickou mukosektomií;
U pokročilejších nádorů různé typy esofagektomií (u nádorů v oblasti GE junkce s různými typy gastrektomií – totální gastrektomie nebo jen resekce kardie) s mediastinální a celiakální lymfadenektomií a náhradou jícnu tubulisovaným žaludkem, colon nebo tenkým střevem, resekce mohou být prováděny klasicky z thorako- a laparotomie nebo pouze z krčního přístupu a laparotomie se strippingem jícnu transhiatálně (u rizikových pacientů, kde se tak vyhneme thorakotomii), možno i pomocí videoasistované thorakoskopie;
Kontraindikací esofagektomie jsou vzdálené metastázy a prorůstání tumoru do tracheobronchiálního stromu.

Paliativní:

Dilatace nádorových stenóz:
- laserová rekanalizace (dochází po ní k recidivám);
- zavedení stentů – potahovaný expandibilní stent (v současnosti nejlepší varianta);
- Haringova endoprotéza (dnes se již neužívá, řada komplikací vč. dekubitů stěny jícnu);
Paliativní bypass – žaludek, střevo;
Gastrostomie (chirurgická či endoskopická – PEG).

Malá radiosenzitivita (více u dlaždicobuněčného karcinomu);
Provádí se neoadjuvantní (zlepšení operability) i adjuvantní (odstranění residuí), dále u inoperabilních nádorů;
Uplatňuje se i brachyradioterapie (paliativně ke zprůchodnění stenóz).

Podrobnější informace naleznete na stránce Cytostatika.

Aktivovaný porfyrin vychytáván selektivně nádorovou tkání, po ozáření laserem se tvoří kyslíkové radikály působící nekrózu nádoru;
Zkouší se i u Barrettova jícnu.